□ Společenský a kulturní kontext italské kinematografie v 60. letech. Ekonomika a produkce filmového průmyslu. Ateliéry Cinecitta v Římě. Umělecký i komerční rozmach italské kinematografie a mezinárodní prestiž. Příliv amerických investic do koprodukčních projektů a zahraniční filmy v italské distribuci. Klíčová role filmového média v italské kultuře a jeho masový divácký ohlas. Katolicismus a vliv církve v italské společnosti; cenzura ve filmu. Historická a interpretační revize války a fašismu v Itálii.

□ „Zlatá éra“ italské kinematografie. Souhrnný přehled tvorby v daném období. Charakteristika národní povahy a rezonance její mentality ve filmech. Revitalizace neorealismu. Proměny vývojových tendencí 60. let a inovativní modernistické proudy. Aliance literatury a filmu.

□ Federico Fellini. Osobnost tvůrce a jeho národní i mezinárodní význam. Filmové dílo a jeho tematické spektrum (dětství, rodina a mateřství, žena a partnerské vztahy, lidová zábava, sny). Vyhraněný autorský subjekt a jeho sebestylizace.

□ Luchino Visconti. Klasicismus v moderně. Oživení neorealismu. Krize aristokratismu a rozpad tradiční rodiny. Literární adaptace. Historie zobrazená jako spektakulární představení v dekadentním stylu. Estetizace filmového obrazu a operní patos.

□ Michelangelo Antonioni. Autorský film a jeho intelektuální přesah. Inovace filmového vyjadřování. Motiv odcizení. Antonioniho analytický vhled do jiných politických a kulturních kontextů. Modelovost herecké interpretace.

□ Pier Paolo Pasolini. Levicová orientace, kontroverzní postoj. Umělecká výpověď jako sociální a politická reflexe ve filmu. Katolicismus a církev. Inspirace biblickou mytologií a antickou klasikou. Filmové fresky podle klasických literárních předloh. Politická podobenství.

□ Generace režisérských osobností mimo „silnou čtyřku“.

Bernardo Bertolucci, Ettore Scola, Marco Ferreri, Liliana Cavani a Lina Wertmüller.

Nezávislé autorské typy, ozvuky neorealismu, existenciální tematika. Valerio Zurlini, Ermanno Olmi, bratři Tavianiové. Marco Ferreri.

Žánr melodramatu a vlivy opery ve filmu: Mauro Bolognini, Dino Risi, Franco Zeffirelli. Žánr spaghetti westernu: Sergio Leone.

Současný italský film a jeho trendy. Nanni Moretti, Paolo Sorrentino.

□ Národní žánr commedia all´ italiana. Vittorio de Sica, Mario Monicelli, Pietro Germi, LuigiComencini. Centrální téma rodiny v komediální optice. Typologie postav v sociálním rozvrstvení. Tendence zesměšňování či parodie katolických dogmat – rodiny a mariánského kultu. Silná herecká generace komiků a jejich komediální výrazová specifika (Marcello Mastroianni, Alberto Sordi, Vittorio Gassman ad.).

□ Žánr politického filmu (a subžánr „poliziottesco“). Italská levice v opozici k establishmentu. Programové aktuální politikum, téma terorismu a mafie ve velkoměstském nebo venkovském (sicilském) regionu. Carlo Lizzani, Elio Petri, Francesco Rosi, Gilo Pontecorvo, Marco Bellocchio.

□ Fenomén italského herectví ve filmu a hvězdný systém. Reprezentace „superhvězd“. Vlivy hollywoodských stereotypů a jejich transformace. Ženské ikony, jejich kultický odraz v tematice a typizaci filmových postav.