Uvedení do teorie komunikace: Vymezení základních pojmů. Verbální – nonverbální – paraverbální (metalingvistické faktory) komunikace. Struktura a vzorec komunikace. Komunikační kontext. Sociální interakce – komunikační chování.
Mediace jakožto konstruktivní řešení konfliktu: Metoda mediace -vymezení principů, postupů a cílů. Proces mediace. Role a dovednosti mediátora. Řešení konfliktní interpersonální situace. Mediace v praxi sociálního pracovníka. Probační a mediační služba ČR.
Teoretická východiska efektivního vedení rozhovoru: Rozhovor – intencionální instrument sociálního pracovníka. Profesionální způsob vedení rozhovoru a komunikace s klientem. Přebírání kontroly a nabízení pomoci. Fáze rozhovoru v sociální práci (příprava – otevření – dojednávání – průběh - ukončení).
Problémové typy klientů v praxi sociálního pracovníka: Základní uvedení do teorie a psychopatologie osobnosti. Komunikace s klientem s poruchou osobnosti (koncepty dissociality a psychopatie) či mentální insuficiencí. Dysfunkční komunikační vzorce. Komunikace v adiktologickém kontextu.
Speciální analýza a spektrum přístupů v mediaci a komunikaci: Komunikace v pojmech teorie her a transakční analýzy. Komunikační modely v dalších psychologických směrech. Sociální konstruktivismus a jazyková realita. Sofistika, rétorika a teorie argumentace.
Aplikace principů efektivní komunikace v sociální praxi: Asertivní komunikace a motivace ke spolupráci. Efektivní vyjednávání a překonávání (iracionálního) odporu a nesouhlasu. Navozování kompliance. Efektivní obrana proti nátlakovým a manipulativním formám komunikace.