1) Fischerova teorie dovedností, otázka generalizace a specifičnosti dovedností, koncept dovednosti (skill), rozdíl mezi generalizací a synchronicitou; Piagetův předpoklad obecných schopností, koncept decalage, Skinnerův předpoklad specificity ? slabiny obou přístupů. Dovednost jako kontrolní struktura. Kontinuální vs. stadiový přístup ke kognitivnímu vývoji. Neoddělitelnost organismu a prostředí v kognitivním vývoji, dovednosti jako charakteristické pro jedince v kontextu oproti vázanosti na jedince či na místo. Jedinec jako fungující na různých úrovních dovednosti ve vztahu k různým úlohám a kontextům. Možnost předvídání vývojové sekvence pro daný kontext.
Optimální úroveň jako horní hranice komplexnosti dovednosti,kterou může jedinec v
daný okamžik vykazovat. Relativně náhlé proměny optimální úrovně v určitých fázích
vývoje vs. kontinuální způsob proměny úrovně běžného fungování.
Struktury vývoje dovedností; vrstvy ? změny v jednotkách kontroly a generalizace.
Reflexní, senzomotorická, representační a abstraktní vrstva, základní jednotky
kontroly. Úrovně v rámci vrstev ? rostoucí komplexnost daného typu jednotky
Optimální úroveň - rozlišování skutečné a zdánlivé generalizace. Funkční úroveň a
podpora prostředí. Zdroje variace v úrovni fungování. Podmínky pro generalizaci,
faktory, které generalizaci brání.
2) Vývoj self a subjektivity. Sternova teorie vývoje self, kategoriální self a experienciální self. Pocit self jako existující před vznikem sebeuvědomování a jazyka. Pocit (sense) self jako prožitek a nikoli koncept. Klinické a pozorované dítě.
Čtyři stadia vývoje self podle Sterna; pocit vynořujícího se self, dítě jako fyziologický systém vs. dítě jako vyvinutá bytost disponující subjektivitou a intencionalitou. Povaha pocitu vynořujícího se self, zážitek procesu a výsledku, globální percepce, její typy a význam.
Pocit jaderného self, jeho konstituenty ? autorství akcí, self koherence, self afektivita a self historie, příležitosti k identifikaci self invariant, self versus druhý a self s druhým. Koncepty RIG a evokovaného společníka.
Pocit subjektivního self, teorie oddělených myslí, počátky empatie, evidence intersubjektivní vztažnosti ? spojená pozornost, sdílený záměr, sdílené afektivní stavy; otázka afektivního vyladění a jeho evidence ? povaha sdílení, skutečné a řídící nevyladění.
Pocit verbálního self ? jazyk jako nová oblast vztažnosti, jazyk jako zdroj rozštěpu self, zdroj porozumění i odcizení, self jako objekt, vliv jazyka na vztažnost. Tvorba osobního příběhu a jeho význam pro self.
Vývoj afektivní komponenty self, teorie H. Kohuta. Povaha a význam zrcadlení v kontextu Kohutovy teorie, koncept selfobjektu, zrcadlení ve vývoji afektivní
komponenty self, rizika selhání ve schopnosti rodiče zrcadlit. Grandiosně-exhibicionistické self, střet s realitou, povaha transformace, vztah k potřebě bezpečí. Koncept idealisovaného rodičovského imaga, vztah k potřebě bezpečí, obtíže rodiče s idealisací, proces desidealisace rodiče jako vývojová příležitost, rizika selhání schopnosti rodiče být idealisovaným a připustit desidealisaci.
3) Teorie separace individuace M.Mahler. Souvislosti s dalšími teoriemi. Normální autistická fáze, normální symbiotická fáze ? koncept symbiosy, kritické zhodnocení. Fáze separace-individuce, koncepty separace a individuace. Diferenciační subfáze, vymezení, charakteristické projevy, zkoumání druhého, odtlačování. Praktikující subfáze, vymezení, stavy low-keyedness, odbíhání, načerpávání, zamilovanost do světa. Znovusbližovací subfáze, vymezení, proměna ve vyrovnávání se s absencí objektu, stínování. Vlastní separace-individuace. Oživení separačně-individuační problematiky v dospívání.
4) Teorie R. Spitze. Význam Spitzových výzkumů pro péči o dítě, problematika hospitalismu a anaklitické deprese. Předobjektní stádium, koncept organizátorů psychiky,odpověď úsměvem, stádium předběžného objektu, přechod k pravému objektu ? vztah k teorii attachmentu, úzkost osmého měsíce (úzkost z cizích). Koncept globálních slov, jejich povaha, první pravé slovo jako třetí organizátor psychiky.
5) Vývoj jazyka a řeči. Proces komunikace, vymezení konceptu jazyka. Základnítermíny ? foném, morfém, semantika,syntax. Koncepty pragmatiky a prozodiky.
Prelinvistické stadiu ? pláč, typy pláče, broukání, žvatlání, střídavé žvatlání, přechod od prelinvistické fáze k počátkům řeči.
Globální slova, jejich charakteristika, význam. Období jednoslovných vět ? holofrazické období. První pravá slova, slovníkový spurt. Počátek období dvouslovných vět ? telegrafická řeč, gramatika v období dvouslovných vět. Jedinci referující a expresivní ? vztah k narativním stylům. Vývoj jazyka a řeči v předškolním období. Vývoj metalingvistického porozumění, jeho povaha, počátky slovního humoru.
6) Základy Piagetovy teorie vývoje inteligence. Původ Piagetovy teorie, historický kontext. Kognitivní schemata, behaviorální (sensomotorická), symbolická a operační schemata. Inteligence jako forma adapce, koncept aloplastické a autoplastické adaptace. Koncepty akomodace a asimilace.
Senzomorické stadium, jeho vymezení a podstata, reflexní substadium, stadium primárních cirkulárních reakcí ? vztah k fázi preference stoprocentní kontingence, vazby na další teoretické koncepty, vymezení, charakteristické projevy; substadium sekundárních cirkulárních reakcí - vztah k přechodu k preferenci vysoké, ne však stoprocentní kontingence, vymezení, charakteristické projevy; substadium koordinace sekundárních schemat, oddělení cíle a prostředku, vymezení, charakteristické projevy; terciální cirkulární reakce, vymezení,charakteristické projevy; substadium objevování nových významů prostřednictvím mentálních operací. Koncept objektní stálosti v kontextu Piagetovy teorie.
Předoperační stadium, jeho vymezení a charakteristika. Prekonceptuální subfáze, vymezení; intuitivní subfáze, vymezení. Objevení se symbolického myšlení, koncept animismu, egocentrismu, transduktivního usuzování ? současný pohled.
Fáze konkrétních operací, vymezení a charakteristika, schopnost konservace, reversibilita, relační logika ? sériování a transitivita.
Stadium formálních operací, vymezení a charakteristika, hypoteticko-deduktivní usuzování.
Výhrady proti Piagetově teorii. Piagetova teorie v kontextu přínosu K. Fischera.
7) Vývoj pohlavní identity. Koncept standardů pohlavní role. Pohlavní identita. Pohlavní stabilita a pohlavní konstantnost. Vymezení a charakteristika, vnější projevy. Vývoj pohlavní identity a sociální vztahy.
8) Prenatální období ? jeho vymezení a charakteristika. Techniky zkoumání prenatálního vývoje. Fetální behaviorální stavy. Prenatální vývoj motoriky; smyslový vývoj ? vývoj kožního čití, chuti, čichu, sluchu a zraku; počátek funkce paměti ? fetální podmiňování. Prenatální vlivy na vývoj.
9) Novorozenecké období, jeho vymezení a charakteristika. Test Apgarové, Brazeltonova Neonatal Behavioral Assessment Scale. Behaviorální stavy novorozence (Wolf). Motorický a smyslový vývoj novorozence ? kožní čití a sluch. Charakter vztahu mezi novorozencem a pečujícím. Primární funkce kůže, význam tělesného kontaktu pro vývoj, studie na zvířatech (Harlow, Meaney, Liu), psychopatologie.
10) Kojenecké období, vymezení a charakteristika. Motorický, smyslový a kognitivní vývoj. Proměny sociálního fungování. Vývoj komunikačních schopností. Vývoj zraku jako prostředku regulace vyladění s pečujícím.
11) Batolecí období ? vymezení a charakteristika. Vývoj jemné a hrubé motoriky, počátky kresby. Kognitivní vývoj ? od sensomorické inteligence k predoperačnímu myšlení. Vývoj sociálních vztahů a autonomie. Rozvoj vrstevnických vztahů.
12) Předškolní období, vymezení a charakteristika. Vývoj motoriky a kognitivní vývoj. Počátky užívání řeči k řízení chování. Vývoj sociální reaktivity, sociálních kontrol a sociálních rolí.
13) Období nástupu školní docházky. Charakteristika období, předpoklady pro úspěšnou adaptaci na školní prostředí. Tělesná, kognitivní a sociální zralost dítěte na školu. Jejich vymezení a charakteristika. Nutnost transformace sociálních vztahů a především vztahu s matkou. Školní nároky.
14) Mladší školní věk, vymezení a charakteristika. Motorický vývoj a pokroky v oblasti jemné motoriky. Kognitivní vývoj, opuštění magického myšlení a nástup konkrétních operací, vývoj metalingvistického porozumění. Vývoj sociálních vztahů, vliv probíhajícího vývoje pohlavní konstantnosti, narůstající vliv srovnávání se s vrstevníky. Vývoj představy definitivní povahy smrti.
15) Období dospívání, vymezení a charakteristika. Biologické změny, proměna postavy a rozvoj sekundárních pohlavních znaků a potřeba proměny tělesného schematu. Vývoj sexuality a její vliv na transformaci vztahů. Kognitivní vývoj, počátky stadia formálních operací. Období adolescence, adolescentní separační krize, konflikt úsilí o autonomii se závislostí.
16) Dospělost, vymezení a charakteristika období. Časná, střední a pozdní dospělost. Specifické vývojové úkoly. Vznik a vývoj sekundární rodiny. Otázka gene