SZZ programu Antropologická studia, společná část

“Antropologické teorie”

Požadavky a přihlášení ke zkoušce

Ke státní zkoušce je možno přistoupit po splnění povinných předmětů společného profilujícího základu: Teorie společnosti a kultury; Koncepty minulosti; Filozofie věd o člověku; Antropologický seminář; Key texts in anthropology.

Na zkoušku se studující přihlašuje standardně přes SIS v sekci "Termíny zkoušek - přihlašování". Studující se přihlašuje ke konkrétnímu termínu, respektive období. Období jsou vždy stanovená v harmonogramu akademického roku a jsou tři (leden/únor, květen/červen, září). Konkrétní termín se studující dozví až po sestavení zkušebních komisí vždy nejpozději 14 dní před konáním státní zkoušky.

Formát

Zkouška probíhá ústní formou; student si připraví vybraný okruh během 15 minut „na potítku“.

Při zkoušce si studující vybírají jedno ze tří zadání vztahujících se ke třem okruhům. Okruhy jsou před zkouškou určeny z šesti okruhů, které jsou v daném semestru veřejně stanoveny a vyhlášeny z celkového počtu devíti stálých okruhů. Dané tři okruhy jsou zveřejněny (zde v SISu a e-mailem) vždy den před konáním státní zkoušky.

Všechny okruhy vycházejí z povinných kurzů společného základu (Filozofie věd o člověku, Koncepty minulosti, Teorie společnosti a kultury, Key texts in anthropology, Antropologický seminář).

Zadáním se rozumí teoretický problém, který má studující vyřešit/zodpovědět/komentovat. Zadání může obsahovat tezi, citát či celý úryvek z literatury. Součástí zadání je i zjišťování empirického kontextu daného problému (historický a institucionální kontext, osobnosti, konkrétní výzkumy a publikace, jejich recepce).

Okruhy

1. Symboly, symbolické jednání, interpretativní přístup

Pojmy: symbol, zhuštěný popis, kultura, aktérství, rituál

Geertz, Turner, Darnton, Chartier, Cassirer, Bourdieu

2. Strukturalismus (na příkladu jazyka a poznání/kognice, mýtu, náboženství)

Pojmy: jazyk a řeč, znak, binární opozice, kultura/příroda, věda konkrétního, synchronní vs diachronní analýza

Saussure, Lévi-Strauss, Eco, Barthes

3. Tělesnost, materialita, ontologický obrat

Pojmy: non-human, ontologická politika, biosocialita

Latour, Lock, Duston, Domańska, Laqueur

4. Narativismus, vyprávění (lingvistický obrat), diskurz a jeho analýza, filozofie jazyka

Pojmy: diskurz, tropy, narace, jazykové hry, hermeneutika

White, Ankersmith, Jenkins, Wittgenstein, Ricoeur, Gadamer

5. Postkolonialismus a jinakost

Pojmy: rasa, orientalismus, globalizace, alterita, subalternost, identita, politika identity

Fanon, Said, Ginzburg, Sahlins, Obeyesekere, Chakrabarty

6. Gender

Pojmy: pohlaví, gender, intersekcionalita, oddělené sféry, performativita

Scott, Butler, Hoff, Ortner, Strathern, Scheper-Hughes

7. Politická ekonomie, marxismus, materialismus

Pojmy: třída, práce, morální ekonomie, kapitalismus

Marx, Thompson, Hobsbawm, Feuerbach, Smith

8. Moc, řád, autorita, stát a vědění

Pojmy: panství, diskurz, paradigma, modernita

Weber, Foucault, Arendt, Hegel, Kuhn, Nietzsche

9. Konstruktivismus

Pojmy: realita, metafora, performativ a performativita, praxiografie

Berger, Luckmann, Nietzsche, von Foerster, Piaget, Mol, Viveiros de Castro

Hodnocení se děje na základě předem známých kritérií. Těmi jsou (zhruba v pořadí podle váhy):

1) Relevance (pochopení zadání, nástin řešení a jeho dodržení)

2) Užití konceptů (vysvětlení, srovnávání a konkretizace zvolených konceptů ve výkladu)

3) Kontextualizace (propojení s myšlenkami nebo autory nad rámec jedné specializace)

4) Odkazování (znalost faktografického/empirického kontextu, citování relevantních prací)

5) Jazyk (formulační přesnost, stylistická a obecně jazyková úroveň)

Doporučená četba zahrnuje tituly/texty povinné četby všech pěti kurzů, z nichž státní zkouška vychází, případně tituly přehledové literatury.

· Lévi-Strauss, C. “Věda konkrétního”. In Myšlení přírodních národů. Dauphine, s. 13-52.

· Ortner, S. 2004. Teorie v antropologii od šedesátých let. Biograf (34).

· Turner, V. 2004. Průběh rituálu. Brno: Computer Press, kap. 3, s. 95-128.

· Geertz, C. Zhuštěný popis: k interpretativní teorii kultur. In Interpretace kultur, s. 13-42.

· Layton, R. 1997. An Introduction to Theory in Anthropology. Cambridge University Press.

· Weber, M. 1968. The Types of Legitimate Domination. In Economy and Society. New York: Bedminster, pp. 212-254.

· Arendt, H.: O násilí, Praha: Oikoymenh 2011.

· Barthes, R.,: „Mýtus dnes“, in: Mytologie, s. 107–157.

· Foucault, M.: Dohlížet a trestat, Praha: Dauphin 2000.

· Kuhn, T.: Struktura vědeckých revolucí, Praha: Oikoymenh 1997.

· Marx, K.: Kapitál I (vybrané kapitoly; viz Antropologický seminář), Praha: Státní nakladatelství politické literatury, s. 51–63, 88–111 a 165–217. (87 s.)

· Petříček, M.: Úvod do (současné) filosofie, Praha: Herrmann & synové 1997, s. 100–148.

· Saussure, F.,: Kurs obecné lingvistiky, s. 44–52, 95 – 100, s. 127–149. [Doporučuje se číst předmluvu „Ferdinand de Saussure a jeho Kurs“ F. Čermáka, s. 15–28.]

· Smith, A. Bohatství národů, sv. I, část I (po kapitolu O pozemkové rentě), Praha: Liberální institut 2001.

· Scott, J. W., Gender: A Usefull Category of Historical Analysis, American Historical Review 91, December 1986, s. 1053-1075.

· Lynn Huntová, Francouzská revoluce. Politika, kultura, třída, Brno 2007, s. 39-69.

· Thompson, E. P., The Making of the English Working Class, Harmondsworth 1972, s. 189-212.

· Obeyesekere, G., “British Cannibals”: Contemplation of an Event in the Death and Ressurection of James Cook, Explorer. Critical Inquiry, 18(4), 1992, s. 630-654.

· Storchová, L. a kol., Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě, Praha, 2014.

· Berger, S., Feldner, H., Passmore , K. (eds.), Jak se píšou dějiny. Teorie a praxe, Brno 2016.