Sylabus
Historie českého ženského hnutí 1848-1948 3 kredity zimní semestr 2017/2018
Katedra genderových studií FHS UK v Praze
PhDr. Jitka Gelnarová, Ph.D. (jitka.gelnarova@fsv.cuni.cz)
úterý: 15:30 – 18:00 blokově
Výuka probíhá 1 x za 14 dní - počítáno od začátku semestru. První hodina je posunuta z důvodu děkanského volna o týden dozadu – na 10. 10.
Termíny výuky: 10. 10.17. 10.31. 10.14. 11.28. 11.12. 12.
Anotace:
Kurz se zabývá historií tzv. ženské otázky a proženských a feministických organizovaných aktivit (označovaných zpravidla termínem „ženské hnutí“) v prostoru českých zemí a Československa od poloviny 19. století do roku 1948. Soustředí se na cíle a požadavky aktivistek a aktivistů, proměnu cílů v čase, poskytuje základní periodizaci aktivit. Stejně tak se soustředí na různost požadavků v daném historickém momentu v souvislosti s různou situovaností žen v systému společenských hierarchií – v českých zemích spojenou zejména s propojováním kategorií genderu, třídy a národa. Sledovány jsou metody práce aktivistek a aktivistů a strategie, které používali pro dosažení svých cílů.
Požadavky na splnění kurzu: a. aktivní účast na hodině založená na reflexi přečtených povinných textů (60 %) b. test, který zhodnotí kritické pochopení probrané látky (40 %)
Kurz je postaven zejména na práci s dobovými texty.
Celkem má kurz 6 lekcí, na každou lekci je zadáno cca 50-60 stran textu. Povinné texty budou dostupné v SISu jako soubory u kurzu, pokud není uvedeno jinak.
Pokud to vaše situace umožňuje, čtete prosím texty na hodinu v tištěné podobě. Vytištěné texty si vezměte s sebou na hodinu, abychom s nimi mohli pracovat.
Přehled jednotlivých lekcí, četba na jednotlivé lekce 10. října 2017
Úvod: teoretický rámec, základní koncepty, terminologie
Český proženský aktivismus do roku 1914: periodizace, proměny témat, cílů, metod v čase
Povinný text:
Malečková, J. The emancipation of Women for the Benefit of the Nation: The Czech Women´s Movement. In Paletschek, S., Pietrow-Ennker, B. Women's emancipation movements in the nineteenth century : a European perspective. Stanford, Calif. : Stanford University Press, 2004, s. 168-188.
Doporučená literatura:
Offen, K. (1988). Defining feminism: A comparative historical approach. Signs, 14(1), 119-157, zejména pasáže: "Relational" and "individualist" arguments“ a „A historically based definition of feminism“, tj. s. 134-153.
Tinková, D. (2008). "Oddělené sféry": tradiční polarita, nebo dědictví 19. století? In ŘEPA, M. (ed.). 19. století v nás: modely, instituce a reprezentace, které přetrvaly. Praha: Historický ústav, s. 458-469.
Dedková, L., Právní postavení žen v Rakousku, Ženský svět, 1899, 3. roč., č. 16, s. 183-184; č. 17, s. 198-199; č. 18, s. 208; č. 19, s. 220-221; č. 20, s. 233-234. 17. října 2017
Český proženský aktivismus do roku 1914: „Třída“ a „národ“
Povinné texty:
Němcová, Božena, Ženám českým, 1843 dostupné zde: http://www.muzeumbn.cz/zenam-ceskym/
Němcová, Božena, Slavné ráno, 1846 dostupné zde: https://cs.wikisource.org/wiki/Slavn%C3%A9_r%C3%A1no
Kučerová, V. (2010). Bohuslava Rajská. In M. Bahenská; L. Heczková; D. Musilová, (eds.). Ženy na stráž! České feministické myšlení 19. a 20. století. Praha: Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, s. 216-218.
Krásnohorská, E. (2010). Ženská otázka česká. In M. Bahenská; L. Heczková; D. Musilová, (eds.). Ženy na stráž! České feministické myšlení 19. a 20. století. Praha: Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, s. 96-102.
Dozvuky po zahájení Minervy. Ženské listy. 1890, roč. 18, č. 11, s. 215-219.
Ke hnutí pracujících žen, Ženský list, č. 11, 12. 6. 1893, s. 81-82.
An (2014). Práce žen. In M. Bahenská; L. Heczková; D. Musilová, (eds.). O ženské práci. Dobové (sebe)reflexe a polemiky. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, s. 140-142.
An (asi Karla Máchová) (2014). Práce žen. In M. Bahenská; L. Heczková; D. Musilová, (eds.). O ženské práci. Dobové (sebe)reflexe a polemiky. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, s.154-156.
Malá, A. (2010). Ženám dělnickým. In M. Bahenská; L. Heczková; D. Musilová, (eds). Ženy na stráž! České feministické myšlení 19. a 20. století. Vyd. 1. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, s. 198-201.
Přijata rezoluce! (2010). In M. Bahenská; L. Heczková; D. Musilová, (eds). Ženy na stráž! České feministické myšlení 19. a 20. století. Vyd. 1. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, s. 150-151.
Doporučená literatura:
David, K. Czech Feminists and Nationalism in the Late Habsburg Monarchy: "The First in Austria". Journal of Women’s History 3, 2 (1991), s. 26-45. 31. října 2017 a. Český proženský aktivismus do roku 1914: „Třída“ a „národ“ (pokračování)
Povinné texty:
Petice za volební právo žen z roku 1906, strojopis. Památník literárního písemnictví, Literární archiv, fond Výbor pro volební právo žen, inv. č. 1800, 1s.
Protokol z protestní schůze žen konané 18. března 1906 v Praze na Žofíně, Památník literárního písemnictví, Literární archiv, fond Výbor pro volební právo žen, inv. č. 1724.
Volební oprava podána. Ženský list. 1906, roč. 15, č. 6, s. 1.
Ženy české! Ženský svět. 1908, roč. 12, č. 3, s. 45 (volební program kandidátky do Českého zemského sněmu Marie Tůmové).
Volební řeč Karly Máchové jako kandidátky do českého sněmu 1912, Archiv Národní knihovny ČR, fond Karla Máchová, inv. č. D 8/15.
Viková-Kunětická, B. (2012). S programem a nebo bez programu. L. Heczková; K. Svatoňová (2012). Jus Suffragii. Politické projevy Boženy Vikové-Kunětické z let 1890 - 1926. Praha: Ústav T. G. Masaryka, s. 68-72.
Ženské či dámské volební právo? Ženský list. 1913, roč. 22, č. 27, s. 1-2.
Passivní volební právo, to je býti volenu, vláda ženě nepřipouští... Ženský obzor. 1912, roč. 11, č. 3, s. 91. b. Český proženský aktivismus do roku 1914: „Národní“ a „mezinárodní“
Povinné texty:
Viková-Kunětická, B. (2012). Žena v politice a malé národy. InL. Heczková; K. Svatoňová (2012). Jus Suffragii. Politické projevy Boženy Vikové-Kunětické z let 1890 - 1926. Praha: Ústav T. G. Masaryka, s. 170 – 183.
Paní Božena Viková-Kunětická... Živena, 1912, roč. 4, č. 10, s. 351-352.
Ziegloser, J. Mezinárodní kongress pro volební právo žen v Budapešti. Ženský obzor. 1913, roč. 12, č. 6-7, s. 164-182.
Manifestační schůze žen za politickou rovnoprávnost žen v Praze, v Brně, Hodoníně a ve Vídni, Ženský list, 30. 3. 1911, s. 1-2.
Agitační den za volební právo žen, Ženský list, 9. 2. 1911, s. 1.
K mezinárodní konferenci socialistických žen, Ženský list, 26. 9. 1907, s. 3-4.
Doporučená literatura:
Kořalka, J. (1996). Zvolení ženy do Českého zemského sněmu roku 1912. In Documenta Pragensia XIII. Žena v dějinách Prahy. Sborník příspěvků z konference Archivu hlavního města Prahy a Nadace pro gender studies 1993. Praha: Scriptorium, s. 307-320.
Gelnarová, J. (2011). „Matka Praha“ a „dcery její“: diskuse o ženském volebním právu do pražské obce v občanském a dělnickém ženském hnutí mezi lety 1906 a 1909. Střed, 3(2), 34 - 58. 14. listopadu 2017 a. Český proženský aktivismus a 1. světová válka
Povinné texty:
Stránská, O.
Anotace
Kurz se zabývá historií tzv. ženské otázky a proženských a feministických organizovaných aktivit (označovaných zpravidla termínem „ženské hnutí“) v prostoru českých zemí a Československa od poloviny 19. století do roku 1948. Soustředí se na cíle a požadavky aktivistek a aktivistů, proměnu cílů v čase, poskytuje základní periodizaci aktivit.
Stejně tak se soustředí na různost požadavků v daném historickém momentu v souvislosti s různou situovaností žen v systému společenských hierarchií – v českých zemích spojenou zejména s propojováním kategorií genderu, třídy a národa. Sledovány jsou rovněž metody práce aktivistek a aktivistů a strategie, které používali pro dosažení svých cílů.