1) Estetické a společenské koncepty novověku a moderny, periodizace a kulturní geografie novověké Evropy.

2) Manýrismus jakožto zrození moderního intelektuála, heretické a hermetické živly.

3) Barokní pokus o obnovu středověkého řádu, literatura katolické reformace a protestantského pietismu.

4) Evropské literární klasicismy a neoklasicismy mezi Paříží, Výmarem a Římem.

5) Osvícenská literatura důvěry v člověka.

6) Antiteze klasicistických a osvícenských konceptů u „marginálních“ autorů (Hölderlin, de Sade).

7) Romantismus jakožto objevení národa a lidu; práce elity s lidovou ústní slovesností.

8) Romantismus jakožto objevení středověku; katolická a „reakční“ romantika.

9) Národní obrození jakožto univerzální jev evropské kultury.

10) Biedermeier jakožto literární výraz mentality Střední Evropy a viktoriánství jakožto jeho britský protějšek.

11) Literární regionalismus jakožto nechtěný plod nacionalismu; problém hranic „národního“ a „regionálního“.

12) Panslavismus jakožto ideologie vzestupu literatur východní Evropy.

13) Kritický realismus jakožto literární výraz (nejen) levicové kritiky industriální společnosti.