Sylabus
* Povinná literatura:
Mol, Annemarie. The Logic of Care: Health and the Problem of Patient Choice. London ; New York: Routledge, 2008.
Goffman, Ervin. Asylums. Essays on the Social Situation of Mental Patients and Other Inmates. New York: Anchor Books, 1961.
Rose, Nikolas S. Politics of Life Itself: Biomedicine, Power, and Subjectivity in the Twenty-First Century. Princeton: Princeton University Press, 2007
* Doporučená literatura:
Barnes, Marian, and Tula Brannelly. Ethics of Care: Critical Advances in International Perspective, 2015.
Bieler, Patrick, and Martina Klausner. “Niching in Cities under Pressure. Tracing the Reconfiguration of Community Psychiatric Care and the Housing Market in Berlin.” Geoforum 101 (May 2019): 202-11. .
Foucault, Michel, and Jacques Lagrange. 2006. Psychiatric power: lectures at the Collège de France, 1973-74. Basingstoke, Hampshire [England]: Palgrave Macmillan.
Foucault, Michel, Michel Senellart, François Ewald, and Alessandro Fontana. 2007. Security, territory, population: lectures at the Collège de France, 1977-78. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
Mol, Annemarie, Ingunn Moser, and J. Pols. 2010. Care in practice: on tinkering in clinics, homes and farms.
Pols, Jeannette. “Towards an Empirical Ethics in Care: Relations with Technologies in Health Care.” Medicine, Health Care and Philosophy 18, no. 1 (February 2015): 81-90. .
Pols, J. Care at a Distance: On the Closeness of Technology. Care & Welfare. Amsterdam: Amsterdam University Press, 2012.
Tronto, Joan C. Moral Boundaries: A Political Argument for an Ethic of Care. New York: Routledge, 1993.
Anotace
Zveme studenty doktorského studia ke společnému promýšlení sociálně-vědního pohledu na činnosti, které považujeme – s větší či menší jistotou – za pečování: lékařskou péči, sociální péči, péči o duševní zdraví, a další...
Otevřenost vůči různým, často protichůdným, interpretacím pečování v sociálních vědách chceme podtrhnout výběrem tří různých okruhů sociologického bádání, z nichž každý bude zastoupen v povinné četbě jedním zásadním textem. Vedle dvou soudobých proudů sociálně-vědního bádání o pečování – studií péče inspirovaných STS a feministickou etikou péče a neuro-sociálně-ekologického přístupu Nicholase Rose – klademe “klasickou” interakcionistickou sociologii organizací, jež se v dílech svých předních představitelů – Hughese, Beckera a
Goffmana – podrobně zaobírala také “pečujícími” organizacemi.
Návrh témat / záležitostí péče:
• Propojení etiky péče, pragmatické filosofie a etnografického zájmu o pečování;
• normativita (etiky) péče a její setkávání s etnografickými daty;
• objektivita vědění založeného na pečování o konkrétní zájmy (zájmy konkrétních lidí, institucí, organizací atd.); následování aktérů a/vs teorie stanoviska; partikulární a mnohočetné starostlivosti;
• studia péče a studia postižení; vztahy (vzájemné) závislosti; ne/závislost a zajištění přístupu k adekvátní péči; péče a zmocňování (empowerment);
• péče o sebe – co znamená pečovat o sebe a o někoho/něco jiného (a o sebe tím, že pečuji o někoho/něco jiného);
• důvěra a odpovědnost jako předpoklady a důsledky starostlivosti odvíjející se ve vztazích vzájemné závislosti.
Cílem předmětu “Sociální studia péče” je především představit sociálně-vědní studium pečování/starostlivosti jako jeden z možných pohledů na situaci dnešního světa, jako jednu z možností, jak hledat odpověď na otázku, o co bychom se měli – jakožto lidé a badatelé – starat především, pro koho a s kým.