Charles Explorer logo
🇨🇿

Psychologické jevy v historické perspektivě

Předmět na Fakulta humanitních studií |
YMPV004

Sylabus

Témata:1. Vývoj metod v rámci hermeneutického směru historických věd, hledání opory v psychologizaci postupů na přelomu 19. a 20. století (W. Wundt, W. Dilthey, G. Simmel).2. „Duch doby“, „mentalita“, a „symbolické formování“ a „symbolická reprezentace“ (E. Cassirer) jako analytická kategorie.3. „Habitus“ (N. Elias) a diskurzivní praxe ve vztahu „Já k sobě samému“ (M. Foucault) jako nástroje analýzy.4. Analýzy rodinných struktur a kvantitativní (historicko)demografické metody.5. Renesance, reformace, osvícenství, tři epochy, v nichž se konstituovala „moderní psychické struktura“ člověka; restrukturace „prostoru zkušenosti“ a „horizontu očekávání“ (R. Koselleck), racionalizace a právo na štěstí.6. Přechod od „tradičního“ k „modernímu“ obrazu světa a jeho možné psychologické projevy (racionalizace a etizace náboženství, proměna vztahu mezi tímto a oním světem, člověk nově v čase a v prostoru).7. Roste v kulturním vývoji (Západu) způsobilost ovládání afektů a snižuje se lidská agresivita (N. Elias)?8. Psychologizace a medicinalizace „hříchu“ a „zločinu“ (smilstvo, bezbožnost, infanticida, sebevražda).9. „Norma“ a „odchylka“ I (změněné stavy vědomí).10. „Norma“ a „odchylka“ II (heterosexualita, homosexualita, pedofilie).11. Od reprodukční sexuality k sexualitě rekreační.12. Vzrušivost a smyslové vnímání (vizuální kultura).13. Problém různých „evidencí“, lze (empiricko)psychologická zjištění testovat kulturně- a sociálněhistorickým (kvantitativním) výzkumem? (příklad „hypotézy babiček“).

Povinná literatura: ELIAS, N., NODL, M. (2006). O procesu civilizace: sociogenetické a psychogenetické studie. I., Proměny chování světských horních vrstev na Západě. Praha: Argo. ISBN 80-7203-838-9. ELIAS, N., NODL, M. (2007). O procesu civilizace: sociogenetické a psychogenetické studie. II., Proměny společnosti. Nástin teorie civilizace. Praha: Argo. ISBN 978-80-7203-962-3. FOUCAULT, M. (2003). Dějiny sexuality. II, Užívání slastí. V Praze: Herrmann. ISBN 80-239-1187-2. FOUCAULT, M. (2003). Dějiny sexuality. III, Péče o sebe. V Praze: Herrmann. ISBN 80-239-1186-4. HORÁČEK, J., KESNER, L., HÖSCHL, C., ŠPANIEL, F. et al. (2016). Mozek a jeho člověk, mysl a její nemoc. Praha: Galén. ISBN 978-80-7492-283-1.

Doporučená literatura: BULTMANN, R. K. (1994). Dějiny a eschatologie. Praha: ISE. Oikoymenh. ISBN 80-85241-66-8. BURKE, P. (2006). Variety kulturních dějin. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). Klasikové společenských věd (CDK). ISBN 80-7325-081-0. (text na s. 30-49 a 169-218) CASSIRER, E. (1996). Filosofie symbolických forem. I., Jazyk. Praha: OIKOYMENH. Oikúmené. ISBN 80-86005-10-0. FOUCAULT, M. (1999). Dějiny sexuality. I, Vůle k vědění. Praha: Herrmann. ISBN 80-238-5090-3. HORSKÝ, J. a HAVLÍČEK, J. (2017). Testování "hypotézy babiček". Historicko-demografická perspektiva. Historická demografie 41/2017, s. 189-211. ISSN 9323-0937.

Podmínky atestace:Ústní atestace na základě Vaší reflexe jednoho z pojednávaných problémů za pomoci Vámi vybraných alespoň tří titulů studijní literatury.

Anotace

Především na základě kulturnědějinného a kognitivně- a behaviorálně-psychologického půdorysu je pozornost v rámci předmětu zaměřena na možnosti propojení metod kulturnědějinného výzkumu s metodami empirické psychologie. Představuje jednak (a) po stránce metodologické některé styčné body historickovědních a empiricko-psychologických postupů; jednak (b) to, jak při výkladu dějin (evropských) kultur a civilizace byly a jsou aplikovány (sociálně, kolektivně) psychologizující interpretace; konečně (c) to, jak lze některé současné empiricko-psychologické výzkumy, popř. s nimi spojené hypotézy a teorie, testovat (či „kvazitestovat“) jejich poměřováním s delší kulturnědějinnou analytickou perspektivou.

Podrobně pojednána budou zejména níže uvedená témata.