Sylabus
1. hodina
Představení kurzu a jeho východisek, představení studentů, organizace práce a četby, úkoly, podmínky atestace
Blok A (2.-4. hodina): Kořeny antropologie města 2. hodina
Vznik urbánní antropologie a výzkum v první polovině 20. století
Chicagská škola, její teorie a kritika; Rhodes Livingston institute a zkoumání urbanity v zemích „globálního jihu“. Vymezení proměnlivosti pojmu urbanita.
Povinná četba k anotaci:
ANDERSON, Nels (1923). The Hobo: The Sociology of the Homeless Man. Chicago: University of Chicago Press, pp. 40-57.
Doporučená četba:
ENGELS, F. (1845, 2010). Condition of Working Class in Britain, pp. 55-105.
MITCHELL, C. (1956). The Kalela Dance. Aspects of Social Relationships among Urban Africans in Northern Rhodesia, pp. 6-47. 3. hodina
Urbánní antropologie a politická ekonomie (60-80. léta)
Emancipační hnutí konce 60. let 20. století a právo na město. Inspirace sociální geografií a sociologií (Harvey, Castells, Susser). Dopady globálního kapitálu na městské prostředí i výzkum neformálních ekonomických vazeb. Vymístění v USA.
Povinná četba k anotaci:
SUSSER, I. (1982). Norman Street: Poverty and Politics in an Urban Neighborhood. New York / Oxford: Oxford University Press. 86-106.
Doporučený zdroj:
Přednáška D. HARVEY: https://www.youtube.com/watch?v=vjyLWMSZ2nY 4. hodina
Prostorový obrat (nejen) v Antropologii (90. léta)
Vliv teoretických konceptů sociální produkce prostoru (M. Foucault, H. Lefebvre, M. De Certeau, M.Augé, E. Soja, D. Massey etc). Místo a prostor v kontextu města. Totální a inertní městské prostory.
Povinná četba k anotaci:
SOJA, E. W. (2009). „Taking space personally.“ Pp. 11–35 in B. Warf, S. Arias (eds.). The Spatial Turn: Interdisciplinary Perspectives. London: Routledge.
Doporučená četba:
OSMAN R. (2014). „Sociální prostor.“ Pp. 33–57 in R. Maroušek, R. Osman (ed.). Prostory geografie. Praha: Karolinum.
Blok B (4.-10. hodina): Současná témata, přístupy a jejich implikace 5. hodina
Antropologie městského plánování
Kritika a reflexe (nejen) západních urbanistických přístupů pod vlivem prostorového obratu. Role mýtu a ideologií v navrhování města.
Povinná četba k anotaci:
HOLSTON, J. (1989). The Modernist City. An Athropological Crituque of Brasilia, pp. 59-77.
Doporučená četba:
LASZCZKOWSKI M. (2016).
Anotace
Město má nesčetně definic a podob. Nehledě na konkrétní kontury toho kterého urbánního prostředí víme, že do roku 2050 bude ve městech po celém světě žít více než 66 % světové populace (v Evropě cca 80 % už dnes). Význam tvrzení jednoho ze zakladatelů urbánní antropologie Louise Wirtha o tom, že „urbanismus je způsobem života“ (Wirth 1938) tak získává v 21. století stále rozmanitější kontury. Městské skutečnosti jsou daleko více než kdy jindy usazeny v globálně/lokálních disrupcích i propojeních a konkrétních dopadech univerzálních jevů jako je neoliberalismus, financializace bydlení, rozvoj infrastruktur nebo tzv. great acceleration, fenoménu spojovaného se současnou diskusí o Antropocénu, tedy geologickém věku člověka.
Kurz představí nejen historii, důležitost a svébytnost antropologického zkoumání města prostřednictvím etnografie, ale i teoretické koncepty, kterými se antropologie města inspiruje od jiných oborů. Na tématech jako sociální produkce městského prostoru, městská segregace a migrace, neformální město či význam a funkce (ne)viditelných infrastruktur se pokusíme demonstrovat, že antropologický výzkum města 21. století představuje doménu, která má nesporné využití jak v akademické, tak veřejné sféře.