1. Nový život antických památek

- obnova Říma za Sixta V. – antická památka jako nositel významu

Během pětiletého pontifikátu zahájil Sixtus V. rozsáhlou obnovu Říma, která mimo jiné počítala i s inscenováním některých antických památek. Vedle zcela zásadního významu pro urbanismus města, měla Sixtova aktivita také dopad na symbolické vnímání těchto reliktů.

Stephan, Peter: Transformation und Transfiguration. Die bauliche und geistige Erneuerung Roms unter Sixtus V. In: Heilige Landschaft – Heilige Berge. Bibliothek Werner Oechslin, Zürich 2014

Wittkover, Rudolf: Art and Architecture in Italy 1600–1750: The Early Baroque 1600–1625. Yale University Press 1999, 1–17

- Carlo Fontana a jeho návrh na obnovu kolosea

Téměř o sto let později se jedna z největších památek antického Říma – Koloseum – stane opět tématem plánované transformace. Carlo Fontana, který antické památky Říma v roli hlavního městského architekta obšírně studoval, použil monumentální ruiny kolosea jako kulisy pro mariánský kostel. Otázkou je, jakým způsobem k dochované materii přistoupil a jaký měl jeho návrh vliv.

Hager, Hellmut: Carlo Fontana’s project for a church in honour of the ’Ecclesia Triumphans’ in the Colosseum, Rome. In: Journal of the Warburg and Courtauld Institutes ed. E. H. Gombrich, 36.1973, 319–337

2. Citáty antických památek

- Pantheon: Sta. Maria Rotunda

Daleko nejčastěji citovanou antickou památkou je kruhová centrála Pantheonu. Co přesně architekty fascinovalo a jakým způsobem tyto podněty zahrnuli do svých návrhů. Na vybraných příkladech z jižního Německa (Maria Birnbaum, Klosterlechfeld, Altötting) lze sledovat, jak byla tato recepce – alespoň z pohledu dnešního diváka – různorodá.

Schütz, Bernhard: Die kirchliche Barockarchitektur in Bayern und Oberschwaben. 1580–1780. Mnichov 2000, str. 94–104.

- Řím barokní vs. antický: Karlskirche ve Vídni

Kostel sv. Karla Boromejského ve Vídni je snad nejzajímavějším příkladem recepce antického a moderního Říma zároveň. Klíčem k pochopení této zvláštní architektury je dnes již notoricky známá Sedlmayerova analýza struktury této jedinečné stavby.

Sedlmayr, Hans: Johann Bernhard Fischer von Erlach: Die Schauseite der Karlskirche in Wien. In: Sedlmayr, Hans: Kunst und Wahrheit. Zur Theorie und Methode der Kunstgeschichte. Hamburg 1958, str. 173–184. (či jiné vydání)

3. Antika bájná

- Divy světa

Povědomí o nedosažitelnosti antického ideálu dobře ilustruje zájem architektů o divy světa. Hybnou silou však byla především jejich snaha sestavit historii architektury se svými vrcholy a vzory. Analýza textu obrazového traktátu Fischera z Erlachu tuto snahu dobře dokládá a zároveň ilustruje dobový přístup k antice jako takové.

Oechslin, Werner: Das Geschichtsbild in der Architektur in Deutschland: Jerusalem-Idee und Weltwunder-Architektur. In: Architekt und Ingenieur. Baumeister in Krieg und Frieden. Wolfenbüttel 1984, str. 127–154.

4. Urbanismus antiky

- Turín – barokizace antického castra

Od roku 1563, kdy se toto původem římské castrum stalo hlavním městem Savojské dynastie, zde probíhala čilá stavební činnost. Pro nás nejzajímavější je období poslední čtvrtiny 16. století, kdy byl pod vedením Ascania Vitozziho vypracován jednotný urbanistický plán. Ten iniciovalo přeložení hlavní relikvie savojského domu – turínského plátna z rodového zámku v Chambery do Turína roku 1578.

Wilke, Thomas: Gebaute Geschichte in Turin. online: Kunsttexte.de 2014/1: Denkmalpflege. str. 1–13

5. Sloupové řády

- Sloupový řád – otázka národní identity

I přes zájem, s jakým se renesanční architekti zabývali ideálními formami sloupových řádů, se v období baroka setkáme s řadou pokusů vytvořit sloupový řád nový, který by byl vlastní danému národu. Kromě toho, jak se s tímto zadáním jednotliví architekti vypořádali, je zajímavá i související debata o normativním kánonu antiky.