Sylabus
1) Estetické a společenské koncepty novověku a moderny, periodizace a kulturní geografie novověké Evropy.
2) Manýrismus jakožto zrození moderního intelektuála, heretické a hermetické živly.
3) Barokní pokus o obnovu středověkého řádu, literatura katolické reformace a protestantského pietismu.
4) Evropské literární klasicismy a neoklasicismy mezi Paříží, Výmarem a Římem.
5) Osvícenská literatura důvěry v člověka.
6) Antiteze klasicistických a osvícenských konceptů u „marginálních“ autorů (Hölderlin, de Sade).
7) Romantismus jakožto objevení národa a lidu; práce elity s lidovou ústní slovesností.
8) Romantismus jakožto objevení středověku; katolická a „reakční“ romantika.
9) Národní obrození jakožto univerzální jev evropské kultury.
10) Biedermeier jakožto literární výraz mentality Střední Evropy a viktoriánství jakožto jeho britský protějšek.
11) Literární regionalismus jakožto nechtěný plod nacionalismu; problém hranic „národního“ a „regionálního“.
12) Panslavismus jakožto ideologie vzestupu literatur východní Evropy.
13) Kritický realismus jakožto literární výraz (nejen) levicové kritiky industriální společnosti.
Anotace
Třetí část čtyřsemestrálního cyklu, věnovaného systematickému výkladu dějin evropské literární kultury od počátků po současnost. Součástí cyklu je jak výklad o krásné literatuře v užším smyslu, tak o slovesné a textové kultuře ve smyslu širším – o historicky významných textech, žánrech a slovesných projevech, patřících tematicky do oblasti náboženské, filosofické či politické, a rovněž o slovesných projevech z kulturních okrajů různého druhu (apokryfy, triviální literatura, ústní slovesnost, literatura menšin atd.).
Třetí semestr je věnován evropskému písemnictví od baroku po klasický realismus 19. století.