Sylabus
Vztah mezi „kulturou“ a demografickým chováním bude v tomto kurzu představen zejména se zřetelem k těmto problémům:
(1.) Základní kategorie: „kultura“ (v širokém pojetí), „populace“, „(historická) demografie“.
(2.) Přechod od starého k modernímu demografickému režimu, jeho tradičně sledované socioekonomické souvislosti (protoindustrializační teorie, disociace rodiny a podniku [Laslett – Wall 1972], teorie „míst“ [Duhamelle – Schlumbohm 2003], urbanizace; rodina a „ekotypy“ [Mitterauer 1986]).
(3.) Vztah mezi kulturními systémy příbuzenství a strukturací rodiny (vztah k Hajnalově [1965] linii a k European marriage patterns [Hajnal 1965]), otázky etnického, konfesijního, právního atd. vlivu na strukturaci rodiny a demografické chování v kulturních prostředích na sz. a jv. od Hajnalovy linie [Jakoubková-Budilová 2020].
(4.) Středoevropský prostor jako region, kde se stýká sz. a jv. typ historického utváření rodiny [Faragó 1986: Švecová 1989; Mitterauer 1990; Langer 1992; Horský 1993).
(5.) Kulturní antropologie a kulturní historie porodu [Tinková 2010], kulturní souvislosti vývoje kojenecké a dětské úmrtnosti (systémy „šetřící život“ a systémy „plýtvající životem“).
(6.) Kulturní faktory omezování manželské plodnosti, příklady brzkých přechodů k systému jednoho dítěte [Aláč 2017].
(7.) Proměna ženských a rolí [Martin – Zoepffel 1989], intimizace a individualizace života [Simmel 1997: 61–81; Elias 2007: 290–297] a jejich dopad na manželskou (partnerskou) plodnost, rozvolnění tradičních hodnot partnerského soužití.
(8.) Kulturní a dějinná variabilita vztahu k nemanželské sexualitě, tzv. sociální celibát.
(9.) Kulturní a dějinná variabilita „dětství“ [Martin – Nitschke 1986].
(10.) V souvislosti se současným „stárnutím“ (nejen prodlužování průměrné délky lidského života, ale především růst podílu vyšších věkových skupin v celku populace) evropských společností je podstatnou otázkou kulturní rozměr kategorie „stáří“ a proměna mezigenerační komunikace (komunikace generačních zkušeností).
(11.) Kulturní analýzy souvislostí demografického chování zároveň umožňuje historickým vědám, etnologii a kulturní antropologii vstupovat do diskusí s biologickou evoluční antropologií. Tématy při tom kupříkladu může být otázka, nakolik je omezování plodnosti maladaptivním chováním [Richerson – Boyd 2012; Horský 2015].
(12.) Možnost historicko-demografickým a etnografickým výzkumem testovat evolučněantropologickou „hypotézu babiček“ (babičky zvyšují fitness vnoučat) [Hawkes et al. 1998; Hawkes 2003; Fox et al. 2017; Horský – Havlíček 2017; Velková 2017].
(13.) Zájem o kulturní souvislosti demografických jevů pak konečně umožní přispět ke kritické reflexi kategorií, jako je „přirozené“, „kulturní“, „etnická“, „konfesijní podmíněnost“ (demografických) jevů, „tradiční“ a „moderní“ atd.
Literatura
ALÁČ, Ján. 2017. Jednodetstvo. Rozprávanie o pustých školách a prázdnych dvoroch, in: Samuel Činčurák, Tajní vrahovia, Stará Turá, Krná: Miloš Hric, s. 89–154.
ANDORKA, Rudolf – HORSKÁ, Pavla – HEAD-KÖNIG, Anne-Lise. 1998. L’Europe centrale, in: Jean-Pierre Bardet – Jacques Dupâquier (eds.) et al., Histoire des populations de l’Europe II. La révolution démographique 1750–1914, Paris: Fayard, s. 427–461.
CERMAN, Markus – ŠTEFANOVÁ, Dana. 2002. Wirtschaft und Sozialstruktur in den Herrschaften Frýdlant und Liberec 1590–1750, in: Markus Cerman – Hermann Zeitlhofer (Hg.), Soziale Strukturen in Böhmen. Ein regionaler Vergleich von Wirtschaft und Gesellschaft in Gutsherrschaften, 16.–19. Jahrhundert, Wien – München: Verlag für Geschichte und Politik – Oldenbourg Verlag, s. 70–87.
DUHAMELLE, Christophe – SCHLUMBOHM, Jürgen. 2003. Einleitung: Vom „europäischen Heiratsmuster“ zu Strategien der Eheschließung?, in: Christophe Duhamelle – Jürgen Schlumbohm (Hrsg.), Eheschließungen im Europa des 18. und 19. Jahrhunderts. Muster und Strategien, Göttingen, Vandenhoeck & Ruprecht, s. 11–33.
ELIAS, Norbert. 2007. O procesu civilizace: sociogenetické a psychogenetické studie. II. Proměny společnosti. Nástin teorie civilizace, Praha: Argo.
ESPING-ANDERSEN, Gøsta – BILLARI, Francesco C. 2015. Re-theorizing Family Demographics, Population and development review 41/1, s. 1–31.
FARAGÓ, Tamás. 1986. Formen bäuerlicher Haushalts- und Arbeitsorganisation in Ungarn um die Mitte des 18. Jahrhunderts, in: Josef Ehmer – Michael Mitterauer (Hgg.), Familienstruktur und Arbeitsorganisation in ländlichen Gesellschaften, Wien – Köln – Graz: Böhlau Verlag, s. 103–183.
FOX, Jonathan – WILLFÜHR, Kai P. – GAGNON, Alain – DILLON, Lisa – VOLAND, Eckart. 2017. The consequences of sibling formation on survival and reproductive success across different ecological contexts: a comparison of the historical Krummhörn and Quebec populations, The History of the Family 22/2–3, s. 364–423.
GESTRICH, Andreas – KRAUSE, Jens-Uwe – MITTERAUER, Michael. 2003. Geschichte der Familie (Europäische Kulturgeschichte, herausgegeben von Andreas Gestrich, Band 1), Stuttgart: Alfred Kröner Verlag.
HAJNAL, John. 1965. European marriage patterns in perspective, in: David V. Glass – David E. C. Eversley (eds.), Population in History, Chicago: Aldine, s. 101–143.
JAKOUBKOVÁ-BUDILOVÁ, Lenka. 2020. Endogamy between ethnicity and religion. Marriage and boundary construction in Voyvodovo (Bulgaria), 1900–1950, History of the Family 25/1, s. 46–69.
HAWKES, Kristen. 2003. Grandmothers and the Evolution of Human Longevity, American Journal of Human Biology 15/3, s. 380–400.
HAWKES, Kristen – O’CONNELL, James F. – BLURTON JONES, Nicholas G. – ALVAREZ, Helen – CHARNOV, Eric L. 1998. Grandmothering, menopause, and the evolution of human life histories, Anthropology – Proceedings of the National Academy of Sciences USA 95/3, s. 1336–1339.
HORSKÁ, Pavla – MAUR, Eduard – MUSIL, Jiří. 2002. Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa, Praha: Paseka.
<span style="font-size: 11.0pt; font-family: 'Times New Roman','serif'
Anotace
Z hlediska kulturních či historických věd nelze nalézt populaci, která by vykazovala jakousi „přirozenou“ (tj. kulturně neutrální) plodnost. Namístě je tedy klást otázky po způsobech, jimiž je demografické chování (demografické jevy: narození, sňatek, úmrtí v jejich vzájemné konfiguraci) kulturně ovlivněno, resp. modelováno. Na zřeteli je nutno mít jak otázky metodologické (kulturně-analytický zájem o lokální společenstva a lokální populace vyvažuje obvykle makroanalytickou perspektivu demografie), tak materiálové (jednotlivá témata). Kulturně-historický a etnologický zájem o demografické jevy lze pak použít i v mezioborové diskusi např. s evoluční antropologií. Nápadným rysem moderní (západní) společnosti je regulace plodnosti („velká transformace“ 19. stol. [Livi Bacci 2003; Andorka – Horská – Head-König 1998] a „druhá transformace“ od 60. let 20. stol.; Esping-Andersen – Billari 2015; Lesthaeghe 2010]). Samo toto omezení (manželské, partnerské) plodnosti je možné chápat (analyzovat) jak jako symptom, tak jako faktor (vývoje) moderní kultury. Naše rozbory vyjdou od kulturnědějinného výkladu uvedených transformací a od sledování jejich difuze z evropského ohniska jejich počátků.
Milé kolegyně, milí kolegové, pokyny a studijní materiály k tomuto kurzu jsou a budou zpřístupňovány v Moodle.