Základní literatura:
Atkinson, W. 2015. Class. Cambridge: Polity. 1) Co jsou sociální nerovnosti? Úvod, organizace kurzu a základní pojmy
· Atkinson: „Introduction“
· Braham, P. & Janes, L. 2002. Social Differences and Divisions. Oxford: Blackwell.
· Devine, F. et al. (eds). 2005. Rethinking Class: Culture, Identities & Lifestyle. New York: Palgrave Macmillan.
· Savage, M. 2016. „End class wars.“ Nature 537: 475-479.
· Šanderová, J. 1999. „Opět o třídách a vrstvách v současné kapitalistické společnosti“. Sociologická časopis 35(1): 17-31 2) Třída jako materiální výhoda
· Atkinson: „Class as Exploitation“
· Crampton, R. 2008. “Class Analysis: The Classical Inheritance and its Develpoment in the Twentieth Century”. Pp. 27-48 in Class & Stratification. Cambridge: Polity.
· Piketty, T. 2015. Kapitál v 21. století. Praha: Knižní klub. 3) Třída jako životní šance
· Atkinson: „Class as Life Chances“
· Crampton, R. 2008. “Class Analysis: The Classical Inheritance and its Develpoment in the Twentieth Century”. Pp. 27-48 in Class & Stratification. Cambridge: Polity. 4) Třída a sociální prostor
· Atkinson: „Class as Misrecognition“
· Bourdieu, P. 1998: Teorie jednání. Praha: Karolinum, s. 9-25 (kap. Prostor společenský a prostor symbolický), s. 27-40 (kap. Kapitál nového typu)
· Jarness, V. 2017. „Cultural vs economic capital: Symbolic boundaries within the middle class“. Sociology 51(2): 357-373. 5) Shrnutí teoretických přístupů 6) Sociální mobilita a proměna sociální struktury
· Atkinson: „Social (Im)mobility“
· Tuček, M. et al. 2003. Dynamika české společnosti. Praha: SLON.
· Katrňák, T. 2005. Třídní analýza a sociální mobilita. Brno: CDK 7) Vzdělávání a vzdělanostní reprodukce
· Atkinson: „Educational reproduction“
· Kreidl, M. 2008. Cesty ke vzdělání: Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní nerovnosti v socialismu. Plzeň: ZČÚ.
· Lareau, A. 2011. Unequal Childhoods: Class, Race, and Family Life. Berkeley: University of California Press.
· Lareau, A., & Weininger, E. B. 2003. „Cultural capital in educational research: A critical assessment“. Theory and society, 32(5–6), 567–606. 8) Důsledky třídního postavení: zdraví
· Atkinson: „Health, Life and Death“
· #bude doplněno 9) Třída, politika a identita
· Atkinson: „Politics and Identity“
· Bourdieu, P. 1998: Teorie jednání. Praha: Karolinum, s. 9-25 (kap. Prostor společenský a prostor symbolický)
· Jarness, V. et al. 2019. „From Class Politics to Classed Politics“. Sociology, online first
· Nedbálková, K. 2012. „Tak daleko, tak blízko: Dělnická třída v České republice“. Sociální studia 9(3): 85-100 10) Kulturní stratifikace, vkus a legitimizace
· Holt, D. B. 1998. „Does Cultural Capital Structure American Consumption?“ Journal of Consumer Research, 25(1), 1–25.
· Lamont, M. & Fournier, M. (eds.). Cultivating Differences: Symbolic Boundaries and the Making of Inequality. Chicago: University of Chicago Press.
· Špaček, O. 2018. „Kulturní kapitál na vysoké škole: strukturace kulturního prostoru studentů Univerzity Karlovy“. Sociologický časopis 54(5): 699-726.
· Warde, A. 2008. „Dimensions of a Social Theory of Taste“ Journal of Cultural Economy 1(3): 321-336. 11) Transformace společnosti a česká třídní struktura
· Andrle, V. 1999. „Nepotopitelná třída: Rodinné zázemí v sebeprezentaci českých postkomunistických podnikatelů“. Biograf, (18–19): 41–60.
· Drahokoupil, J. 2008. „Who won the contest for a new property class? Structural transformation of elites in the Visegrád Four region“. Journal for East European Management Studies, 13(4): 361–377.
· Eyal, G. 2003. The Origins of Postcommunist Elites: From Prague Spring to the Breakup of Czechoslovakia. Minneapolis: University of Minnesota Press.
· Kreidl, M. 2008. Cesty ke vzdělání: Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní nerovnosti v socialismu. Plzeň: ZČÚ.
· Matějů, P. 1993. „Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi postkomunistické transformace: Česká republika 1989-1992“. Sociologický časopis, 27(3): 341–366.
· Tuček, M. et al. 2003. Dynamika české společnosti. Praha: SLON.
Sociální nerovnosti představují jedno z jádrových a konstitutivních témat sociologického zkoumání společnosti. Pojem ‚třída‘ a analýza trendů ve vývoji struktury společnosti se vrací do středu zájmů nejen odborné obce, ale stává se čím dál častěji i tématem veřejné diskuze. Jedním z vysvětleních současných politických otřesů (zvolení Trumpa, Brexit, vzestup populismu) je právě dlouhodobé přehlížení výrazných sociálních a kulturních propastí v sociálním prostoru.
Tento kurz si klade za cíl seznámit studenty na bakalářské úrovni se základními přístupy ke studiu sociálních nerovností v současných společnostech. Specifický důraz budeme klást na seznámení se s pojmem ‚třída‘, jenž má nezastupitelné místo v intelektuální tradici analýzy moderní společnosti. V kurzu se budeme věnovat teoretickým argumentům, stejně jako konkrétním empirickým případům, které demonstrují relevanci sociálních nerovností (nejen) v každodenním životě. Ve výkladu se budu mimo jiné opírat o současný významný návrat výzkumníků k neo-bourdieusianské tradici, která integruje ekonomické i kulturní aspekty sociálních nerovností.