Obraz lze teoreticky zkoumat různým způsobem. Je možno využít historického úhlu pohledu a sledovat proměňující se mody a koncepce obrazu od starověku po současnost. Existují též různorodé geografické, sociální, genderové koncepce obrazu. Mohli bychom též rekapitulovat teorie jednotlivých důležitých autorů (ať už starších nebo současných) a zaměřit se tak primárně na práci s texty. Texty důležitých teoretiků se sice výrazným způsobem zabývat budeme, ale textová analýza nebude naším hlavním východiskem. Obraz budeme sledovat spíše z hlediska důležitých témat a komparací s jinými kulturními jevy. Obraz vždy určitým způsobem funguje: jako médium, reprezentace, umění, znak apod. Obraz je v současné době možná nejrozšířenějším způsobem komunikace, který vytlačil z dřívějších dominantních pozic text, mluvu či jiné typy primární (face to face) či sekundární komunikace (uskutečňované prostřednictvím médií). Podíl obrazů na komunikaci zaznamenal v moderní době výrazný kvantitativní nárůst. Obraz zasahuje do všech úrovní sociální interakce a proměňuje ji. Veřejný prostor i komunikace se díky obrazu stává iluzivním, virtuálním, mocensky manipulovaným, ale též hravým, kreativním apod. Obraz v širokém slova smyslu je třeba podrobovat interpretaci a kritice a nespokojovat se s jeho prvoplánovým sdělením (za ním se většinou skrývá podprahová, manipulující informace). Studium obrazu je součástí mediální gramotnosti, což je v současnosti nezbytná složka porozumění kulturního dění. * Několik témat a klíčoví teoretici:
1) Obraz a čas: Lessing, Zuska, Bryson
2) Obraz a znak: Eco
3) Obraz a prostor: Francastel
4) Obraz a médium: Flusser
5) Obraz a umění: Belting
6) Vnitřní a vnější obraz: Mitchell
7) Přirozený a umělý obraz: Platón
8) Funkce obrazu: Busch
9) Obraz a tělo: Belting
10) Obraz a obsah: Panofsky
11) Obraz a forma: Wölflin, Riegl, Semper
12) Obraz a odraz: Crary, Lacan * Doporučená literatura: L.B. Alberti: O malbě, Praha 1947 G.E. Lessing: Laokoon čili o hranicích malířství a poezie, Praha 1960 J. Elkins: The domain of images, Ithaca: Cornell University Press, 1999 W.J.T. Mitchell: Picture theory : essays on verbal and visual representation, Chicago: University of Chicago Press, 1994 T. Pospiszyl: Před obrazem, Praha 1998 L. Kesner: Vizuální teorie, Praha 1997 H. Belting: Bilderfragen: Die Bildwissenschaften im Aufbruch, München 2007 J. Aumont: Obraz, Praha 2005 G. Boehm: Was ist ein Bild?, München 1994 V. Flusser: Komunikológia, Bratislava 2002 V. Zuska: Čas v možných světech obrazu, Praha 1994 Z. Vašíček: Obrazy (minulosti), Praha 1996 P. Francastel: Figura a místo, Praha 1984 E.H. Gombrich: Umění a iluze, Praha 1985 N. Bryson: Vision and Painting, London 1983 E. Panofsky: Význam ve výtvarném umění, Praha 1981 U. Eco: Teorie sémiotiky, Brno 2004 W. Benjamin: Dílo a jeho zdroj, Praha 1979 G. Didi-Huberman: Před časom, Bratislava 2006 O.R. Scholz: Bild, Darstellung, Zeichen, Frankfurt am Main 2004 D. Draaisma: Metafory paměti, Praha 2003 R. Ingarden: O poznávání literárního díla, Praha 1967 J.L. Austin: Jak udělat něco slovy, Praha 2000 N. Goodman: Jazyky umění, Praha 2007
Kurz se bude zabývat proměňujícími se koncepcemi teorie obrazu napříč různými obory (filosofie, sémiotika, antropologie, sociologie atd.). Zkoumání genealogie teorií obrazu je aktuální z hlediska dnešních nových disciplín zabývajících se obrazovou reprezentací (vizuální studia, věda o obraze, vizální sémiotika apod.).