Probíraná témata:

Úvodní hodina (vymezení předmětu zájmu přednáškového cyklu, doporučené prameny, požadavky k atestacím, seznam četby, literární texty k jednotlivým přednáškám); Shrnutí: literatura konce 19. a počátku 20. století (tendence, výzvy, polemiky; proměny literatury během dvou prvních desetiletí 20. století; „modernismus“; specifika „ukrajinského modernismu“; modernistická uskupení – Молода муза, časopis Українська хата); Přelomové osobnosti studovaného období (Ivan Franko, Vasyl Stefanyk, Mychajlo Kocjubynskyj, Lesja Ukrajinka, Оlha Kobyljanská, Volodymyr Vynnyčenko); Modernistická poezie a próza; Počátky ukrajinského futurismu.
Události revoluce a občanské války a jejich odraz v literatuře – úvod; Kulturní a literární vývoj na Ukrajině ve 20. letech; Politika ukrajinizace (datace, charakteristika, vedoucí osobnosti, peripetie); Literární organizace (zaměření, pole působnosti, představitelé) - Плуг, Гарт, Ланка (Марс), futuristická uskupení...; Postavení prózy, poezie a dramatu v literárním vývoji doby.
Základní umělecké směry (charakteristika, představitelé, časopisy, uskupení, význam...); Poezie (Symbolismus - hnutí kyjevských symbolistů v letech 1917-22, Pavlo Tyčyna; Futurismus (historie hnutí, tvorba nejvýznamnějších představitelů), M. Semenko; Neoklasicismus (M. Rylskyj, M. Zerov, J. Klen, P. Fylypovyč, M. Draj-Chmara); Revoluční romantismus; Další významní představitelé ukrajinské poezie tohoto období (V. Sosjura, M. Bažan, J. Plužnyk);
Próza – Typologie literární postavy v ukrajinském literárním procesu 20. let; Paradigma hrdiny v předrevolučním období, nové typy literárních hrdinů, anti-hrdinů i doprovodných postav, základní tendence a typy modelování postav a jejich funkce v textu; Jednotlivé typy postav.
Tematické dominanty v literatuře 20. let; Symbolismus v próze - Hnat Mychajlyčenko; Impresionistická próza (H. Kosynka, M. Ivčenko); Romantický vitaismus (M. Chvylovyj, J. Janovskyj); Syžetová próza, experimentální próza, sci-fi, dobrodružná próza... (V. Vynnyčenko, О. Slisarenko, М. Johansen, J. Smolyč); „Intelektuální“ próza (V. Pidmohylnyj, B. Antonenko-Davydovyč, V. Petrov);
Literární diskuse a její průběh, M. Chvylovyj a jeho pamflety – zahájení literární diskuse, přehled pamfletů, hlavní aktéři, zásadní projevy, peripetie diskuse, význam; Základní otázky a problémy literárního vývoje – politické či apolitické umění, masovost či individualismus, Evropa či „osvěta“.
Humor – humoristické „sborníky“, O. Vyšňa; Drama – M. Kuliš, Divadlo a film – L. Kurbas, umělecké sdružení Berezil, Mladé divadlo, O. Dovženko;
Unifikace literatury; Počátek stalinského teroru v roce 1929 a jeho pokračování, konec ukrajinizace, hromadné zatýkání, industrializace, kolektivizace, hladomor 1932–33; Odraz tragických událostí konce 20. a počátku 30. let v literatuře (literatura v exilu – I. Bahrjanyj, U. Samčuk, V. Barka); Další výrazní představitelé ukrajinské literární emigrace – tvorba T. Osmačky.
Literární proces ve 30. letech – Proces formování totalitního režimu a role literatury v něm, unifikace literatury po roce 1934, kánon budovatelského románu; Literatura na Západní Ukrajině (situace v kultuře, literární vývoj; Bohdan Ihor Antonyč).
Literatura ukrajinské meziválečné emigrace; Politická emigrace 20. let 20. století – důvody politické emigrace, cílové země, aktivity ukrajinských emigrantů (tzv. táborové období); Československo jako jedno z útočišť ukrajinské emigrace; Praha – centrum a kulturní oáza ukrajinské emigrace, ukrajinská vzdělávací zařízení (Ukrajinská svobodná univerzita, Ukrajinský vysoký pedagogický institut M. Drahomanova, ukrajinské gymnázium, Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech, Ukrajinské studio výtvarných umění); Muzeum osvobozeneckého boje Ukrajiny; Pražská škola ukrajinských básníků – osobní a tvůrčí peripetie jednotlivých představitelů, charakteristika poezie a prózy.
Jednotliví představitelé pražské básnické školy: J. Malaňuk; O. Telihоvá; O. Ljaturynská; H. Mazurenková; O. Olžyč; L. Mosendz; J. Klen.
Literární proces ve 40. letech – Oživení poezie a prózy za Velké vlastenecké války (literatura jako nástroj boje, patriotická literatura), Vybraná díla jednotlivých autorů (P. Tyčyna, O. Hončar, O. Dovženko, J. Janovskyj); Literární stagnace v 50. letech.
Literární proces 60. let – částečná rehabilitace zakázaných autorů, tvorba starší generace autorů, oživení tvorby umlčených či zakázaných autorů, vliv tvorby O. Dovženka.
Generace šedesátníků – nové tendence v literárním procesu, předpoklady tvůrčího vzepětí, společné znaky tvorby této generace (kultivace básnického jazyka; „kult osoby místo kultu osobnosti“; zvýšená asociativnost/metaforičnost poezie; vědomí určité mise, poslání, společenské funkce literatury...); Poezie a próza – D. Pavlyčko, I. Drač, L. Kostenková, V. Symonenko, H. Ťuťunnyk, V. Ševčuk, P. Zahrebelnyj a další autoři…; Kyjevská básnická škola (Vasyl Holoboroďko a další představitelé).
New-yorská skupina – „symbolika“ názvu skupiny, geneze skupiny, sborník Нові поезії, antologie Координати, představitelé skupiny (E. Andijevská, J. Tarnavskyj a další autoři).
Literatura 70. let – Samizdatová literatura, literatura ve znamení politických represí (tvorba H. Čubaje, I. Kalynce; básnická „symfonie samoty“ V. Stuse a dalších); samizdatový časopis Truhla (1971-72); Postavení poezie a prózy v dobovém literárním procesu, proměny poetiky prozaické tvorby (tzv. „chymernyj roman“), vývoj poezie.