YMA223

Vybrané kapitoly ze sociální antropologie Ameriky

Letní semestr 2019

Josého Martího 31, budova FTVS, místnost YFHS3

Marek Halbich, Ph.D.

Katedra obecné antropologie FHS UK

marekhalbich@gmail.com

Konzultace: pondělí: 13:00-14:00, místnost C005

Tematické okruhy:

1. Etnické (etnokulturní) rozdělení Ameriky - americký kontinent, jeho jednotlivé země nejsou etnicky ani kulturně homogenními útvary. Budeme se proto zabývat především tím, jak bychom mohli tento kontinent uchopit z hlediska demografického, geografického rozmístění a z pohledu etnokulturního.

Povinná literatura:

LIVI-BACCI, Massimo, The Depopulation of Hispanic America after the Conquest. Population and Development Review, 32 (2), 2006: 199-232.

Doporučená literatura:

DENEVAN, William M., Carl Sauer and Native American Population Size. Geographical Review, 86 (3), 1996: 385-397.

CHANCE, John K., On the Mexican Mestizo. Latin American Research Review, 14 (3), 1979: 153-168.

PURDY, Barbara A., American Indians after A. D. 1492: A Case Study of Forced Culture Change. American Anthropologist, 90 (3), 1988: 640-655.

2. Formování národní a etnické identity - nápadným jevem při formování většiny národů amerického kontinentu (např. severoamerického, mexického, kostarického aj.) je, že se národní hnutí a regionální nacionalismy zformovaly dříve než v Evropě, odkud většinou příslušníci těchto nacionalismů pocházeli nebo tam alespoň měli své kořeny. Jak si tento (zdánlivý) paradox vysvětlit?

Povinná literatura:

ERIKSEN, Thomas Hylland, Ethnicity and Nationalism. Anthropological Perspectives. London: Pluto Press, 1993 (6. kapitola: Nationalism, s. 97-120).

Doporučená literatura:

BIRTH, Kevin, Most of Us Are Family Some of the Time: Interracial Unions and Transracial Kinship in Eastern Trinidad. American Ethnologist, 24 (3), 1997: 585-601.

LOMNITZ, Claudio, Death and the Idea of Mexico. Cambridge: Zone Books, 2005.

OLIVEN, Ruben George, "The Largest Popular Culture Movement in the Western World": Intellectuals and Gaúcho Traditionalism in Brazil. American Ethnologist, 27 (1), 2000: 128-146.

3. Vystěhovalectví a migrační procesy v Latinské Americe - vznik většiny zemí amerického kontinentu je spojen především s obrovským přílivem imigrantů. V přednášce se budeme zabývat nejen vnější migrací, ale též vnitřní migrací v rámci kontinentu či uvnitř některých zemí.

Povinná literatura:

GUTIÉRREZ, David G., Migration, Emergent Ethnicity, and the "Third Space": The Shifting Politics of Nationalism in Greater Mexico. The Journal of American History, 86 (2), 1999: 481-517.

Doporučená literatura:

DUANY, Jorge, Nation on the Move: The Construction of Cultural Identities in Puerto Rico and the Diaspora. American Ethnologist, 27 (1), 2000: 5-30.

CHAVEZ, Leo R., Outside the Imagined Community: Undocumented Settlers and Experiences of Incorporation. American Ethnologist, 18 (2), 1991: 257-278.

KAY SOMMERS, Laurie, Inventing Latinismo: The Creation of "Hispanic" Panethnicity in the United States. The Journal of American Folklore, 104 (411), 1991: 32-53.

4. Problematika indigenních hnutí v Latinské Americe (zapatisté, panmayské hnutí, Kečuové) - když na počátku roku 1994 tehdejší mexická vláda brutálně potlačila chiapaské venkovany, především Tzotzily a Tzeltaly, dozvěděl se svět poprvé o zapatistech a jejich hnutí. Jedna z otázek se nabízí: jsou chiapaští zapatisté předvojem mnohem širšího (pan)indigenního hnutí, které v budoucnu povede k velkým sociálním, politickým, ekonomickým a dalším změnám v Latinské Americe?

Povinná literatura:

GOSSEN, Gary H., From Olmecs to Zapatistas: A Once and Future History of Souls. American Anthropologist, 96 (3), 1994: 553-570.

Doporučená literatura:

LUCERO, José Antonio, Locating the "Indian Problem": Community, Nationality, and Contradiction in Ecuadorian Indigenous Politics. Latin American Perspectives, 30 (1), 2003: 23-48.

MONTEJO, Victor, Maya Intellectual Renaissaince. Identity, Representation, and Leadership. Austin: University of Texas Press, 2005 (zejména 2. kapitola: Pan-Mayanism, s. 16-36).

VELTMEYER, Henry, The Dynamics of Social Change and Mexico´s EZLN. Latin American Perspectives, 27 (5), 2000: 88-110.

5. Jazykové projevy a jejich sociální důsledky - z hlediska jazykového není americký kontinent pouze anglo-, hispano-, luso- či frankofonní, ale najdeme zde pozoruhodné případy rezistence či revitalizace nativních (indiánských) jazyků, z nichž nejznámějšími případy jsou guaraníjština v Paraguayi, kečujština v Peru, aymarština v Bolívii, quichéština a kaqchikelština v Guatemale či yucateco nebo náhuatl v Mexiku. Budeme se rovněž zabývat zajímavými "sociolingvistickými" případy např. mezi panamskými Kuny, multilingvismem v části Amazonie apod. V této souvislosti si můžeme položit řadu otázek - např.: mají indiánské jazyky šanci na přežití nebo jsou stále více kuriozitou přežívající z dávné minulosti? Neboli: jsou indiánské jazyky (alespoň některé) natolik vitální, že mohou konkurovat španělštině, angličtině, portugalštině či francouzštině nebo jsou v brzké době určeny k definitivnímu zániku?

Povinná literatura:

HILL, Jane H., "Today There Is No Respect". Nostalgia, "Respect", and Oppositional Discourse in Mexicano (Nahuatl) Language Ideology, in SCHIEFFELIN, Bambi B., et al., eds., Language Ideologies. Practice and Theory. Oxford: Oxford University Press, 1998 (3. kapitola, s. 68-86).

Doporučená literatura:

DANZIGER, Eve, Getting Here from There: The Acquisition of "Point of View" in Mopan Maya. Ethos, 26 (1), 1998: 48-72.

FRENCH, Brigittine M., The Symbolic Capital of Social Identities: The Genre of Bargaining in an Urban Guatemalan Market. Journal of Linguistic Anthropology, 10 (2), 2000: 155-189.

SIDNELL, Jack, Organizing Social and Spatial Location: Elicitations in Indo-Guayanese Village Talk. Journal of Linguistic Anthropology, 7 (2), 1997: 143-165.

6. Sociální organizace - case study: Yucatán - v přednášce podáme výklad o historickém vývoji od raně koloniální doby do současnosti vztahující se k sociální struktuře mexického Yucatánu. Budeme se opírat především o dlouhodobý etnohistorický výzkum M. A. Bartolomého a položíme si, mj., následující otázku: můžeme nalézt určitou kontinuitu v sociálním vývoji Yucatánu od postklasické doby (cca 1000-1540) do dnešních dnů? V čem spočívá sociální specifikum současného Yucatánu?

Povinná literatura:

GABBERT, Wolfgang, Social Categories, Ethnicity and the State in Yucatán, Mexico. Journal of Latin American Studies, 33 (3), 2001: 459-484.

Doporučená literatura:

COY, Peter, An Elementary Structure of Ritual Kinship: A Case of Prescription in the Compadrazgo. Man, 9 (3), 1974: 470-479.

OSBORN, Ann, Compadrazgo and Patronage: A Colombian Case. Man, 3 (4), 1968: 593-608.

STEVERLYNCK, Astrid, Amerindian Amazons: women, exchange, and the origins of society. Journal of the Royal Anthropological Institute, 14 (3), 2008: 572-589.

7. Closed corporate community - case study: Tarahumarové v ejidu Munerachi - v této přednášce si podrobněji rozebereme Wolfův teoretický koncept uzavřené korporátní zemědělské komunity (closed corporate peasant community), studovaný především v Mezoamerice a na indonéském ostrově Jáva a pokusíme se jej aplikovat, na základě vlastního terénního výzkumu, na jedno současné severomexické ejido, v němž žije část Indiánů Tarahumara. Je možné ejido analyzovat v rámci tohoto konceptu nebo představuje zcela specifický sociálně-politický útvar, který pochází výhradně z moderní doby?

Povinná literatura:

WOLF, Eric R., Closed Corpor