Sylabus
V letním semestru 2017/18 NEVYUČOVÁN
* Povinná literatura: Forman, Richard, T. - Godron, Michel. Krajinná ekologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. 583 s. ISBN 80-200-0464-5. Kolář, Filip a kol. Ochrana přírody z pohledu biologa. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2012. ISBN 978-80-7363-414-8. Pokorný, Petr. Neklidné časy. Kapitoly ze společných dějin přírody a lidí. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2011. ISBN 978-80-7363-392-9. Sádlo, Jiří ‒ Pokorný Petr ‒ Hájek, Pavel ‒ Dreslerová, Dagmar ‒ Cílek, Václav. Krajina a revoluce. 3. upravené vyd. Praha: Malá Skála, 2005. 256 s. ISBN 978-80-86776-06-4. SÁDLO, Jiří ‒ STORCH, David. Biologie krajiny: biotopy České republiky. 2. vyd. Praha: Vesmír, 2000, 94 s. ISBN 80-85977-31-1. * Doporučená literatura: BENEŠ, Jaromír ‒ BRŮNA, Vladimír (eds.) Archeologie a krajinná ekologie. 1. vyd. Most: Nadace Projekt Sever, Praha: MŽP, 1994. 159 s. ISBN nemá. Culek, Martin a kol. Biogeografické členění České republiky. II. díl. 1. vyd. Lelekovice: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. 590 s. ISBN 80-86064-82-4. SÁDLO, Jiří. Krajina jako interpretovaný text. In: BENEŠ, Jaromír ‒ BRŮNA, Vladimír (eds.) Archeologie a krajinná ekologie. 1. vyd. Most: Nadace Projekt Sever, Praha: MŽP, 1994. 159 s. ISBN nemá. s. 47- 54. nebo In: Vesmír 77, 96, 1998/2. ISSN 1214-4029. s. 96‒98. SÁDLO, Jiří ‒ HÁJEK, Pavel. Česká barokní krajina: co to vlastně je?. In Dějiny a současnost XXVI, 3/2004. ISSN 0418-5129. s. 29-33.
Anotace
V letním semestru 2017/18 NEVYUČOVÁN! V prvním bloku výuky se ukazuje biodiverzita, geodiverzita a kulturní diverzita jako základní krajinné hodnoty a jako klíč k porozumění středoevropské krajině. Druhý blok je věnován holocénní dynamice české krajiny s důrazem na proměny vztahu a vzájemného formování lidského impaktu a přírody.
Cílem je zde představit naši krajinu spíše jako místo prolínání kulturních a přírodních vlivů než jako místo jejich střetu. Pozornost je věnována zejména periodám výrazných přestaveb jednotlivých prvků diverzity a odkazu jednotlivých historických fází pro dnešní přírodu.
Třetí blok výuky pak je zaměřen na současnou postagrární proměnu krajiny, probírá se problematika globalizace krajiny, zániku venkova, suburbizace, nepůvodních organismů, nové divočiny, rekultivace, praktické ochrany přírody a krajinného rázu v podmínkách, které neumožňují odvolat se na prioritu starého před moderním aj. Obecnější výklad je provázen prezentací konkrétních případových studií z České republiky z autopsie přednášejícího.