Osnova:1) Krajina: některé její rysy aktuální pro následující výklad. Metafory krajiny jako paměťové struktury, textu, palimpsestu, génia loci. Rozdíl objekt vs. místo. Rozdíl dějů po vteřinách a po tisíciletích (a historie všedního dne). Kultura/natura: nepřímá úměra nebo nezávislé principy? Redukce v popisu krajiny: zlo, ač nutné. Strukturu nelze nikdy poznat celou, tedy ani diverzitu ne. Diverzita jako absolutní hodnota krajiny?2) Proč je zdejší diverzita právě taková? Mohla by být jiná? Struktura krajiny a kultury: tři příklady. Čechy, Střední Východ a Severní Korea.3) Čtyři konceptuální rámce jako kombinace časových a prostorových měřítek. Klasická geobotanika a postupné oslabování její nadvlády. Hermetismus biotop/vegetace, jak jemně funguje a proč fungovat nemusí. Implikace I: bioindikace, klasifikace, rostlinná sociologie, syntaxonomie, lesnická typologie.4) Implikace II: reálné mapování, Natura 2000, její lesk a bída, potenciální mapování, regionalizace.5) Biogeografie: metafora neklidného srdce Evropy vs. metafora ostrova. Atlantický, periglaciální, alpidský a panonský „sloh“ nadregionální biodiverzity. Severojižní kvartérní migrace, rozdíl Evropy od východu Asie a od severní Ameriky. Enigma (jiho)českého migračního stínu. Dva hlavní evropské biokoridory. Morava jako spojka, Čechy jako izolát.6) Paleobiologie. Metody a jejich úskalí. Pekelná a rajská tvář glaciálu.. Mezolit a neolitizace. Stepní otázka, primární bezlesí, kulturní krajina.7) Krize mladšího pravěku. Pětikolejný vývoj Česka. Etnická konsolidace: Čechy Čechům – komu že to vlastně? Středověká změna. Od baroka po kulturu hořčičných pohárů.8) Krajina XX. století: socialismus jako laciný výkladový prostředek? Postagrární zlom a zrození nové krajiny. Perspektiva: trvale udržitelná suburbie?9) Populační biologie. Periglaciální přežívání vs. migrace. Periodizace invazí. Refugia. Perkolace. Sukcese. Jak žít s nepůvodními druhy.10) Přírodní a nepřírodní biotopy. Principy ochrany těch i oněch.11) Průvodce po jednotlivých biotopech: podmínky, biota, interakce, problematika z pohledu komunální vs. ochranářské ekologie, příklady.12) Dtto.13) Výlet do těsného okolí fakulty: „uvidět krajinu“.Povinná literatura:CÍLEK, V., Krajiny vnitřní a vnější. Praha: Dokořán,
2005.CHYTRÝ, M., KUČERA, T., KOČÍ, M. (eds.), Katalog biotopů České republiky. – Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR,
2001.<p class="MsoNormal" style="MARGIN: 0cm 0cm 0
Příčiny diverzity krajiny jsou vykládány čtyřmi svéprávnými konceptuálními rámci. Jsou to: (1) synchronně-lokální (přístup klasické geobotaniky / biotopově-vegetační ekvivalence), (2) synchronně-globální (přístup biogeografie / Česko jako průsečík jevů na středoevropské až eurasijské úrovni), (3) diachronně-globální (přístup paleobiologie / historická dynamika krajiny) a (4) diachronně-lokální (přístup populační biologie / invaze a přežívání jako maloměřítkové procesy). V hlavní části kurzu se ukáže cesta od této teorie až po bezprostřední praxi rozhodování o současné krajině a zejména o dnes žhavou problematiku zacházení s tzv. nepřírodními biotopy.