Tematické okruhy:
1) Zásady a východiska redakční práce, korektorské značky.
2) Cvičení.
3) Interpunkce a její sémantické vztahy (funk čnost interpunkčních znamének, jejich význam a vliv na obsahové sdělení textu).
4) Cvičení.
5) Problematické aspekty terminologie (internacionalismy, redundantní tvary, interference s výtahově obsazenými výrazy a odlišné hladiny abstraktnosti).
6) Cvičení.
7) Nominální konstrukce a časté nežádoucí významové posuny (základní rozdíly mezi anglickou a českou větou, interpretační návyky frekvenčních vazeb apod.).
8) Cvičení.
9) Výstavba souvětí, aktuální větné členění (větná dynamika a funkční větná perspektiva a její dopad na vnitřní provázanost textu).
10) Cvičení.
11) Styl a stylotvorné činitele (významové hladiny stylistiky, funkční styly a jejich kontextuální adekvátnost)
12) Cvičení a závěrečná rekapitulace. Povinná literatura: JUST, V., Slovník floskulí 1,2, Praha: Academia,
2005. STANĚK, V., Jak psát správně čárky, Praha: Fortuna,
1997. Doporučená literatura: EISNER, P., Rady Čechům, jak se hravě přiučiti češtině, Praha: Academia,
1992. JAMEK, V., O patřičnosti v jazyce, Praha: Nakladatelství Franze Kafky,
1998. KARLÍK A KOL., Příruční mluvnice češtiny, Praha: Nakladatelství Lidové noviny,
2001. KOL. AUTORŮ, Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice, Praha: Ottovo nakladatelství,
2005. PETRÁČKOVÁ A KOL., Akademický slovník cizích slov, Praha: Academia,
2001.
Kurs je zaměřen na zásady práce s odborným textem a jeho výstavbou. Základy redakční práce vycházejí z mnohovrstevnatosti textu s cílem naučit studenty vnímat jednotlivé roviny a jejich vzájemnou provázanost. Správně postavený text je dobře strukturován, respektuje vhodnou terminologii i ducha jazyka, v němž je psán.
Studenti budou editovat především vlastní skeletové překlady, to znamená texty, které velmi dobře znají, a na tomto materiálu si osvojí redakční dovednosti a celkově prohloubí svou jazykovou kompetenci.