Sylabus
* Povinná literatura 1. CICHÁ, M. a kol. Integrální antropologie. Vydání 1. Praha: Triton, 2014, 421 stran. ISBN 9788073878160. 2. OVČÁČKOVÁ, Lenka (ed.) a kol., O původu kultury. Biologické, antropologické a historické koncepce kulturní evoluce, Praha 2017, ISBN 978-80-200-2751-1 3. STRATHERN, M. Partial connections. Altamira Press, 2005. 188 s. ISBN: 978-0-7591-0760-1. 4. SAHLINS, M. The Western Illusion of Human Nature. Chicago: Prickly Paradigm Press, 2008. 224 s. ISBN: 978-0-9794057-2-3. 5. SOKOL, J. Filosofická antropologie: člověk jako osoba. Praha: Portál, 2008. 222 s. ISBN 978-80- 7367-422-9. 6. RICHERSON, P. J. - BOYD, R. V genech není všechno, aneb, Jak kultura změnila evoluci člověka. Praha: Academia, 2012. 407 s. Galileo; sv. 51. ISBN 978-80-200-2066-
* Doporučená literatura 1. ASSMANN, J. Kultura a paměť: písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Vyd. 1. Praha: Prostor, 2001, 317. s. ISBN 8072600516. 2. BUDIL, I. T. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha: Triton, 2003. 487 s. ISBN 80-7254-321- 0. 3. ELIAS, N. O procesu civilizace: sociogenetické a psychogenetické studie. II., Proměny společnosti. Nástin teorie civilizace. Praha: Argo, 2007. 353 s. Historické myšlení; sv. 41. ISBN 978-80-7203-962-3. 4. JAKOUBEK, M. (ed.), Teorie etnicity. Čítanka textů, Praha 2016, SLON, stran 783, ISBN 978-80-7419-185-5. 5. LORENZOVÁ, M. K čemu je antropologizace historie. Několik poznámek ke kontraproduktivní polarizaci poznávacích zájmů v humanitních vědách. Dějiny - teorie - kritika, 2/2005, s. 227- 247. ISSN: 124-7249. 6. MITTERAUER, M. Historisch - anthropologische Familienforschung. Fragestellungen und Zugangsweisen. Wien - Köln: Böhlau Verlag, 1990. 319 s. ISBN: 978-3-205-05318-7.
HABERMAS, R. - MINKMAR, N. (Hg.) Das Schwein des Häuptlings. Sechs Aufsätze zur Historischen Anthropologie. Berlin: Klaus Wagenbach, 1992. 187 s. 978-3-8031-2212-4.
Anotace
Tento předmět plní v rámci studia integrační roli tím, že propojuje jednotlivé směry antropologických bádání. Zčásti přednáškovou a především pak seminární formou pojednává tematická pole a (analytické) kategorie, sdílené společně různými antropologickými disciplínami, zejména kulturní a sociální antropologií, biologickou antropologií, antropologií filosofickou a antropologií historickou, nahlíží je však z disciplinárně specifických teoretických východisek a pomocí různých (empirických, interpretativních) metod. Tento předmět tak zakládá způsobilost studentů, kteří se svým individuálním plánem a tématem disertační práce přihlašuje právě k určité antropologické disciplíně, vnímat badatelsky zpracovávanou problematiku v kontextu obecné antropologie.
Příkladem takových témat může být:
- adaptace (evoluční, kulturní)
- lidská agresivita a mechanismy její kontroly
- chování, jednání, aktérská intencionalita, subjektivita, osoba
- kultura (subkultura, kontrakultura, exkluze a integrace, marginalizace
- identita, identitotvorné procesy
- zkušenost, přirozený svět
- náboženství, (existenciální) vazba ke „smyslu“, „základu“; rituál, religiozita
- tělo, tělesnost
- jazyk, znakové systémy
- rodina, příbuzenství, dům ve vztahu k demografickému chování.
Na těchto příkladech je zároveň ukazována pluralita možných metod a jejich antropologického badatelského uchopení od empiricko-kvantitativních po kvalitně interpretační, právě tak i postupů, diachronně i synchronně analytických