Syllabus
Sylabus YMN33OSPV , Občanská společnost – proměny a výzvy (kombi)
ANOTACE:
Předmět poskytuje studentům pokročilý vhled do problémů a vývoje organizací občanské společnosti (OOS) v soudobé společnosti. Hlavním cílem kurzu je poskytnout studentům kritické porozumění procesům modernizace OOS (profesionalizace, individualizace, marketizace, institucionálního zakořňování …) v ČR po sametové revoluci, kdy byl po několika desetiletích komunistické totality obnoven občanský sektor, před nímž stály velké výzvy budování demokracie a revitalizace charitativní činnosti. Navzdory působivému růstu počtu OOS zůstává jejich vliv na vývoj demokracie a řešení sociálních problémů relativně omezený. Přednáška poskytuje odpovědi na otázky, jaké jsou příčiny vývojových problémů organizací občanské společnosti a proč je proces jejich konsolidace ve společnosti tak obtížný? Jaké jsou zásadní výzvy budoucího formování občanské společnosti jako důležitého společenského aktéra? Jako teoretický základ pro identifikaci a vysvětlení faktorů, efektů a problémů vývoje občanské společnosti bude použit soubor ekonomických, sociologických a politologických teorií (teorie závislosti na zdrojích, teorie mobilizace zdrojů, teorie politické kultury, teorie struktury politických příležitostí, teorie elit ...), které umožní kriticky přemýšlet o aktuálních problémech a vývojových trendech v této oblasti. Předmět objasňuje, jaké jsou důsledky modernizačních procesů pro aktuální dění v neziskovém sektoru a jaké aktuální výzvy před OOS stojí.
METODA VÝUKY
Přednášky se budou konat prezenčně.
Přednášky se budou konat prezenčně ve dvou blocích.
Pokud to pandemická situace nedovolí, budou probíhat pomocí platformy MSTeams (případně Zoom).
Do začátku zkouškového období studenti odevzdají písemné odpovědi v rozsahu 15-30 řádků na otázky položené na závěr přednáškových bloků do vytvořeného „Úkolu“ v Moodles.
Zadané otázky se budou týkat obsahu textů povinné literatury. V každém bloku přednášek bude ke každé přednášce zadán jeden text k povinné četbě.
Do začátku zkouškového období každý student vyprodukuje přibližně 6-12 normostran textu, který bude předmětem hodnocení.
Závěrečná zkouška bude probíhat písemně formou závěrečné písemné práce o rozsahu minimálně 10 a maximálně 15 normostran (každá normostrana má 30 řádků velikosti písma 12. Každý student si může téma stanovit sám v mantinelech zaměření kurzu – Občanská společnost v ČR po r. 1989 – proměny a výzvy. Žánrem práce je esej, resp. úvaha nad problémy vývoje organizací občanské společnosti v ČR.
HODNOCENÍ
- písemné zodpovězení zadaných otázek 45 %
- závěrečná písemná práce 55 %
Pro absolvování kurzu je nutné, aby student dosáhl nejméně 51 % bodů!
Klasifikace:
· 86 % and more => 1
· 64-85 % => 2
· 51-63 % => 3
· 0-50 % => 4
Pokud student nezíská na první pokus 51% bodů (daný součtem bodů za odpovědi a za písemnou práci), pak má ještě dvě možnosti si práci opravit dle doporučení vyučujícího.
ELEKTRONICKÁ PODPORA
Na Moodles studenti také naleznou prezentace k přednáškám, i s otázkami, na které mají odpovědět a také všechny studijní texty k povinné četbě.
TÉMATA PŘEDNÁŠEK A POVINNÁ LITERATURA K NIM 1) Úvod - Proměny a výzvy organizované občanské společnosti v ČR: definice, struktura a funkce OOS ve společnosti, očekávání spojená s působením OOS ve společnosti, občanská společnost za socialismu (státem organizovaná a neorganizovaná, filantropie a advokační aktivity OOS, očekávání po r. 89 - rozvoj demokracie, selhání občanských iniciativ (Děkujeme odejděte…), vliv EU - problém demokratického deficitu a mezisektorového partnerství
Povinná literatura: Dvořáková, Vladislava. 2003. Civil Society in the Czech Republic: “Impulse 99” and “Thank You, Time To Go”. In: Kopecký P. and Mudde C. eds. Uncivil Society?: ontentious Politics in Post-Communist Europe. London: Routledge. 2) Organizace občanské společnosti jako školy demokracie: role OOS ve společnosti (Tocqueville), občanská kultura, sociální kapitál, OOS jako prostor občanské socializace, EU a role občanských organizací při eliminaci demokratického deficitu, participační inženýrství. Selhání OOS jako škol demokracie?
Povinná literatura: Dodge, Jennifer and Sonia, M. Ospina. 2015. Nonprofits as “Schools of Democracy”: A Comparative Case Study of Two Environmental Organizations. Nonprofit and Voluntary Sector Quarterly 1–22. 3) Modernizační procesy v občanské společnosti: teorie a stádia modernizace, globalizace a reflexivní modernita, společenská modernizace a inovace, modernizace demokracie, participační demokracie a OOS, modernizace veřejné politiky-ovlivňování řešení SP a přímé řešení SP, modernizační výzvy profesionalizace, marketizace, institucionalizace, transformační anomie, turbos vs maňanas, zastaralé vize rozvoje společnosti jako brzdy modernizace, angažovanost v OOS a možnost změn ve společnosti
Povinná literatura: Pavol Frič. 2003. Zdroje hybných sil modernizace. Kapitola 2.3 v „Češi na cestě za svojí budouctností: Budoucnost a modernizace v postojích a očekáváních obyvatelstva. 4) Profesionalizace občanských organizací: zaměstnanecká profesionalizace jako zdroj úspěchu a udržitelnosti OOS, příčiny profesionalizace (teorie závislosti na zdrojích), projektifikace, odvrácená tvář profesionalizace (elitismus byrokratizace), demokratická resp. občanská profesionalizace, dvourychlostní občanský sektor
Povinná literatura: Fagan, Adam. 2005. Taking Stock of Civil-Society Development in Post-communist Europe: Evidence from the Czech Republic. Democratization, Vol.12, No.4, pp.528–547. DOI: 10.1080=13510340500226077 5) Veřejná politika a občanské organizace: vztah státu a OOS, teorie kooperace (ekonomické, politické, sociologické...), modely kooperace (Esping-Anderson), institucionalizace kooperace, dilemata spojená s OOS v agendě veřejné politiky po r. 1989, grantová tyranie, participace OOS, zakořeňování OOS do veřejné správy
Povinná literatura: Tarrow, Sidney-Tsveta Petrova. 2006. Transactional and Participatory Activism in the Emerging European Polity: The Puzzle of East-Central Europe. Comparative Political Studies, Volume 20, Number 10, pp. 1-21. 6) Mezisektorové partnerství a depolitizace občanských organizací: EU a institucionalizace mezisektorové spolupráce, modely partnerství (Salamon, Anheier), dimenze partnerství, aktuální výzvy - domestikace OOS a hrozba ztráty sektorové identity – výzva partnerství, participační inženýrství, depolitizace OOS (Piotrowski)
Povinná literatura: Piotrowski, Grzegorz. 2020. Civil Society in Illiberal Democracy: The Case of Poland. Czech journal of political science / politologický časopis. Vol. 2, pp. 196-214. 7) Komercializace občanských organizací: OOS a tržní principy (efektivita, marketing a fundraising), vnější a vnitřní faktory komercializace OOS, výhody a nevýhody komercionalizace OOS, míra komercializace v ČR, dvourychlostní sektor (profesionalizace, marketizace), sociální podnikání (hybridizace), romantický ideál OOS a jejich maskovaná komercializace
Povinná literatura: Bosscher, Judith L. (2009) "Commercialization in Nonprofits: Tainted Value?," SPNA Review: Vol. 5: Iss. 1, Article 2 8) Individuální dárcovství a legitimita občanských organizací: filantropie, proletářský altruismus za socialismu, misijní a manažeriální pohled na dárcovství, teorie a zdroje legitimity OOS, vývoj důvěry k OOS, kolektivní identita a image OOS, budování odolnosti vůči delegitimizaci OOS
Povinná literatura: Brechenmacher, S., & Carothers, T. (2018). The Legitimacy Menu. In Examining Civil Society Legitimacy, Brechenmacher, S - Carothers, T. 9) Procesy individualizace v občanské společnosti: individualizace životního stylu (Putnam), institucionalizovaná individualizace, individualizovaný aktivizmus „na volné noze“ - everyday makers, virtuální dobrovolnictví, politický konzumérismus, individualizace dobrovolnictví: kolekti
Annotation
Předmět poskytuje studentům pokročilý vhled do problémů a vývoje organizací občanské společnosti (OOS) v soudobé společnosti. Hlavním cílem kurzu je poskytnout studentům kritické porozumění procesům modernizace OOS (profesionalizace, individualizace, marketizace, institucionálního zakořňování …) v ČR po sametové revoluci, kdy byl po několika desetiletích komunistické totality obnoven občanský sektor, před nímž stály velké výzvy budování demokracie a revitalizace charitativní činnosti.
Navzdory působivému růstu počtu OOS zůstává jejich vliv na vývoj demokracie a řešení sociálních problémů relativně omezený. Přednáška poskytuje odpovědi na otázky, jaké jsou příčiny vývojových problémů organizací občanské společnosti a proč je proces jejich konsolidace ve společnosti tak obtížný? Jaké jsou zásadní výzvy budoucího formování občanské společnosti jako důležitého společenského aktéra? Jako teoretický základ pro identifikaci a vysvětlení faktorů, efektů a problémů vývoje občanské společnosti bude použit soubor ekonomických, sociologických a politologických teorií (teorie závislosti na zdrojích, teorie mobilizace zdrojů, teorie politické kultury, teorie struktury politických příležitostí, teorie elit ...), které umožní kriticky přemýšlet o aktuálních problémech a vývojových trendech v této oblasti.
Předmět objasňuje, jaké jsou důsledky modernizačních procesů pro aktuální dění v neziskovém sektoru a jaké aktuální výzvy před OOS stojí.