Syllabus
Dějiny sémiotiky ii: Sylabus ZS 2018/19 15. 10. Úvod. Existuje novověká sémiotika? Představení výchozích pojmů a perspektiv.
Dějiny sémiotiky v pojetí Johna Deelyho. 22. 10. Od Augustina k Poinsotovi.
Augustinova definice znaku (signum) a její zpracování ve scholastice. Teorie relací: Boethius.
Tři výsledné teorie znaku v pozdní scholastice: conimbricenses, Poinsot, Fonseca. 29. 10. Úvod do novověkého myšlení o representaci. Representace, idea, bezprostřední poznání, intuice v racionalismu a empirismu: problémy. 5. 11.
René Descartes. Cogito a důkaz Boží existence, teorie jasných a zřetelných idejí; otázka vědecké metody a objektivity poznání. 12. 11.
Logika z Port Royal. Psychologismus, rozdělení logických forem podle duševních mohutností; teorie termínů: extense a komprehense; teorie znaku jako podvojné ideje; místo Port Royal v souvislostech scholastické a současné logiky a sémiotiky/sémiologie. 19. 11.
John Locke. Teorie idejí a jejich klasifikace; primární/sekundární kvality; Lockova sémiotika (semiotic). 26. 11.
David Hume. Předpoklady poznání; elementy mentálního světa: distinkce impression/idea a jejich relace; problém kauzality: idea nutného spojení, uniformita přírody. 3. 12.
Immanuel Kant I. Transcendentální filosofie; syntetické soudy a priori; pojmy předmětu, representace a poznání. 10. 12.
Immanuel Kant II. Formy smyslovosti a rozvažování, metafysická a transcendentální dedukce kategorií; transcendentální ideje. 17. 12.
Charles S. Peirce a metametafysika.
Potrojné chápání metafysiky; metafysický fideismus a teorie „prvních pravd“; fundamentálnost representace. 7. 1. Závěr: Representace a inference.
Peircovy důkazy symbolizace; zpět k Deelymu: Peirce a signum/σημεῖον; důsledky pro otázku základů sémiotiky a jejích dějin.
Annotation
Cílem kursu je seznámit posluchače se základy novověké teorie representace. Kurs se tak věnuje postupně třem tematickým okruhům: (i) vlastní genezi novověkého chápání, vycházejícího z pozdní scholastiky; (ii) výkladu jednotlivých novověkých teorií representace (Descartes, Locke, Hume, Kant); (iii) představení (Peircovy) sémiotiky coby diagnózy a řešení problémů vzešlých z představených teorií.