Cvičení je založeno především na řešení teoretických komplexních příkladů z oblasti rostlinné, živočišné i lidské genetiky a cytogenetiky, jeden den je věnován praktické přípravě cytogenetických preparátů a pozorování různých méně obvyklých cytogenetických struktur. Cvičení je organizováno tak, že jednotlivé dny týdenního turnusu jsou věnovány některé z níže uvedených tématik, obvykle v následujícím sledu:

1. Genetická analýza založená na křížení - pigmentace květu u rostlin (Salvia splendens)

2. Genetická analýza založená na křížení - pigmentace srsti a některé další znaky u živočichů (kočka)

3. Rodokmenová analýza vybraných závažných onemocnění a defektů u člověka (genetické poradenství)

4. Cytogenetika (mitóza, meióza, Barrovo tělísko)

5. Stanovení stupně příbuznosti (inbreedingu) - rodokmeny evropských královských rodin

Turnusy praktika obvykle začínají hned od prvního týdne letního semestru a většina jich jde přímo za sebou. Poslední turnus (nebo dva) bývá naopak až na konci výukového období letního semestru, múže být i během zápočtového týdne. Některé turnusy mohou být rozčleněny do dvou týdnů (4+1 nebo 3+2 dny) v souvislosti s velikonočními svátky či děkanským sportovním dnem.

V každém dnu je cíleně probíráno pouze jedno ucelené téma vycházející z reálné situace. Studenti jsou postupně prováděni různými kroky přímé genetické analýzy a teoreticky si (na základě údajů převzatých ze skutečných experimentů) vyzkouší a procvičí některé postupy genetických testů (chí kvadrát test, komplementační test, mapovací testy, interakční analýza, rodokmenová analýza, stanovení pravděpodobnosti rizika postižení, výpočet koeficientu příbuznosti u složitých rodokmenů apod.). Dále se seznámí na reálných případech s tím, jaké genetické jevy mohou tyto analýzy zkomplikovat a lépe si uvědomí, co některé genetické pojmy ve skutečnosti znamenají. Střídá se vždy výklad pedagoga, studentské řešení části úlohy (ve dvojicích nebo trojicích, s případnou nápovědou ze strany pedagoga, pokud je třeba), ukázka a vysvětlení správného výsledku a postupu řešení, navazující výklad pedagoga nezbytný pro další část úlohy, studentské řešení další části úlohy atd.

Během teoretické části cvičení by studenti měli získat dobrý přehled a pochopení především o následujících genetických pojmech a zákonitostech: intra- a intergenové interakce (úplná a neúplná dominance, kodominance, letalita, mnohotný alelismus, komplexní lokusy, epistáze, reciproká interakce, komplementarita aj.), dědičnost znaků vázaných na pohlaví (úplná a neúplná vazba na pohlaví, chromozómové určení pohlaví, inaktivace chromozómu X u savců, abnormální sestavy pohlavních chromozómů u savců a vliv na fenotyp), specifické vztahy mezi genotypem a fenotypem (penetrance, variabilní expresivita, pleiotropie, genokopie a fenokopie), základy genové vazby a rekombinačního mapování (určení vazbové fáze, určení vzdálenosti a pozice lokusů na chromozómu), genetická prognostika (genealogie, stanovení rizika postižení, dědičnost autozomálně a gonozomálně dominantní a recesívní, mitochondriální dědičnost), inbreeding.