1. Úvodní hodina (2. 10.)
(náplň, téma, organizace, referáty(vymezení tématu a přístupů ke zkoumání náboženských válek, ne-politické dějiny let 1559-1589, požadavky ke klasifikaci, instrukce k referátům a analýzám pramenů)

2. Instituce francouzského státu v 16. století (9. 10.)
(panovník a církev za dynastie Valois, konkordát z Bologně, dvůr, vysoká šlechta a princové královské krve, královská rada, parlamenty a jejich role, dynastické vazby)

3. Francie a křesťanský humanismus (16. 10.)
(pokusy o nápravu francouzské církve, Markéta Navarrská a biskup Briconnet, reformní experiment v Meaux, Lefevre d’Etaples, proces Sorbonny proti humanistům, Eramus Rotterdamský a Francie, ohlasy Lutherova vystoupení, kolej Montaigu a mladý Kalvín)

4. Tradiční a reformní katolicismus ve Francii (23. 10.)
(reakce církve na reformaci a francouzská situace, konflikt tradičního a reformního katolictví, mechanismy prosazování katolictví, Francie a Tridentský koncil, František I. a reakce proti protestantům)

5. Krize státního jednověří (1540-1561) (30. 10.)
(snahy Jindřicha II. o potlačení protestantismu, aféra s plakátem, upalovací komory parlamentu, zrušení inkvizice a převzetí pronásledování státem, edikty proti hugenotům, Theodor Béza a tajné sbory, Navarra pod Jeanne d’Albret, Kateřina Medicejská, vláda Františka II., Coligny a spiknutí z Amboise)

6. Rozpad řádu (1561-1572) (6. 11.)
(regentství Kateřiny Medicejské, toleranční edikty jako selhání snah o náboženskou jednotu, rostoucí spory mezi katolíky a protestanty, spory mezi korunou a parlamentem, masakr ve Vassy, I., II. a III. náboženská válka, plnoletost Karla IX.)

7. Bartolomějská noc: anatomie násilí (13. 11.)
(různá svědectví o dění bartolomějské noci, průběh a následky, ohlasy události mimo Francii, bartolomějská noc ve francouzské historiografii a kolektivní paměti, zkoumání fenoménů náboženského násilí v 16. století a výklady jeho dynamiky)

8. Historiografie francouzských náboženských válek (20. 11.)
(tradiční a revizionistický výklad, Mack P. Holt a kulturalistický přístup, interpretace církevních, sociálních a hospodářských historiků, Henry Heller a marxistické pojetí, spor mezi Holtem a Hellerem, spor o interpretaci bartolomějské noci)

9. Francie různých regionů (27. 11.)
(fungování vybraných oblastí za náboženských válek, vnitřní válka mezi ligisty v Burgundsku, španělské intervence na jihu, anglická intervence v Normandii, města pod vládou Ligy proti králi, protestantská republika Midi a republikánství ve Francii)

10. Katolický a hugenotský radikalismus (4. 12.)
(Katolická liga, její vznik, cíle a propaganda, protimonarchistické zaměření obou spolků, aktivity ligistických vojsk, rodina de Guise a problém katolického nástupnictví, pretendent Karel X. (kardinál Bourbon), politická vražda jako legitimní prostředek, povstání Paříže proti Jindřichu III., „den barikád“ a první pařížská komuna)

11. Krize staré monarchie (11. 12.)
(nástupnická krize po zabití Jindřicha III., problém s uznáním Jindřicha IV., Jean Bodin a diskuze o roli a smyslu monarchie, hledání kompromisu mezi loajalisty, roajalisty, hugenoty a ligisty, zásah papežství ve prospěch Jindřicha IV.)

12. Nantský edikt mezi kompromisem a nutností (18. 12.)
(význam a různé interpretace Nantského ediktu, hospodářské dopady náboženských válek, Jindřich IV. a program obnovy monarchické autority, přetrvávající problém hugenotů, nerealizovaná ustanovení ediktu, jeho okleštění kardinálem Richelieu)

13. Obnovení náboženských válek (8.1.)
(hugenotský problém po zavraždění Jindřicha IV., kardinálové Bérulle a Richelieu, povstání v La Rochelle, Ludvík XIII. a okleštění hugenotských práv)