Sylabus
úvodní kapitola - základní měřítka pohledu na krajinu - biom, biotop, ekosystém. Pohled na ČR: “kapesní svět” , základní faktory ovlivňující rozšíření biomů a biotopů. Kam patří ČR a jaké biotopy najdeme u nás?
2. pohled do dálky a výšky: horské biotopy ČR a jejich evropský kontext. Hory a jejich složitá interakce s člověkem. Alpinské biotopy a horská rašeliniště jako indikátory globální změny. Vztah našich hor k severským biomům - tundře a tajze, krkonošská tundra.Horské smrčiny jako součást biomu jehličnatých lesů a jejich evropský kontext. Ničí hory turismus, a co s tím?
3. louky a kulturní bezlesí. Stručná historie odlesnění krajiny a vzniku lučních biotopů. Kde se louky vzaly? Ochrana horských luk jako ukázkově multidisciplinární problém. Jak souvisí naše louky s travinnými biomy ve světě?
4. přirozené bezlesí u nás a v evropském kontextu. Proč neroste všude les? Dynamické a reliktní biotopy: štěrkové náplavky a skalní stepi. Jsou u nás opravdové stepi? Postglaciální vývoj krajiny a rozšíření přirozeného bezlesí. Přirozené bezlesí a člověk, polemika s pojmem přirozenosti. Glaciální relikty a vztah k severským biomům, příčiny vysoké druhové diversity přirozeného bezlesí. A jak je to s jeho ochranou: ochranářský hlavobol.
5. naše ošklivé lesy: lesní biotopy v ČR a jejich stručný historický vývoj. Biom temperátních opadavých lesů a jak to v našich podmínkách vypadá. Druhové složení lesů a lesní hospodaření. Jak připravit lesy na globální oteplování? Smrkové monokultury jako ekologická katastrofa. Biom jehličnatých lesů mírného pásma u nás a jeho typické biotopy.
6. biotopy kulturní a zemědělské krajiny - kulturní step a její vztah k biomu stepí. Stručná historie vlivu zemědělského hospodaření na krajinu. Biotopy zahrad, kulturních plodin, polních úhorů, parků a komponovaných krajin. Problematika pastevní krajiny. Postagrární ekosystémy v otevřené krajině a tzn. “greenfields”. Lužní les jako vedlejší produkt neolitické revoluce. Bipolární hospodaření a jeho negativní vliv na biodiversitu.
7. mokřady a mokřadní biotopy:stručná historie jejich vývoje v krajině, mokřady jako zdroj informací o minulosti (palynologie, antrakologie). Jaké jsou v ČR mokřadní biotopy? Ekologie mokřadů a jejich komplikovaný vztah s lidmi - meliorace, vysoušení a jiné snahy o jejich zničení. Rašeliniště jako poslové severu: extrazonální vegetace. Naše mokřady v evropském a světovém kontextu.
8. vodní biotopy a tekoucí řeky v ČR a ve světě. Ekologie proudící vody a řek - říční krajina, stručná historie říční eroze a sedimentace v ČR a její vliv na biotopy a krajinu. Lidské zásahy a lodní doprava - sterilizace říční krajiny, vliv megalomanských staveb na říční ekosystémy (Gabčíkovo, Vltavská kaskáda a další). Umělé vodní nádrže jako potenciálně hodnotný biotop: rybníky jako pole na kapry. Louže, tůňky, studánky, prameniště. Jak vytvořit hodnotný umělý mokřad?
9. postindustriální biotopy měst a vágní krajina
21. století: ruderály, brownfields a vznik nové divočiny. Město jako refugium i zdroj biologických invazí. Biologická homogenizace: česká městská krajina ve světovém kontextu. Stručná historie biologické globalizace a vznik zcela nových globálních biotopů. Městské biotopy jako indikátory globálních změn. Nová divočina v krajinném plánování.
10. světové biomy: tropické deštné lesy. Biogeografick á různorodost a stručná historie jejich vzniku a vývoje. Vegetační patrovitost a vertikální struktura. Destrukce deštných lesů člověkem a globální konsekvence jejich zániku. Temperátní deštné lesy, jejich výskyt v Evropě. Tropické opadavé lesy a jejich monzunová dynamika. Ukázky problematiky ochrany tropických lesů v Indočíně, Mexiku a Austrálii. Analogie tropického lesa a lužního lesa střední Evropy.
11. světové biomy: pouště, polopouště, savany. Stručná historie vývoje pouští. Desertifikace jako přirozený proces i jako důsledek lidských aktivit. Africká savana a její ohrožení člověkem. Ukázky pouštních a polopouštních biotopů z Austrálie, Mongolska a Číny a severní Afriky. Polabská Sahara: vznik, vývoj a současnost pouštních a polopouštních biotopů v ČR a v Evropě; jejich světový kontext.
12. světové biomy: daleký sever a daleký jih - biotopy mrazových pustin a chladného klimatu. Tajga, tundra, zakrslá vegetace dalekého severu, ukázky skandinávských biotopů. Adaptace na krátké léto a dlouhou zimu: život pod sněhem a na permafrostu. Gondwana pod sněhem: notofágové lesy Nového Zélandu. Tajga a požárová dynamika, severské ekosystémy jako indikátory globální změny klimatu. Severské biotopy u nás a ve střední Evropě: jejich stav a možnosti ochrany.
13. světové biomy: středomořská vegetace a její vztah k biotopům v ČR. Průnik mediteránních druhů do střední Evropy ve světle neolitické revoluce a globálního oteplování. Makchie, neopadavé lesy a jejich odvěká exploatace. Pobřeží Středozemního moře jako příklad globálního stavu mořských ekosystémů. Kulturní krajina mediteránu a v čem je inspirativní pro střední Evropu. Požáry ve Středozemí a problematika subtropických monokultur. Oromediterán: místo kontaktu severských a subtropických biomů. Ukázky diversity a environmentálních problémů mediteránní krajiny ze Španělska, Itálie, Řecka a Portugalska. Závěrečné shrnutí: kam se světové biomy ubírají? Ochrana biodiversity biomů v ČR a ve světě , aneb: co zmůžeme v malé ČR?
Anotace
Principem této přednášky je stavět na lokální znalosti posluchačů a analýzu struktury a diversity biotopů v ČR využít jako odrazový můstek pro analýzu stavu a možností ochrany světových biomů. Přednáška souvisí se základy ekologie i se základy krajinné ekologie, a uvádí je do lokálního kontextu s globálním přesahem.
Kurz také je také úvodem do problematiky ochrany přírody právě na úrovni biomů a biotopů.
Zásadní součástí přednášky budou osobní zkušenosti a ukázky světových i českých biomů a biotopů a osobní reflexe jejich problematiky, včetně výběru názorných a inspirativních case studies.