Sylabus
Tematické okruhy přednášek: 1/ Problematika určení ZOÓN LOGON ECHÓN; jeho víceznačnost a vazba na určité metafysické založení. 2/ Řecké archaické pojetí řeči a pravdy; básnictví, paměť, viditelnost, neskrytost; kořeny přesvědčování a dialogu. 3/ Sofistická epideixis; relativnost pojmového určování; souvislost s věděním jakožto vnímáním; metafysické založení v přítomnosti zjevujícího se. 4/ Sókratovský dialog jako přísný žánr, jeho zásady a předpoklady; odkrývání vazeb na základní struktury existence; problematika závaznosti řeči. 5/ Dialog v souvislosti s nárokem na vědění jakožto nazření EIDOS a vydání výměru v LOGOS; metafysické založení ve stálosti a totožnosti. 6/ Otázka po ideji ve třech ohledech: a/ jako problematizující otázka; b/ jako otázka po umožňujících předpokladech poznání; c/ jako artikulace bytí. 7/ Dialog s partnerem a dialektika jako cesta myšlení skrze oddělování a slučování pojmů; výstup k prvním počátkům. 8/ Proměna pravdy z neskrytosti zjevného ve správnost zorientování pohledu poznání; dosah a modifikace v tradici; pravda jako shoda a řeč jako výpověď. 9/ Pravda jako jistota; člověk jako subjekt a zpředmětnění jsoucího. 11/ Řeč jako výpověď a řeč jako zvýznamňující artikulace srozumitelnosti světa. 12/ Člověk jako bytost řeči a (nebo) bytost s rozumovým poznáním. 13/ Člověk jako dějinná bytost a smrtelník.
Literatura:
Povinná:
H.-G. Gadamer, Pravda a metoda I. Nárys filosofické hermeneutiky, Praha: Triáda, 2010 (přel. D. Mik), s. 331–415.
Platón, Faidros [nebo] Gorgias [nebo] Prótagorás [nebo] Sofistés [nebo] Theaitétos, in: Platónovy spisy I-V, Praha: OIKOYMENH, 2003 (přel. F. Novotný).
Doporučená:
Arendt, H., „Socrates“, in: The Promise of Politics, New Yourk: Schocken Book, 2005, s. 5–39; nebo Arendt, H., Život ducha. 1. díl, Myšlení. Praha: Aurora, 2001, kapitola „Co nás nutí myslet“.
Arendtová, H., Vita activa neboli O činném životě, Praha: OIKOYMENH, 2007 (přel. V. Němec).
Aristotelés, Etika Níkomachova. Čtvrté nezměněné vydání. Praha: Petr Rezek, c2013, s. 23–95.
Aristotelés, Rétorika / Poetika,Praha: Rezek, 1999 (překl. A. Kříž).
Detienne, M., Mistři pravdy v archaickém Řecku, Praha: oikoymenh, 2000 (přel. O. Spěváková).
Dodds, E. R., Řekové a iracionálno, Praha: OIKOYNENH, 2000 (přel. O. Prokop).
Gadamer, H.-G.: Problém dějinného vědomí, Praha: FILOSOFIA, FÚ AV ČR, 1994 (překl. J. Němec a J. Sokol).
Grondin, J.: Úvod do hermeneutiky, Praha: OIKOYMENH, 1997 (překl. B. Horyna, P. Kouba).
HEIDEGGER, M. Bytí a čas. 2., opr. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2002, paragrafy 1-7, 9, 12, 15-18, 28-34, 40, 44.
Heidegger, M.: O pravdě a Bytí, Praha: Mladá fronta, 1993 (překl. J. Němec).
M. HEIDEGGER, „Platons Lehre von der Wahrheit“, in M. HEIDEGGER, Gesamtausgabe, Band 9, Wegmarken, Frankfurt am Main: Vittorio Klostermann, 2004 (3. vydání), s. 203–238.
Novotný, J.: Krajina, řeč a otevřenost bytí. Studie k Heideggerovu existenciálnímu pojetí prostorovosti, Praha: FHS UK, 2006.
Otto, W. F., „Mýtus a slovo“, in: P. Rezek (ed.), Mýtus, epos, logos, Praha: OIKOYNENH, 1991 (přel. M. Petříček), s. 7–26.
Patočka, J., Sókratés. Přednášky z antické filosofie, Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990.
Snell, B., Die Entdeckung des Geistes. Studien zur Entstehung des europäischen Denkens bei den Griechen, Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 1975.
Snell, B., „Jak se Řekové učili, co je duchovní činnost“, in: P. Rezek (ed.), Mýtus, epos, logos, Praha: OIKOYNENH, 1991 (přel. M. Petříček), s. 88–107.
Wieland, W., „Idea a hypotéza“, in: P. Rezek (ed.), Idea, hypotéza a otázka. K Platónově teorii idejí, Praha: OIKOYNENH, 1991 (přel. M. Petříček), s. 54–62 (původně Wieland, W., Platon und die Formen des Wissens, Göttingen, 1982).
Wieland, W., „Ideje bez teorie idejí“, in: P. Rezek (ed.), Idea, hypotéza a otázka. K Platónově teorii idejí, Praha: OIKOYNENH, 1991 (přel. M. Petříček), s. 24–50 (původně Wieland, W., Platon und die Formen des Wissens, Göttingen, 1982).
Anotace
V základu humanitních věd tkví různé modifikace tradičních pojetí lidství. Jedno z nejvýznačnějších vychází z řeckého uchopení člověka jakožto ZOÓN LOGON ECHÓN (lat. animal rationale).
Záměrem tohoto dvousemestrálního kurzu je představit v několika perspektivách původ tohoto pojetí, jeho dosah v tradici až po náš dnešek, ukázat na víceznačnost implikovanou v původním určení logos a na základě ní odkrýt možná jiná uchopení lidství ve vazbě na řeč.