Témata:
1) Estetické a společenské koncepty novověku a moderny, periodizace a kulturní geografie novověké Evropy.
2) Manýrismus jakožto zrození moderního intelektuála, heretické a hermetické živly.
3) Barokní pokus o obnovu středověkého řádu, literatura katolické reformace a protestantského pietismu.
4) Evropské literární klasicismy a neoklasicismy mezi Paříží, Výmarem a Římem.
5) Osvícenská literatura důvěry v člověka.
6) Antiteze klasicistických a osvícenských konceptů u „marginálních“ autorů (Hölderlin, de Sade).
7) Romantismus jakožto objevení národa a lidu; práce elity s lidovou ústní slovesností.
8) Romantismus jakožto objevení středověku; katolická a „reakční“ romantika.
9) Národní obrození jakožto univerzální jev evropské kultury.
10) Biedermeier jakožto literární výraz mentality Střední Evropy a viktoriánství jakožto jeho britský protějšek.
11) Literární regionalismus jakožto nechtěný plod nacionalismu; problém hranic „národního“ a „regionálního“.
12) Panslavismus jakožto ideologie vzestupu literatur východní Evropy.
13) Kritický realismus jakožto literární výraz (nejen) levicové kritiky industriální společnosti. Studijní literatura: * Povinná: Černý, V., Mališ, O. eds. Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti
3. Baroko a klasicismus. Jinočany: H & H,
2005. ISBN 80-7319-011-7. Černý, V., Mališ, O. eds. Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti
4. Pseudoklasicismus a preromantismus, romantismus, realismus: univerzitní přednášky. Praha: Academia,
2009. ISBN 978-80-200-1655-3. * Doporučená: PUTNA, M. C. Obrazy z kulturních dějin Střední Evropy. Praha: Vyšehrad,
2018. V tisku.
Třetí část čtyřsemestrálního cyklu, věnovaného systematickému výkladu dějin evropské literární kultury od počátků po současnost. Součástí cyklu je jak výklad o krásné literatuře v užším smyslu, tak o slovesné a textové kultuře ve smyslu širším – o historicky významných textech, žánrech a slovesných projevech, patřících tematicky do oblasti náboženské, filosofické či politické, a rovněž o slovesných projevech z kulturních okrajů různého druhu (apokryfy, triviální literatura, ústní slovesnost, literatura menšin atd.).
Třetí semestr je věnován evropskému písemnictví od baroku po klasický realismus 19. století.