Charles Explorer logo
🇨🇿

Etnografie: metoda a žánr

Předmět na Fakulta humanitních studií |
YMAS200LI

Sylabus

1. Myslet etnograficky: kouzlo a nesnáze antropologie jako disciplíny   2. Kánon: Malinowski a archetyp terénního výzkumníka + Paradigmata ve vývoji etnografického výzkumu  

Malinowski, Brenislaw (1922 ) Introduction. the Subject, method and Scope of this Inquiry. In B. Malinowski Argonauts of the Western Pacific. New York: Dutton. Pp. 1-25.

Denzin, Lincoln. 2000. The Sage Handbook of Qualitative Research. London: Sage, s.14-21, 41-57.

Malinowski Brenislaw (1967) A diary in the Strict sense of the Term.   3. Situovaná znalost  

Liisa Malkki (2007) Tradition and Improvisation in Ethnographic Field Research. In Improvising Theory: Process and Temporality in Ethnographic Fieldwork, A. Cerwonka, L. H. Malkki. University of Chicago Press, s. 162-187.

Asad, Talal (1994) Ethnographic Representation, Statistics, and Modern Power. Social Research 61(1): 55-88.

Hoodfar, Homa (1993) Situating the Anthropologist: A Personal Account of Ethnographic Fieldwork in Three Urban Settings: Tehran , Cairo, and Montreal in V. Amit-Talai and H. Lustiger-Thaler eds. Urban Lives: Fragmentation and Resistance. Toronto.     4. Designování etnografického výzkumu  

M. Burawoy. 1998. The Extended Case Metod. Sociological Tudory 16(1): 4-34.

Hammersly, Atkinson - kap. 2, s. 23-54.

Kutsche, Paul (1998) Field Ethnography. A Manual for Doing Cultural Anthropology. .New Jersey: Blair Press Pp. 14-26.     5. Co je terén  

Marcus, George E. (1995) Ethnography in/of the World System: The Emergence of Multisited Ethnography. Annual Review of Anthropology W. Durham, E.V. Daniel, and B. Schieffelin, eds. Palo Alto: Annual Reviews, Inc. Pp.: 95-117.

Gupta, Akhil, James Ferguson (1997) Discipline and Practice: "The Fields" as Site, Method, and Location in Anthropology. In A. Gupta and J. Ferguson eds. Anthropological Locations Berkeley: University of California Press pp. 1-46.

J. Clifford. 1997. Spatial Practices: Fieldwork, Travel, and the Discipline of Antropology. In Anthropological Locations. A. Gupta a J.Ferguson (eds.). University of Califronia Press, s. 185-222.     6. Perspektiva aktéra (native´s point of view)  

C. Geertz, "From the native’s point of view".   7. Zúčastněné pozorování  

Madden, Being Ethnographic, pp. 59-67, 77-89, 96-105.   8. Etnografický deník + Od poznatků k textu  

J. Clifford. 1990. Notes on (Field)Notes. In Sanjek (ed.). Fieldnotes: The Making of Antropology. Cornell University Press.

Madden, Being Ethnographic, pp. 117-128.Sanjek, Roger (1990) Ethnographic Validity. In R. Sanjek, eds. Fieldnotes. The Makings of Anthropology. Ithaca. Pp. 385-410.     9. Kroky analýzy

Katz, J. 2001. From how to why: On luminous description and causual inference in ethnography (Part I).   10. Etnografie jako text  

Gay y Blasco, P., H. Wardle. 2007. Ethnography as argument. In How to read ethnography. Routledge (s. 96-110).

Clifford. J. 1986. On ethnographic allegory. In Writing Culture. Clifford, Marcus (eds.). UCP 1986.  

Anotace

Etnografie si klade za cíl a) empatické porozumění a interpretaci života jiných a zároveň b) jeho objektivní reprezentaci. Tato dualita jí umožňuje sebe-reflexivně uvažovat o svých metodologických možnostech (etnografie jako metoda) a zároveň o rozpracování různých textuálních vlastností jejích výstupů (etnografie jako žánr). U některých autorů to sice vede k úplnému odmítnutí vědeckosti tzv. etnografické autority, my budeme ale vycházet z toho, že tato dvojakost je zdrojem obohacení etnografické analýzy. Kritika některých prostředků tzv. etnografického realismu nás totiž může dovést k úvahám o dialogickém charakteru etnografické situace, tzn. k objektivizaci procesů získávání a reprezentování poznatků o zkoumané realitě. Kurz tuto dualitu etnografie respektuje rozlišením na přednášku a seminář s odlišnou, a přesto doplňující se náplní. Náplň přednášek bude spočívat v ujasňování epistemologických, teoretických a metodologických vlastností především zúčastněného pozorování jako distinktivního způsobu bádání, který se stal značkou sociokulturní antropologie. Postupně se seznámíme s různými fázemi etnografického výzkumu (formulace tématu, definice "místa", vstup do terénu, terénní interakce, generování dat, terénní deník, etnografie jako text atd.) a různými analytickými a metodologickými nástroji etnografie. Důraz na konstantní implikace teorie a metodologie, subjektu a objektu výzkumu, analytických nástrojů a jazyka vědy je předpokladem objektivizace tak subjektivního dobrodružství, jakým je etnografie.

Kurz v LS 2017/18 z důvodů absence vyučujícího v prvním týdnu semestru začíná od 9.10.