Témata:
1) Komunikace, její definice a funkce. Vývin pojmu komunikace. Osobitosti humánní komunikace, komunikace ve společenských a kulturních procesech.
2) Modely komunikace I. Lineární modely komunikace. Shannonův matematický model. Bühlerův model. Jakobsonův model, šest funkcí jazykové komunikace. Charakteristika poetické, metajazykové a fatické funkce.
3) Pragmatický přístup k jazyku, jeho vztah k syntaktice a sémantice. Teorie řečových aktů. Pojem konstativu a performativu. Komunikační aspekty v teorii řečových aktů. Austinova a Searlova teorie.
4) Modely komunikace II. Přechod od lineární komunikace k modelu orchestru. Palo Alto, antropologie komunikace a škola Nové komunikace.
5) Pragmatika lidské komunikace. Organizace lidské komunikace, vlastnosti otevřených systémů, zpětná vazba v komunikaci. Analogová a digitální komunikace.
6) Narušená komunikace, patologie a paradoxy z hlediska teorie komunikace.
7) Sociální a kulturní předpoklady komunikace. Edward T. Hall, jeho koncepce polychronického a monochronického času.
8) Flusserovo chápání komunikace, koncepce komunikologie. Komunikace a entropia. Komunikace v síťových uspořádáních, kruhová a síťová struktura dialogů.
9) Pojem textu, jeho vztah k systematickým uspořádáním. Text a kyberprostor.
10) Intertextualita, její modely. Intertextualita a komunikace. Intertextualita v kyberkultuře.
11) Pojem diskurzu v lingvistice, sémiotice a filosofii. Pojem výpovědi. Performativní aspekty výpovědi. Diskursivní pole a diskursivní pravidla.
12) Diskurz ve společnostech kontroly. Proměny diskursivních polí vzhledem k digitalizaci komunikačních procesů.
13) Shrnutí, diskuse. * Povinná literatura: DELEUZE, G. Post scriptum o kontrolných spoločnostiach. In: Deleuze, G.: Rokovania.
1. vyd. Bratislava: Archa,
1998. 22 s. ISBN
8071151513. FLUSSER, V. Komunikológia.
1. vyd. Bratislava: Mediálny inštitút,
2002. 253 s. ISBN
8096877003. FOUCAULT, M. Archeologie vědění.
1. vyd. Praha: Herrmann a synové,
2002. 320 s. ISBN 80-239-0124-9. FOUCAULT, M. Řád diskursu. In: Foucault, Michel: Diskurs, autor, genealogie.
1. vyd. Praha: Svoboda,
1994. 40 s. ISBN 80-205-0406-0. JAKOBSON, R. Lingvistika a poetika. In: Jakobson, R. Poetická funkce.
1. vyd. Jinočany: H+H,
1995. 27 s. ISBN 80-85787-83-0. * MARCELLI, Miroslav. Komunikace: myslenie vo veľkom. In: Filozofia, roč. 64, 2009, č.
5. 10 s., ISSN 0046-385. WATZLAWICK, P.; BEAVIN BAVELASOVÁ, J.; JACKSON, D.D. Pragmatika lidské komunikace.
1. vyd. Brno: Newton Books,
2011. ISBN: 978-80-87325-00-1. * Doporučená literatura: AUSTIN, J. Jak udělat něco slovy.
1. vyd. Praha: Filosofia,
2000. 172 s. ISBN 80-7007-133-8. BUTLER, J. Gender Trouble. Feminism and the Subversion of Identity.
1. vyd. New York: Routledge,
1990. 170 s., ISBN 0415-90042-5. FOUCAULT, M. Subjekt a moc. In: Foucault, Michel. Myšlení vnějšku.
1. vyd. Praha: Herrmann a synové,
1996. 23 s, ISBN 80-239-2454-0. WINKIN, Yves. Présentation générale. Le télégraphe et l´orchestre. In: Winkin, Y. (ed.). La Nouvelle Communication. Paris: Seuil,
1981. 18 s. ISBN
2020427842.
Předmětem kurzu jsou teoretické reflexe komunikačních procesů a modely, které tyto procesy zachytávají.
Představeny jsou lineární (Shannon, Jakobson) i nelineární (škola Palo Alto, Flusser) modely komunikace. V další
části kurz uvádí do pragmatických koncepcí komunikace a především do teorie školy Nové komunikace. Posledn í
část kurzu je věnována problematice diskurzu a jeho mocenskému působení v společnosti, přičemž se tematicky obrací i k oblasti komunikačních procesů probíhajících v společnostech kontroly a na digitálních sítích.