Charles Explorer logo
🇬🇧

Ethnomusicology of Jewish Communities

Class at Faculty of Humanities |
YBSB024

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Syllabus

Kurz bude probíhat formou každotýdenních přednášek, a to podle aktuálního rozvrhu, v kombinaci s každotýdenním povinným úkolem v MOODLE, kde bude uploadována zadaná literatura. Studenti budou mít za úkol každý týden vytvořit ze zadaného titulu anotaci v rozsahu min. 1/2 normostrany a uploadovat ji do MOODLE PŘED hodinou, v níž budeme s přečteným titulem pracovat. Podmínkou atestace je 8 odevzdaných anotací a závěrečná esej v rozsahu 5 normostran, která bude pracovat s literaturou prostudovanou v rámci kurzu a zodpoví otázku v zadání.  Kurz představí různé etnomuzikologické výzkumy na dané téma, a tak nejen pootevře dveře do světa současných pražských židovských komunit, ale zároveň poskytne orientaci v heterogenních židovských hudebních světech jako součásti globálních a diasporických kulturních toků. Kromě vztahu hudby, globalizace a kulturní apropriace se budeme zabývat i rolí hudby v procesu vyjednávání podob (rituálních) performancí ve vztahu k politikám identity a paměti, genderu i dalším sociálně-vědním konceptům. Témata:

1) Úvod. Studium komunit prostřednictvím jejich kulturních reprezentací. Menšiny a etnomuzikologický výzkum.

2) Úvod II. Heterogenní židovské hudební světy jako součásti současných globálních a diasporických kulturních toků.

3) Aškenázské posvátné hudební světy I. Role chazana v synagoze a ‚nusach‘ jako klíčový emický koncept. (Příklady z Prahy).

4) Aškenázské posvátné hudební světy II. Rituál a sociální změna. Vyjednávání identity hudbou. (Příklady z Bostonu a Prahy).

5) Aškenázské posvátné hudební světy III. Hudba a sociální paměť (příklady z Prahy).

6) Lubavičtí chasidé, hudba a gender.

7) Sefardské hudební vzpomínání (příklad syrských Židů v New Yorku).

8) Sefardské pizmonim, moc a gender.

9) Falašské hudební světy (etiopští Židé před a po násilné migraci).

10) Hudba a genocida, hudební vzpomínání na holocaust (Terezín).

11) Klezmer Soundscapes I. O reprezentaci and apropriaci (příklady z USA).

12) Klezmer Soundscapes II. O reprezentaci and apropriaci (příklady z Čech).

13) Zemirot a rezistence - příklad z Prahy. Studijní literatura: * Povinná (vybrané kapitoly): KOSKOFF, E., CUSICK, S. A The Language of the Heart: Music and Lubavitcher Life. In Feminist Ethnomusicology: Writings on Music and Gender. Urbana: University of Illinois Press,

2014. ISBN 978-0-252-08007-4. Kap.

7. SHELEMAY, K. K. Echoes from Beyond Europe: Music and the Beta Israel Transformation. In BOHLMAN, PH. V. Jewish Musical Modernism, Old and New. Chicago: University of Chicago Press, 2009, s. 103-124. ISBN 978-0-226-06326-3. SHELEMAY, K. K., The Power of Silent Voices: Women in the Syrian Musical Tradition. In NOOSHIN, L. E. Music and the Play of Power in the Middle East, North Africa and Central Asia. London New York: Routledge, 2016, s. 269-288. ISBN 978-1-138-24999-8. SLOBIN, M. Fiddler on the Move: Exploring the Klezmer World. Oxford: Oxford University Press,

2003. ISBN 978-0-19-516180-9. Vybrané kapitoly. SUMMIT, J. A. The Lord’s Song in a Strange Land: Music and Identity in Contemporary Jewish Worship. New York: Oxford University Press,

2003. ISBN 978-0-19-516181-6. Vybrané kapitoly. * Doporučená: SEIDLOVÁ, V. ed. The Forgotten Voice of the Jeruzalémská Synagogue in Prague: Cantor Ladislav Moshe Blum, Personal Recordings 1978 -

1983. Prague: Jewish Museum in Prague,

2008. SEIDLOVÁ, V., HLÁVKOVÁ, P. Mishpaha - Myth of Continuity? A Concert of Jewish Music in Prague. In SOUKUPOVÁ B., JURKOVÁ, Z. eds. The Central European City as a Space for Dialogue. Bratislava: Zing Print,

2006. ISBN 80-88997-26-7. SEIDLOVÁ, V. K působení Františka Škroupa v synagoze v Dušní ulici aneb Vyjednávání pražských Židů s modernitou a jinakostí. In HAVELKA, M. Víra, kultura a společnost: náboženské kultury v českých zemích

19. a

20. století. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2012, s. 439-470. ISBN 978-80-7465-053-6. JURKOVÁ, Z. a kolektiv. Pražské hudební světy. Praha: Charles University in Prague, Karolinum Press,

2014. ISBN 978-80-246-2484-6. Vybrané kapitoly. JURKOVÁ, Z. Tóny z okrajů: Hudba a marginalita: Sounds from the margins. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, KHER,

2013. ISBN 978-80-87398-39-5. Vybrané kapitoly. BOWIE, F. Antropologie náboženství. Praha: Portál,

2008. ISBN 978-80-7367-378-9. Vybrané kapitoly. BARŠA, P. Orientálcova vzpoura: a další texty z let 2003-2011. Praha: Dokořán, Ústav mezinárodních vztahů,

2011. ISBN 978-80-7363-374-5. Vybrané kapitoly. NOVOTNÁ, H. Diskurzivní rámce vztahu k židům (antisemitismu) v období tzv. normalizace. In VRZGULOVÁ, M., KUBÁTOVÁ, H. Podoby antisemitismu v Čechách a na Slovensku ve

20. a

21. století. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2016, s. 157-176. ISBN 978-80-246-3461-6.

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Annotation

Prostřednictvím hudebních témat nahlédneme do světa současných pražských židovských komunit. Zorientujeme se v heterogenních židovských hudebních světech jako součásti globálních a diasporických kulturních toků. Kromě vztahu hudby, globalizace a kulturní apropriace se budeme zabývat i rolí hudby v procesu vyjednávání podob (rituálních) performancí ve vztahu k politikám identity a paměti, genderu i dalším sociálně-vědním konceptům.

Kurz bude probíhat formou každotýdenních přednášek, a to podle aktuálního rozvrhu, v kombinaci s každotýdenním povinným úkolem v MOODLE, kde bude uploadována zadaná literatura. Studenti budou mít za úkol každý týden vytvořit ze zadaného titulu anotaci v rozsahu min. 1/2 normostrany a uploadovat ji do MOODLE PŘED hodinou, kdy budeme s přečteným titulem pracovat. Podmínkou atestace je 8 odevzdaných anotací a závěrečná esej v rozsahu 5 normostran, která bude pracovat s literaturou prostudovanou v rámci kurzu a zodpoví otázku v zadání.