Existují dva základní předsudky, které limitují pochopeni poezie jako jednoho z uměleckých tvarů. Oba jsou krajní. 1. Poezie je zázrak Parnasu, kam je dovoleno vstouit jen výjimečným lidem - bááásníkům. 2.
Poezii může psát každý, kdo umí počítat slabiky. Neni tomu tak. Dobrá poezie je především zázrak jazyka, má své dějiny, své legendy, svůj řád.
A o tomhle si budeme povídat.