Syllabus
Literatura ke SZZ specializace Historická antropologie (studijní program Antropologická studia)
Studující ke zkoušce předkládají seznam o minimálně sedmi položkách z každé části. Tituly uvedené v seznamu společně v jednom odstavci představují jednu položku. 1) Dějiny dějepisectví
Peter BURKE, Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales (1929-1989), Praha 2004.
Peter BURKE, History and Social Theory, Cambridge 1992.
Rudolf BULTMANN, Dějiny a eschatologie, Praha 1994.
Georg G. IGGERS, Dějepisectví ve 20. století, Praha 2002.
Jaroslav MAREK, O historismu a dějepisectví, Praha 1992.
Miloš HAVELKA, Dějiny a smysl, Praha 2001.
Marc BLOCH, Obrana historika aneb Historik a jeho řemeslo, Praha 1967.
Marc BLOCH, Obrana historie aneb povoláním historik, Cahiers du CEFRES, Praha 1995, s. 35-105.
Thomas S. KUHN, Struktura vědeckých revolucí, Praha 1997.
Zdeněk BENEŠ, Zdeněk Kalista v kontextu rozumějící historiografie, in: Zdeněk Kalista a kulturní historie. Z Českého ráje a Podkrkonoší - Suplementum, Semily 2000, s. 13-24.
Stefan BERGER, Heiko FELDNER, Kevin PASSMORE (eds.), Jak se píšou dějiny. Teorie a praxe, Brno 2016 (3 libovolné kapitoly v rozsahu minimálně 100 stran - výběr kapitol v předstihu konzultujte s vyučujícími).
Peter BURKE, Strengths and Weaknesses of the History of Mentalities, in: History of European Ideas 7/1986, 5, s. 439-451.
Martina GREČENKOVÁ, Dějiny mentalit a jejich proměny, in: Dějiny mentalit a jejich recepce v českém prostředí. Sborník Centra pro dějiny vědy při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, svazek 6, Praha 2003, s. 219-234; Daniela TINKOVÁ, Koncepty kolektivní mentality a problém jejich proměn v čase na příkladě symbolické interpretace dobrovolné smrti, tamtéž, s. 311-334. 2) Teorie a metodologie historických věd
Karl R. POPPER, Bída historicismu, Praha 1994.
Karl R. POPPER, Otevřená společnost a její nepřátelé, díl II., Praha 1994.
Hyppolite TAINE, Dějiny literatury anglické I., Praha 1902 (úvod).
Michal PULLMANN, Habitus a třídy. Význam kulturní sociologie Pierra Bourdieua pro sociální dějiny (z pohledu německých sociálních věd), in: Francouzská inspirace pro společenské vědy v českých zemích, Cahiers du CeFReS No 29, Praha 2003, s. 227-238.
Ernst CASSIRER, Filosofie symbolických forem I . a II., Praha 1996 (vybrané pasáže podle konzultace se zkoušejícími).
Friedrich NIETZSCHE, O užitku a škodlivosti historie pro život, in: týž, Nečasové úvahy I., Praha 1991, s. 83-165.
Max WEBER, Metodologie, sociologie a politika, Praha 1998, s. 7-63.
Max WEBER, Protestantská etika a duch kapitalismu, in: týž, Autorita, etika a společnost. Pohled sociologa do dějin, Praha 1997, s. 239-267; týž, Protestantská etika a duch kapitalismu, in: týž (usp. Miloš Havelka), Metodologie, sociologie a politika, Praha 1998, s. 185-245.
Richard J. EVANS, In Defence of History, London 1997, Na obranu historie, Praha 2019.
Hayden WHITE, Historical Emplotment and the Problem of Truth, in: S. Friedlander (ed.), Probing the limits of Representation. Nacism and the “Final Solution”, Cambridge etc. 1992, s. 37-53.
Hayden WHITE, Tropika diskurzu: kulturně kritické eseje, Praha 2010, s. 105-151.
Herta Nagl DOCEKAL, Lze založit filosofii dějin tropologicky?, Filosofický časopis 16, 1996, s. 1-12
Roland BARTHES, The discourse of History, Comparative Criticism, 3, 1981, s. 7-20.
Gabrielle SPIEGEL, History, Historicism and the Social Logic of the Text in the Middle Ages, Speculum 65, 1990, s. 59-86.
Hayden WHITE, Metahistorie. Historická imaginace v Evropě devatenáctého století, Praha 2011. s. 14-66.
Roger CHARTIER, Na okraji útesu, Praha 2010, s. 61-98, 145-155.
Zdeněk VAŠÍČEK, Obrazy minulosti. O bytí, poznání a podání minulého času, Praha 1996.
Zdeněk VAŠÍČEK, Archeologie, historie, minulost, Praha 2006.
Maren LORENZOVÁ, K čemu je antropologizace historie? Několik poznámek ke kontraproduktivní polarizaci poznávacích zájmů v humanitních vědách, in: Dějiny - teorie - kritika 2/2005, s. 227-246.
Paul RICOEUR, Čas a vyprávění I. Zápletka a historické vyprávění, Praha 2000.
Lucie STORCHOVÁ (ed.), Conditio humana - konstanta (č)i historická proměnná? Koncepty historické antropologie a teoretická reflexe v současné historiografii. Sborník příspěvků z workshopu "Antropologie - historie - teorie" konaného na FHS UK v Praze dne 17. 11. 2005, Praha 2007 (vybrané kapitoly).
Lucie STORCHOVÁ - Jan HORSKÝ (a kol.), Paralely, průsečíky, mimoběžky. Teorie, koncepty a pojmy v české a světové historiografii 20. století, Ústí nad Labem 2009 (vybrané kapitoly).
Lucie STORCHOVÁ a kol., Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě, Praha 2014 (kombinace hesel v min. rozsahu 100 stran, volbu hesel v předstihu konzultujte s vyučujícími).
Paul VEYNE, Jak se píšou dějiny, Praha 2010.
Miloš HAVELKA, Co může znamenat "filozofie" v tzv. "filozofii dějin", Dějiny - teorie - kritika 1, 2004, č. 2, s. 191-211; v širší podobě týž, Úvod do filozofie dějin: tradice, možnosti, koncepty, in: Ivana Holzbachová a kol., Filozofie dějin: Problémy a perspektivy, Brno 2004, s. 29-69.
Max WEBER, K problému poznání - porozumění - ospravedlnění, in: týž, Metodologie, sociologie a politika, Praha 1998, s. 64-108.
Zdeněk KALISTA, Cesty historikovy, Praha 1947, případně v: týž, Cesty historikova myšlení, vyd. Zdeněk Beneš, Praha 2002.
Miloš HAVELKA, Max Weber a počátky sociologie náboženství, in: Max Weber, Sociologie náboženství, Praha 1998, s. 15-115.
Michel FOUCAULT, Dohlížet a trestat. Zrození vězení, Praha 2000.
Michel FOUCAULT, Dějiny sexuality I-III, Praha 1999-2003.
Michel FOUCAULT, Slova a věci: archeologie humanitních věd, Praha 2007.
Michel FOUCAULT, Archeologie vědění, Praha 2002.
Michel FOUCAULT, Myšlení vnějšku, Praha 2003.
Norbert ELIAS, O procesu civilizace. Sociogenetické a psychogenetické studie. Proměny chování světských horních vrstev na Západě I, Praha 2006, II, Praha 2007.
Marcel GAUCHET, Odkouzlení světa. Dějiny náboženství jako věci veřejné, Brno 2004.
Pierre BOURDIEU, Sociální prostor a symbolická moc, Cahiers du CEFRES, Praha 1995, s. 211-234.
Carlo GINZBURG, Clues: Roots of an Evidential Paradigm, in: Týž, Clues, Myths, and the Historical Method, Baltimore 1992, s. 96-125.
Michel de CERTEAU, Historiografická operace, in: Týž, Psaní dějin, Brno 2011, s. 61-114.
Keith JENKINS, Re-Thinking History. London - New York 1991, 2003. 3) Historická antropologie
Clifford GEERTZ, Interpretace kultur. Vybrané eseje, Praha 2000 (kapitoly 1, 2 a 15).
Tzvetan TODOROV, Dobytí Ameriky. Problém druhého, Praha 1996, (kapitola III).
Stephen GREENBLATT, Podivuhodná vlastnictví. Zázraky nového světa, Praha 2004, Úvod (s.11-38), kap. 2 "Podivuhodná vlastnictví" (s. 69-105), doslov "Nový historicismus, Stephen Greenblatt a střet kultur při dobývání Ameriky" (s. 221-233).
Gananath OBEYESEKERE, "British Cannibals": Contemplation of an Event in the Death and Resurrection of James Cook, Explorer, Critical Inquiry 18, 1991-1992, s. 630-654.
Marshal SAHLINS, Capitain James Cook or the Dying God, in: týž, Islands of History, Chicago-London 1985, s. 104-135.
Peter BURKE, Historians, Anthropologists, and Symbols, in: Emiko Ohnuki-Tierney (ed.), Culture Through Time, Stanford 1990, s. 268-283.
Hans MEDICK, "Missionaries in the Row Boat"? Ethnological Ways of Knowing as a Challenge to Social History, Comparative Studies in Society and History 29, 1987, s. 76-98.
Richard van DÜLMEN, Historická antropologie. Vývoj - problémy - úkoly, Praha 2002.</spa
Annotation
Státní závěrečná zkouška specializace „Historická antropologie“ vychází z povinných předmětů specializace:
Historická antropologie I.; Historická antropologie II.; Archiv, text, interpretace (proseminář); Teorie a metodologie historických věd I.
Studující, přistupující ke zkoušce, si předem vybere ze seznamu literatury ke třem stanoveným tematickým okruhům (Dějiny dějepisectví, Teorie a metodologie historických věd, Historická antropologie). Seznam četby, s nímž přistupuje ke zkoušce, musí obsahovat 21 různých titulů, po sedmi z každého vybraného okruhu. Seznam
četby studující pošle komisi v předstihu pěti pracovních dnů. Aby bylo možné v seznamu literatury uvést titul, z něhož jsou uvedeny pouze vybrané části, je nutné je přečíst všechny. Různé texty, uvedené pod jedním bodem, představují jednu položku seznamu literatury. Zkouška probíhá ústní formou, komise zadá jednu otázku ke každému tematickému okruhu na základě četby.