HARMONOGRAM KURZU(ZS 2023/2024) 1. TÝDEN (5.10.) Studium příbuzenství a spřízněnosti v sociální antropologii.
Vývoj studia příbuzenství v sociální antropologii: od královské disciplíny oboru, přes Schneiderovu kritiku až po rozvoj nových reprodukčních technologií.
Četba:
Yanagisako, Sylvia J. (2007). Bringing it All Back Home. Kinship Theory in Anthropology. In Sabean, D. W. – Teuscher, S. – Mathieu, J. (eds.), Kinship in Europe. Approaches to Long-Term Development (1300-1900). Oxford, New York: Berghahn Books, 33–48.
Další doporučená četba:
Carsten, Janet (2004). After Kinship. Cambridge: Cambridge University Press.
Peletz, Michael G. (2001). Ambivalence in Kinship since the 1940s. In S. Franklin – S. McKinnon (eds.), Relative Values. Reconfiguring Kinship Studies. Durham and London: Duke University Press, 413–444.
Schapiro, Warren (2017). Towards a Post-Schneiderian Perspective on Kinship, Journal of Anthropological Research 2/73: 238–260.
Schneider, David (1984). A Critique of the Study of Kinship. University of the Michigan Press. 2. TÝDEN (12.10.) Druhy příbuzenství.
„Pokrevní“, afinní a „fiktivní“ příbuzenství. Sdílení substance jako základ spřízněnosti: krev, kosti, sperma, mléko, potrava. Úloha reprodukce v definici příbuzenství. J. Carsten a koncept spřízněnosti.
Četba:
Bodenhorn, Barbara (2000). „He used to be my relative“: exploring the base of relatedness among Inupiat of Northern Alaska, In J. Carsten (ed.), Cultures of relatedness, Cambridge University Press, 128–148.
Další doporučená četba:
Carsten, Janet, ed. (2000). Cultures of Relatedness. New Approaches to the Study of Kinship, Cambridge: Cambridge University Press.
Parkes, Peter (2001). Alternative Social Structures and Foster Relations in the Hindu Kush: Milk Kinship Allegiance in Former Mountain Kingdoms of Northern Pakistan, Comparative Studies in Society and History 1/43: 4–36.
Strathern, Marilyn (1991). After Nature. English Kinship in the Late Twentieth Century. Cambridge University Press.
Vilaça, Aparecida (2002). Making Kin out of Others in Amazonia, Journal of the Royal Anthropological Institute 2/8: 347–365. 3. TÝDEN (19.10.) Genealogie a genealogická metoda.
Genealogie jako metoda zjišťování příbuzenských vztahů. Genealogie a rodokmeny. Kritika genealogické metody jako etnocentrického nástroje (Schneider). Genealogický software.
Četba:
Rivers, W.H.R. (1900). A Genealogical Method of Collecting Social and Vital Statistics. The Journal of the Anthropological Institute of Great Britain and Ireland, 30: 74–82.
Další doporučená četba:
Astuti, Rita (2009). Revealing and Obscuring River´s Pedigrees. Biological Inheritance and Kinship in Madagascar, In S. Bamford – J. Leach (eds.), Kinship and Beyond. The Genealogical Model Reconsidered. New York, Oxford: Berghahn Books, 214–236.
Barnes, James A. (1967). Genealogies, In A. L. Epstein (ed.), The Craft of Social Anthropology, Social Science Paperback, 101–127. Bouquet, Mary (1996). Family trees and their affinities: the visual imperative of the genealogical diagram, Journal of Royal Anthropological Institute (N.S.) 2: 43–66.
Pálsson, Gísli (2009). The Web of Kin. An Online Genealogical Machine, In S. Bamford – J. Leach (eds.), Kinship and Beyond. The Genealogical Model Reconsidered. New York, Oxford: Berghahn Books, 84–110.
Parkin, Robert (1996). Genealogy and Category: An Operational View, L´Homme 139: 87–107. 4. TÝDEN (26.10.) Příbuzenské terminologie.
Příbuzenské terminologie (nejen) v americké kulturní antropologii (Morgan, Kroeber, Murdock, Schneider, Scheffler, Lounsbury). Typologie příbuzenských terminologií. Vztah jazyka a společnosti.
Četba:
Lagunas, David (2009). Přehodnocení příbuzenství u Gitanos: katalánští Calós, In M. Jakoubek – L. Budilová (eds.), Cikánské skupiny a jejich sociální organizace. Brno: CDK, 63–100.
Další doporučená četba:
Goodenough, Ward H. (1965). Yankee Kinship Terminology: A Problem in Componential Analysis, American Anthropologist 5/67, Part 2: Formal Semantic Analysis: 259–287.
Read, Dwight W. (2007). Kinship Theory: A Paradigm Shift, Ethnology 4/46: 329–364.
Slova a dějiny (kol. aut.). Praha: Academia (Kap. Půl kopy názvů pro příbuzenské vztahy, 76–89).
Slova a dějiny (kol. aut.). Praha: Academia (Kap. Slova o neobyčejných obyčejích v rodinném životě, 33–56). 5. TÝDEN (2.11.) Rodina a domácnost. Typologie a vývojové cykly rodinných domácností.
Rodina a domácnost, produkce a reprodukce. Nukleární, rozšířená, kmenová rodina, joint family. Diskuse o zádruze.
Četba:
Kaser, Karl (1994). The Balkan Joint Family: Redefining a Problem, Social Science History 18/2: 243–269.
Další doporučená četba:
Goody, Jack (1972). The evolution of the family, In P. Laslett, P. – R. Wall (eds.), Household and family in past times, Cambridge University Press, 103–124.
Hajnal, John (1965). European marriage patterns in perspective, In D. V. Glass – D. E. C. Eversley (eds.), Population in History: Essays in historical demography, Edward Arnold Publishers Ltd., London, 101–143.
Todorova, Maria (2001). On the Epistemological Value of Family Models: the Balkans within the European Pattern, In R. Wall – T. Hareven – J. Ehmer (eds.), Family History Revisited. Comparative Perspective. Newark: University of Delaware Press, 242–255. 6. TÝDEN (9.11.) Výběr manželského partnera.
Výběr manželského partnera: dohodnuté sňatky nebo svobodná volba? Endogamie, exogamie, hypergamie, hypogamie.
Četba:
Parkin, Robert (2021). Arranged marriages: Whose choice and why? Reflections on the principles underlying spouse selection worldwide, History and Anthropology 32/2: 271–287.
Další doporučená četba:
Gamella, Juan F. – Álvarez-Roldán, Arturo (2023). Breaking secular endogamy. The growth of intermarriage among the Gitanos/Calé of Spain (1900-2006), The History of the Family DOI: 10.1080/1081602X.2022.2159852
Mathieu, J. (2007). Kin Marriages: Trends and Interpretations from the Swiss Example. In D. W. Sabean, S. Teuscher, & J. Mathieu (eds.), Kinship in Europe. Approaches to Long-Term Development (1300-1900). Oxford: Berghahn Books, 211–230.
Sabean, D. W. (2007). Kinship and Class Dynamics in Nineteenth-Century Europe. In D. W. Sabean, S. Teuscher, & J. Mathieu (eds.), Kinship in Europe. Approaches to Long-Term Development (1300–1900). Oxford: Berghahn Books, 301–313.
Tahir, Naema T. (2020). Understanding Arranged Marriage. An Unbiased Analysis of a Traditional Marital Institution, International Journal of Law, Policy and the Family 00/2021: 1–20. doi: 10.1093/lawfam/ebab005 7. TÝDEN (16.11.) Typy manželství. Sňatek a transakce s ním spojené.
Monogamie a plurální manželství (polygynie, polyandrie). Postmaritální rezidence. Ekonomické aspekty manželství (věno, platba za nevěstu, služba za nevěstu).
Četba:
Goody, Jack (1990). The oriental, the ancient and the primitive. Systems of marriage and the family in the pre-industrial societies of Eurasia. Cambridge University Press (kap. Land, polyandry, and celibacy in Tibet, 137–153).
Další doporučená četba:
Clignet, Remi (1971). Determinants of African Polygyny, In J. Goody (ed.), Kinship. Selected Readings. Penguin Books Ltd., Harmondsworth, 163–179.
Goodenough, W. H. (1956). Residence rules, Southwestern Journal of Anthropology 12: 22–37.
Marlowe, Frank W. (2004). Marital Residence among Foragers, Current Anthropology 2/45: 277–284.
Radcliffe-Brown, Alfred R. (1971). Dowry and Bridewealth, In J. Goody (ed.), Kinship. Selected Readings. Penguin Books Ltd., Harmondsworth, 119–133. 8. TÝDEN (23.11.) Příbuzenství a descendence.
Co je
Jedná se o profilový předmět bakalářského studia. Studenti se seznámí s rozmanitostí možností, které v různých kulturách vytvářejí sociální pouta spřízněnosti.
Kromě definice příbuzenství založené na odkazu k biologii budou představeny další formy od duchovního příbuzenství až po rituální bratrství či příbuzenství po mléku. V rámci kurzu bude představena také pluralita možností formování rodin, rodinných domácností či typů manželství.
Budou reflektovány některé teoretick é diskuse v sociální antropologii (kultura vs. příroda, nature vs. nurture, konsangvinita vs. afinita, unilineární vs. kognatické systémy, ad.), včetně vlivu nových reprodukčních technologií na rozvoj tzv. nových příbuzenských studií. Studenti se kromě teoretické reflexe a kritiky antropologické teorie příbuzenství seznámí také s genealogickou metodou jako metodou získávání dat o příbuzenství, a její moderní kritikou.