* Osnova kursu:
1. Úvod: předmoderní formy vědění a moderní věda
2. Vznik vědeckých disciplin
3. Intelektuálové a intelektuální pole (Pierre Bourdieu)
4. Profese a profesionalizace
5. Byrokracie a byrokratizace
6. Ideologie a kritika ideologií
7. Věda a moc, věda a stát (Michel Foucault)
8. Kritika technického vědění (Bruno Latour, Ullrich Beck)
9. Sociálně konstruktivistická analýza a kritika vědeckého poznání
10. Feministická a postkoloniální kritika vědy
11. Vnitřní rozpory společnosti vědění
12. Závěr: Vývoj vědy a historická sociologie * Povinná literatura: - BURKE, P. Společnost a vědění: Od Gutenberga k Diderotovi, Praha: Karolinum
2007. ISBN 978-80-246-1319-2. - BURKE, P. Společnost a vědění II: Od Encyklopedie k Wikipedii, Praha: Karolinum
2013. ISBN 978-80-246-2046-2. - CHARLE, Ch. Intelektuálové v Evropě
19. století, Brno: CDK
2004. ISBN 80-7325-039-X. - ŠARADÍN, P. Historické proměny pojmu ideologie. Brno: CDK
2001. ISBN 80-85989-94-1. - ŠPELDA, D. Proměny historiografie vědy, Praha: Filosofia
2009. ISBN 978-80-7007-310-0. * Doporučená literatura: - FOUCAULT, M. Dohlížet a trestat: Kniha o zrodu vězení, Dauphin: Praha
2001. ISBN
9788086019963. - KUHN, T.S. Struktura vědeckých revolucí. OIKOYMENH: Praha
1997. ISBN
9788086005546. - TINKOVÁ, D. Tělo, věda, stát. Zrození porodnice v osvícenské Evropě. Argo: Praha
2010. ISBN
9788025702239. - SAID, E. Orientalismus. Západní koncepce Orientu, Paseka: Praha
2008. ISBN 978-80-7185-921-5.
Kurs seznámí studující s historicko-sociologickým pohledem na moderní vědu. Absolventi a absolventky kursu budou mít povědomí o základních historických proměnách, kterými věda a vědecké poznání prošly v podmínkách moderní společnosti a dokáží rozpoznat a pochopit hlavní analytické přístupy uplatňované v sociálních studiích vědy. První část kursu se soustředí na strukturní předpoklady vzniku a fungování moderní vědy: vědecké disciplíny, intelektuální trh, profesionální a byrokratickou organizaci vědění, soutěž politických ideologií. Druhá část kursu se soustředí na metody analýzy a kritiky vědeckého poznání od kritiky ideologií přes teorie inspirované Michelem
Foucaultem, sociologii vědy, sociálně konstruktivistické teorie poznání, postkoloniální a feministické studie vědy až po debatu o společnosti vědění.