HARMONOGRAM KURZU(ZS 2023/2024) 1. TÝDEN (5.10.) Studium příbuzenství a spřízněnosti v sociální antropologii.
Vývoj studia příbuzenství v sociální antropologii: od královské disciplíny oboru, přes Schneiderovu kritiku až po rozvoj nových reprodukčních technologií.
Četba:
Yanagisako, Sylvia J. (2007). Bringing it All Back Home. Kinship Theory in Anthropology. In Sabean, D. W. – Teuscher, S. – Mathieu, J. (eds.), Kinship in Europe. Approaches to Long-Term Development (1300-1900). Oxford, New York: Berghahn Books, 33–48.
Další doporučená četba:
Carsten, Janet (2004). After Kinship. Cambridge: Cambridge University Press.
Peletz, Michael G. (2001). Ambivalence in Kinship since the 1940s. In S. Franklin – S. McKinnon (eds.), Relative Values. Reconfiguring Kinship Studies. Durham and London: Duke University Press, 413–444.
Schapiro, Warren (2017). Towards a Post-Schneiderian Perspective on Kinship, Journal of Anthropological Research 2/73: 238–260.
Schneider, David (1984). A Critique of the Study of Kinship. University of the Michigan Press. 2. TÝDEN (12.10.) Druhy příbuzenství.
„Pokrevní“, afinní a „fiktivní“ příbuzenství. Sdílení substance jako základ spřízněnosti: krev, kosti, sperma, mléko, potrava. Úloha reprodukce v definici příbuzenství. J. Carsten a koncept spřízněnosti.
Četba:
Bodenhorn, Barbara (2000). „He used to be my relative“: exploring the base of relatedness among Inupiat of Northern Alaska, In J. Carsten (ed.), Cultures of relatedness, Cambridge University Press, 128–148.
Další doporučená četba:
Carsten, Janet, ed. (2000). Cultures of Relatedness. New Approaches to the Study of Kinship, Cambridge: Cambridge University Press.
Parkes, Peter (2001). Alternative Social Structures and Foster Relations in the Hindu Kush: Milk Kinship Allegiance in Former Mountain Kingdoms of Northern Pakistan, Comparative Studies in Society and History 1/43: 4–36.
Strathern, Marilyn (1991). After Nature. English Kinship in the Late Twentieth Century. Cambridge University Press.
Vilaça, Aparecida (2002). Making Kin out of Others in Amazonia, Journal of the Royal Anthropological Institute 2/8: 347–365. 3. TÝDEN (19.10.) Genealogie a genealogická metoda.
Genealogie jako metoda zjišťování příbuzenských vztahů. Genealogie a rodokmeny. Kritika genealogické metody jako etnocentrického nástroje (Schneider). Genealogický software.
Četba:
Rivers, W.H.R. (1900). A Genealogical Method of Collecting Social and Vital Statistics. The Journal of the Anthropological Institute of Great Britain and Ireland, 30: 74–82.
Další doporučená četba:
Astuti, Rita (2009). Revealing and Obscuring River´s Pedigrees. Biological Inheritance and Kinship in Madagascar, In S. Bamford – J. Leach (eds.), Kinship and Beyond. The Genealogical Model Reconsidered. New York, Oxford: Berghahn Books, 214–236.
Barnes, James A. (1967). Genealogies, In A. L. Epstein (ed.), The Craft of Social Anthropology, Social Science Paperback, 101–127. Bouquet, Mary (1996). Family trees and their affinities: the visual imperative of the genealogical diagram, Journal of Royal Anthropological Institute (N.S.) 2: 43–66.
Pálsson, Gísli (2009). The Web of Kin. An Online Genealogical Machine, In S. Bamford – J. Leach (eds.), Kinship and Beyond. The Genealogical Model Reconsidered. New York, Oxford: Berghahn Books, 84–110.
Parkin, Robert (1996). Genealogy and Category: An Operational View, L´Homme 139: 87–107. 4. TÝDEN (26.10.) Příbuzenské terminologie.
Příbuzenské terminologie (nejen) v americké kulturní antropologii (Morgan, Kroeber, Murdock, Schneider, Scheffler, Lounsbury). Typologie příbuzenských terminologií. Vztah jazyka a společnosti.
Četba:
Lagunas, David (2009). Přehodnocení příbuzenství u Gitanos: katalánští Calós, In M. Jakoubek – L. Budilová (eds.), Cikánské skupiny a jejich sociální organizace. Brno: CDK, 63–100.
Další doporučená četba:
Goodenough, Ward H. (1965). Yankee Kinship Terminology: A Problem in Componential Analysis, American Anthropologist 5/67, Part 2: Formal Semantic Analysis: 259–287.
Read, Dwight W. (2007). Kinship Theory: A Paradigm Shift, Ethnology 4/46: 329–364.
Slova a dějiny (kol. aut.). Praha: Academia (Kap. Půl kopy názvů pro příbuzenské vztahy, 76–89).
Slova a dějiny (kol. aut.). Praha: Academia (Kap. Slova o neobyčejných obyčejích v rodinném životě, 33–56). 5. TÝDEN (2.11.) Rodina a domácnost. Typologie a vývojové cykly rodinných domácností.
Rodina a domácnost, produkce a reprodukce. Nukleární, rozšířená, kmenová rodina, joint family. Diskuse o zádruze.
Četba:
Kaser, Karl (1994). The Balkan Joint Family: Redefining a Problem, Social Science History 18/2: 243–269.
Další doporučená četba:
Goody, Jack (1972). The evolution of the family, In P. Laslett, P. – R. Wall (eds.), Household and family in past times, Cambridge University Press, 103–124.
Hajnal, John (1965). European marriage patterns in perspective, In D. V. Glass – D. E. C. Eversley (eds.), Population in History: Essays in historical demography, Edward Arnold Publishers Ltd., London, 101–143.
Todorova, Maria (2001). On the Epistemological Value of Family Models: the Balkans within the European Pattern, In R. Wall – T. Hareven – J. Ehmer (eds.), Family History Revisited. Comparative Perspective. Newark: University of Delaware Press, 242–255. 6. TÝDEN (9.11.) Výběr manželského partnera.
Výběr manželského partnera: dohodnuté sňatky nebo svobodná volba? Endogamie, exogamie, hypergamie, hypogamie.
Četba:
Parkin, Robert (2021). Arranged marriages: Whose choice and why? Reflections on the principles underlying spouse selection worldwide, History and Anthropology 32/2: 271–287.
Další doporučená četba:
Gamella, Juan F. – Álvarez-Roldán, Arturo (2023). Breaking secular endogamy. The growth of intermarriage among the Gitanos/Calé of Spain (1900-2006), The History of the Family DOI: 10.1080/1081602X.2022.2159852
Mathieu, J. (2007). Kin Marriages: Trends and Interpretations from the Swiss Example. In D. W. Sabean, S. Teuscher, & J. Mathieu (eds.), Kinship in Europe. Approaches to Long-Term Development (1300-1900). Oxford: Berghahn Books, 211–230.
Sabean, D. W. (2007). Kinship and Class Dynamics in Nineteenth-Century Europe. In D. W. Sabean, S. Teuscher, & J. Mathieu (eds.), Kinship in Europe. Approaches to Long-Term Development (1300–1900). Oxford: Berghahn Books, 301–313.
Tahir, Naema T. (2020). Understanding Arranged Marriage. An Unbiased Analysis of a Traditional Marital Institution, International Journal of Law, Policy and the Family 00/2021: 1–20. doi: 10.1093/lawfam/ebab005 7. TÝDEN (16.11.) Typy manželství. Sňatek a transakce s ním spojené.
Monogamie a plurální manželství (polygynie, polyandrie). Postmaritální rezidence. Ekonomické aspekty manželství (věno, platba za nevěstu, služba za nevěstu).
Četba:
Goody, Jack (1990). The oriental, the ancient and the primitive. Systems of marriage and the family in the pre-industrial societies of Eurasia. Cambridge University Press (kap. Land, polyandry, and celibacy in Tibet, 137–153).
Další doporučená četba:
Clignet, Remi (1971). Determinants of African Polygyny, In J. Goody (ed.), Kinship. Selected Readings. Penguin Books Ltd., Harmondsworth, 163–179.
Goodenough, W. H. (1956). Residence rules, Southwestern Journal of Anthropology 12: 22–37.
Marlowe, Frank W. (2004). Marital Residence among Foragers, Current Anthropology 2/45: 277–284.
Radcliffe-Brown, Alfred R. (1971). Dowry and Bridewealth, In J. Goody (ed.), Kinship. Selected Readings. Penguin Books Ltd., Harmondsworth, 119–133. 8. TÝDEN (23.11.) Příbuzenství a descendence.
Co je
Jedná se o profilový předmět bakalářského studia. Studenti se seznámí s rozmanitostí možností, které v různých kulturách vytvářejí sociální pouta spřízněnosti.
Kromě definice příbuzenství založené na odkazu k biologii budou představeny další formy od duchovního příbuzenství až po rituální bratrství či příbuzenství po mléku. V rámci kurzu bude představena také pluralita možností formování rodin, rodinných domácností či typů manželství.
Budou reflektovány některé teoretické diskuse v sociální antropologii (kultura vs. p říroda, nature vs. nurture, konsangvinita vs. afinita, unilineární vs. kognatické systémy, ad.), včetně vlivu nových reprodukčních technologií na rozvoj tzv. nových příbuzenských studií. Studenti se kromě teoretické reflexe a kritiky antropologické teorie příbuzenství seznámí také s genealogickou metodou jako metodou získávání dat o příbuzenství, a její moderní kritikou.