Sylabus
* Povinná literatura:
Kohák, E.: Člověk, dobro a zlo: o smyslu života v zrcadle dějin (kapitoly z dějin morální filosofie). Praha: Ježek, 2000
Remišová, A. (ed.): Dejiny etického myslenia v Európe a USA. Bratislava: Kalligram 2008.
Rybák, D.: Étos a světy dějin. Praha: Univerzita Karlova - Pedagogická fakulta, 2019.
Špinka, Š. a kol.: Přístupy k etice I. Praha: Filosofia - Filosofický ústav AV ČR, 2014.
Čapek, J. a kol. Přístupy k etice II. Praha: Filosofia - Filosofický ústav AV ČR, 2015.
* Doporučená literatura:
ARISTOTELES, 384-322 př.n.l. Etika Eudémova. Praha: Dybbuk, 2020. Stoae. ISBN 978-80-7438-233-8.
ARISTOTELÉS. Etika Níkomachova. 3. nezměn. vyd. Praha: Rezek, 2009. ISBN 80-86027-29-5.
HOBBES, Thomas, CHOTAŠ, Jiří, Zdeněk MASOPUST a Marina BARABAS, ed. Leviathan, aneb, Látka, forma a moc státu církevního a politického. Praha: OIKOYMENH, 2009. Knihovna novověké tradice a současnosti. ISBN 978-80-7298-106-9. Alternativně slovenský překlad: HOBBES, Thomas. Leviatan, alebo, Podstata, forma a moc štátu cirkevného a občianskeho. Bratislava: Kalligram, 2011. ISBN 978-80-8101-497-0.
KANT, Immanuel, BARABAS, Marina a Pavel KOUBA, ed. Základy metafyziky mravů. Vydání třetí, opravené. Praha: OIKOYMENH, 2014. Knihovna novověké tradice a současnosti. ISBN 978-80-7298-501-2.
MILL, John Stuart. Vybrané spisy o etice, společnosti a politice. Praha: OIKOYMENH, 2018. Knihovna politického myšlení. ISBN 978-80-7298-487-9.
PLATÓN. Ústava. Šesté, opravené vydání. Praha: OIKOYMENH, 2017. Platónovy dialogy. ISBN 978-80-7298-230-1.
Singer, Peter (ed.). A Companion to Ethics. Oxford: Blackwell, 1994.
SPINOZA, Benedictus de. Etika. Praha: Dybbuk, 2004. ISBN 80-86862-02-X.
Anotace
Základním cílem je seznámit studenty s nejvýznamnějšími filosoficko-etickými poznatky minulosti, které jsou využívány a využitelné i v současnosti, nejen ve filosofické, ale i aplikované etice. Jde o poznání základů historického vývoje filosoficko-etického myšlení od antiky do konce 19. století. Hlavní pozornost lze soustředit na antickou etiku ctnosti, novověkou racionalistickou a empirickou etiku, dále na Kantovu deontologickou etiku a utilitarismus 19. století. V menší míře se lze věnovat i jiným obdobím dějin etického myšlení, která však nejsou tak často využívána jako historicko-filosofické a etické zdroje přístupu k otázkám a problémům aplikované etiky současnosti (například renesanční a humanistická etika, osvícenská etika a podobně).
Hlavním cílem je vytvořit filosoficko-etický metodologický základ v podobě poznání hodnot, principů, pravidel a norem etických teorií minulosti, které by mohly posloužit jako východisko pro formulování přístupů k současným etickým teoriím a jejich využití při řešení konkrétních teoretických i praktických problémů ve zvolené oblasti aplikované etiky.