Syllabus
YMA223
Vybrané kapitoly ze sociální antropologie Ameriky
Letní semestr 2019
Josého Martího 31, budova FTVS, místnost YFHS3
Marek Halbich, Ph.D.
Katedra obecné antropologie FHS UK marekhalbich@gmail.com
Konzultace: pondělí: 13:00-14:00, místnost C005
Tematické okruhy: 1. Etnické (etnokulturní) rozdělení Ameriky - americký kontinent, jeho jednotlivé země nejsou etnicky ani kulturně homogenními útvary. Budeme se proto zabývat především tím, jak bychom mohli tento kontinent uchopit z hlediska demografického, geografického rozmístění a z pohledu etnokulturního.
Povinná literatura:
LIVI-BACCI, Massimo, The Depopulation of Hispanic America after the Conquest. Population and Development Review, 32 (2), 2006: 199-232.
Doporučená literatura:
DENEVAN, William M., Carl Sauer and Native American Population Size. Geographical Review, 86 (3), 1996: 385-397.
CHANCE, John K., On the Mexican Mestizo. Latin American Research Review, 14 (3), 1979: 153-168.
PURDY, Barbara A., American Indians after A. D. 1492: A Case Study of Forced Culture Change. American Anthropologist, 90 (3), 1988: 640-655. 2. Formování národní a etnické identity - nápadným jevem při formování většiny národů amerického kontinentu (např. severoamerického, mexického, kostarického aj.) je, že se národní hnutí a regionální nacionalismy zformovaly dříve než v Evropě, odkud většinou příslušníci těchto nacionalismů pocházeli nebo tam alespoň měli své kořeny. Jak si tento (zdánlivý) paradox vysvětlit?
Povinná literatura:
ERIKSEN, Thomas Hylland, Ethnicity and Nationalism. Anthropological Perspectives. London: Pluto Press, 1993 (6. kapitola: Nationalism, s. 97-120).
Doporučená literatura:
BIRTH, Kevin, Most of Us Are Family Some of the Time: Interracial Unions and Transracial Kinship in Eastern Trinidad. American Ethnologist, 24 (3), 1997: 585-601.
LOMNITZ, Claudio, Death and the Idea of Mexico. Cambridge: Zone Books, 2005.
OLIVEN, Ruben George, "The Largest Popular Culture Movement in the Western World": Intellectuals and Gaúcho Traditionalism in Brazil. American Ethnologist, 27 (1), 2000: 128-146. 3. Vystěhovalectví a migrační procesy v Latinské Americe - vznik většiny zemí amerického kontinentu je spojen především s obrovským přílivem imigrantů. V přednášce se budeme zabývat nejen vnější migrací, ale též vnitřní migrací v rámci kontinentu či uvnitř některých zemí.
Povinná literatura:
GUTIÉRREZ, David G., Migration, Emergent Ethnicity, and the "Third Space": The Shifting Politics of Nationalism in Greater Mexico. The Journal of American History, 86 (2), 1999: 481-517.
Doporučená literatura:
DUANY, Jorge, Nation on the Move: The Construction of Cultural Identities in Puerto Rico and the Diaspora. American Ethnologist, 27 (1), 2000: 5-30.
CHAVEZ, Leo R., Outside the Imagined Community: Undocumented Settlers and Experiences of Incorporation. American Ethnologist, 18 (2), 1991: 257-278.
KAY SOMMERS, Laurie, Inventing Latinismo: The Creation of "Hispanic" Panethnicity in the United States. The Journal of American Folklore, 104 (411), 1991: 32-53. 4. Problematika indigenních hnutí v Latinské Americe (zapatisté, panmayské hnutí, Kečuové) - když na počátku roku 1994 tehdejší mexická vláda brutálně potlačila chiapaské venkovany, především Tzotzily a Tzeltaly, dozvěděl se svět poprvé o zapatistech a jejich hnutí. Jedna z otázek se nabízí: jsou chiapaští zapatisté předvojem mnohem širšího (pan)indigenního hnutí, které v budoucnu povede k velkým sociálním, politickým, ekonomickým a dalším změnám v Latinské Americe?
Povinná literatura:
GOSSEN, Gary H., From Olmecs to Zapatistas: A Once and Future History of Souls. American Anthropologist, 96 (3), 1994: 553-570.
Doporučená literatura:
LUCERO, José Antonio, Locating the "Indian Problem": Community, Nationality, and Contradiction in Ecuadorian Indigenous Politics. Latin American Perspectives, 30 (1), 2003: 23-48.
MONTEJO, Victor, Maya Intellectual Renaissaince. Identity, Representation, and Leadership. Austin: University of Texas Press, 2005 (zejména 2. kapitola: Pan-Mayanism, s. 16-36).
VELTMEYER, Henry, The Dynamics of Social Change and Mexico´s EZLN. Latin American Perspectives, 27 (5), 2000: 88-110. 5. Jazykové projevy a jejich sociální důsledky - z hlediska jazykového není americký kontinent pouze anglo-, hispano-, luso- či frankofonní, ale najdeme zde pozoruhodné případy rezistence či revitalizace nativních (indiánských) jazyků, z nichž nejznámějšími případy jsou guaraníjština v Paraguayi, kečujština v Peru, aymarština v Bolívii, quichéština a kaqchikelština v Guatemale či yucateco nebo náhuatl v Mexiku. Budeme se rovněž zabývat zajímavými "sociolingvistickými" případy např. mezi panamskými Kuny, multilingvismem v části Amazonie apod. V této souvislosti si můžeme položit řadu otázek - např.: mají indiánské jazyky šanci na přežití nebo jsou stále více kuriozitou přežívající z dávné minulosti? Neboli: jsou indiánské jazyky (alespoň některé) natolik vitální, že mohou konkurovat španělštině, angličtině, portugalštině či francouzštině nebo jsou v brzké době určeny k definitivnímu zániku?
Povinná literatura:
HILL, Jane H., "Today There Is No Respect". Nostalgia, "Respect", and Oppositional Discourse in Mexicano (Nahuatl) Language Ideology, in SCHIEFFELIN, Bambi B., et al., eds., Language Ideologies. Practice and Theory. Oxford: Oxford University Press, 1998 (3. kapitola, s. 68-86).
Doporučená literatura:
DANZIGER, Eve, Getting Here from There: The Acquisition of "Point of View" in Mopan Maya. Ethos, 26 (1), 1998: 48-72.
FRENCH, Brigittine M., The Symbolic Capital of Social Identities: The Genre of Bargaining in an Urban Guatemalan Market. Journal of Linguistic Anthropology, 10 (2), 2000: 155-189.
SIDNELL, Jack, Organizing Social and Spatial Location: Elicitations in Indo-Guayanese Village Talk. Journal of Linguistic Anthropology, 7 (2), 1997: 143-165. 6. Sociální organizace - case study: Yucatán - v přednášce podáme výklad o historickém vývoji od raně koloniální doby do současnosti vztahující se k sociální struktuře mexického Yucatánu. Budeme se opírat především o dlouhodobý etnohistorický výzkum M. A. Bartolomého a položíme si, mj., následující otázku: můžeme nalézt určitou kontinuitu v sociálním vývoji Yucatánu od postklasické doby (cca 1000-1540) do dnešních dnů? V čem spočívá sociální specifikum současného Yucatánu?
Povinná literatura:
GABBERT, Wolfgang, Social Categories, Ethnicity and the State in Yucatán, Mexico. Journal of Latin American Studies, 33 (3), 2001: 459-484.
Doporučená literatura:
COY, Peter, An Elementary Structure of Ritual Kinship: A Case of Prescription in the Compadrazgo. Man, 9 (3), 1974: 470-479.
OSBORN, Ann, Compadrazgo and Patronage: A Colombian Case. Man, 3 (4), 1968: 593-608.
STEVERLYNCK, Astrid, Amerindian Amazons: women, exchange, and the origins of society. Journal of the Royal Anthropological Institute, 14 (3), 2008: 572-589. 7. Closed corporate community - case study: Tarahumarové v ejidu Munerachi - v této přednášce si podrobněji rozebereme Wolfův teoretický koncept uzavřené korporátní zemědělské komunity (closed corporate peasant community), studovaný především v Mezoamerice a na indonéském ostrově Jáva a pokusíme se jej aplikovat, na základě vlastního terénního výzkumu, na jedno současné severomexické ejido, v němž žije část Indiánů Tarahumara. Je možné ejido analyzovat v rámci tohoto konceptu nebo představuje zcela specifický sociálně-politický útvar, který pochází výhradně z moderní doby?
Povinná literatura:
WOLF, Eric R., Closed Corpor
Annotation
This course is focused on the relatively comprehensive interpretation of basic americanistic topics, mainly in social and cultural anthropology, linguistic anthropology and ethnohistory: e. g. the formation of Latinamerican nations (national identity, nationalism), the indigenous movements and issues so called indigenism (especially in Mexico, Guatemala, Peru, Bolivia), power and autority (e. g. the typical Latinamerican system of caudillismo - strong regional leaders), urban anthropology, etc.