1. Historickosrovnávací metoda zkoumání jazyků a místo slovanských jazyků v ní. Josef Dobrovský (1753-1829) a ohlas jeho jazykovědných prací ve slovanském světě.

2. Paleoslavistika jako svorník jazykovědné slavistiky do pol. 20 stol. Univerzitní slavistika.

3. Pozitivismus ve slovanské jazykovědě. Mluvnice současných jazyků a vznik kodifikace spisovných jazyků v 19. století. Slovanská lexikografie v 19. století. Období individuálních kontaktů jazykovědců ve slovanském světě.

4. Strukturalismus v jazykovědné slavistice (1. pol. 20. stol). Jazykověda národního jazyka ve službách národního státu. Počátky vědeckých ústavů národních jazyků. Vznik balkanistiky.

5. Institucionalizovaná mezinárodní spolupráce v jazykovědné slavistice. Slovanské sjezdy – tradice do dnešních dnů.

6. Počátky literárněvědné a folkloristicko-národopisné slavistiky – vznik disciplíny, počátky českého zájmu o slovanské literatury a lidovou slovesnost, zakladatelské dílo Josefa Dobrovského, Pavla Josefa Šafaříka a Františka Ladislava Čelakovského

7. O tzv. slovanské vzájemnosti a nevzájemnosti – osobnost Jana Kollára a teoretický koncept kollárismu, kulturní akcent vzájemnosti, „problematičtí Poláci“ – rusofilství versus polonofilství, Mickewiczův kurs o slovanských literaturách.

8. Od filologické metody k pozitivismu – význam Gebauerova semináře pro slovanská studia; pozitivistické srovnávací dějiny slovanských literatur Aleksandra Nikolajeviče Pypina; Adolf Černý a jeho Slovanský přehled (1898–1914); počátky „české školy literární komparatistiky“ (Jan Máchal, Jiří Polívka, Josef Karásek).

9. Folkloristická a historická slavistika se zaměřením na jižní Slovany v 19. století – historici Josef Perwolf, Konstantin Jireček, Jaroslav Bidlo a František Hýbl; K. J. Erben jako mytolog, slovanská činnost Boženy Němcové; kulturněhistorický přístup ke Slovanstvu u Čeňka Zíbrta.

10. Odkaz 19. století v české a německé slavistice. Otázka positivismu a realistického přístupu v české slavistice na přelomu 19. století. Vědecká dráha Matija Murka (1861–1952). Rozbor jeho německé práce se zvláštním důrazem na jihoslovanské kultury a literatury. Vliv Jana Kollára na jeho myšlenky a otázka slovanské vzájemnosti.

11. Matija Murko jako první profesor jihoslovanských jazyků a literatur na FF UK v letech 1920–1931. Jeho pražská nástupní přednáška „O předchůdcích ilyrismu“. Neoillyrismus v jeho tvorbě. Vědecké spisy v pražském období. Počátky zajmu o lidovou slovesnost. Výzkumy jihoslovanských lidových písní.

12. Jan Hanuš Machal (1839-1955) a jeho přehlední dějiny (Slovanské literatury) jako srovnávací monografie slovanských literatur. Metoda kritického realismu. Literatura a kontext - jeho pohled na jižní Slované. Vztah literatury a folkloru.

13. Frank Wollman (1988- 1969) jako přední český komparatista a literárněvědný slavista 20. století. Problematika literární vědy a literární teorie v jeho tvorbě. Téma: dramatika slovenského jihu. Dějiny slavistiky a srovnávací dějiny slovanských literatur v jeho dílu. Kulturněhistorický přistup ke slovanským literaturám.