Syllabus
Témata: 1. Vymezení: "Obsahová" a "transcendentální filosofie dějin" (Havelka), Philosophy of History (Tucker), metodologie historické vědy (Rüsen, Lorenz), základní kategorie noetické analýzy I: metodologický monismus versus metodologický dualismus; "narativní vysvětlení" a "historická teorie" (Rüsen); "positivistický", "hermeneutický" a "komparativní" způsob dějepisného výkladu (Lorenz) 2.
Základní kategorie noetické analýzy II "ontologické", "mentalistické" a "lingvistické paradigma" (Havelka); "ontologický", "noetický" a "metodologický způsob založení historické metody" (Meran) 3. Základní moderní "obsahové filosofie dějin", jejich vliv na historismus 19. a prvé poloviny 20. století; kategorie "smyslu dějin" 4.
Objektivistický historismus 19. století (Droysen, Ranke, Taine, Gollova škola) 5. První vlna velké kritiky objektivismu 1890-1920 (Dilthey, Simmel, Weber) 6. Škola Annales a francouzská sociologie a antropologie (Bloch, Durkheim) 7.
Strukturalismus 50.-70. let 20. století a jeho vliv na dějepisectví (Levi-Strauss, Braudel; dějepis mentalit; strukturalismus a marxismus) 8. Inovace sociálních ději, komparativní metody, histoire sérielle, kvantitativní metody a historická demografie od 60. let 20. století po současnost 9.
Druhá vlna velkých kritik objektivismu: lingvistické a narativistické kritiky dějepisectví 60.-80. let (Foucault, Veyne, White, Ankersmit, Ricoeur); narace versus (sociální) teorie (Wehler, Kocka, Nipperdey). 10. Hermeneutika proti lingvistickému relativismu (Gadamer versus Derrida) 11.
Třetí velká vlna kritik objektivismu: Poststrukturalismus 90. let (Ginzburg, van Dülmen, Chartier) 12. Mikrohistorie, historická antropologie, New Cultural History (Geertz, Medick) 13.
Historicko-vědní porozumění a ospravedlnění (Příklad: Historikerstreit)
Annotation
Kurs přednáškovou formou představuje vývoj moderního dějepisectví a vývoj jeho (filosofické, epistemologické) teoretické a metodologické reflexe od druhé poloviny 18. století do současnosti. Pozornost bude věnována vystoupení základních, metody dějepisu určujících historiografických škol a formulacím základních kritických noetických stanovisek.
Výklad bude více zaměřen k problematice sociálního a kulturního dějepisectví a ke styčným plochám historické vědy, resp. dějepisectví se sociologií a antropologií.