Tematické okruhy:

1) Obrysový "příběh" vývoje literárněteoretického uvažování o poetice textu v průběhu 20. století: Náčrt konstituování základních konceptů a pojmů, charakteristika způsobů jejich koncipování a strukturace do vyšších celků

2) Autor (autor jako psychofyzická bytost, látka, námět; autostylizace, autorský subjekt, (implikovaný autor, obraz autora, osobnost), autoritativnost, autenticita; záměrnost a nezáměrnost, strategie, kód; estetická norma; sémantické gesto; analýza geneze díla a možnosti rekonstrukce autorské osobnosti)
3) Recipient ( implikovaný a reálný vnímatel; zkušenostní komplex vnímatele; typy čtenáře a typy čtení textu; recepce, konkretizace (dobová a individuální), interpretace (a vztah k popisu, analýze a výkladu); význam a smysl; estetická hodnota)
4) Text (znaky textu; základní vrstvy textu: rovina zvuková, lexikální, syntaktická a textová; pojmenování v literatuře ("básnické pojmenování", obrazné pojmenování) a jeho vztah ke skutečnosti, pojmenování jako znak, reference a referent, denotace a konotace a problém označování; mimésis a literárnost; fiktivnost a fikčnost; verbalizace a rozdíl mezi mluvením a psaním, explicitní textové subjekty, textovost; artefakt a estetický objekt, text a dílo; funkce literárního díla; kontext; hypertext). Intertextovost (prototext, metatext, mezitextové navazování; citát, aluze; motto; parafráze, parodie, travestie, variace; apokryf, cento, plagiát)
5) Literární druhy a žánry (lyrika, epika, drama; epos, kronika, legenda, pohádka, bajka, črta, povídka, novela, román, reportáž, deník, memoáry; tragédie, komedie, veselohra, fraška, groteska, melodram) a problém literárního vývoje
6) Naratologie (motiv, téma; vypravěč a postava, tematizovaný adresát; typy promluv (řeči); vypravěčské způsoby; vyprávěcí situace; ich-forma a er-forma; reflektor, úhel pohledu; časoprostor (chronotop) a jeho funkce a strukturace; děj, příběh a jeho kompozice, fabule a syžet; fikční svět jako svět možný)
7) Poetika (verš vázaný a volný, veršové členění a jeho vztah k členění větnému (přesah, césura, dierese), metrum a rytmus (stopa, přízvuk, iktus, trochej, jamb, daktyl, předrážka), časoměrný a sylabotónický verš; alexandrín, blankvers); rým a jeho typy; asonance; aliterace; básnické figury (anafora, epifora, epanastrofa, epizeuxis; inverze; apostrofa); prostředky hláskové instrumentace (eufonie, kakofonie; onomatopoie; paronomázie; refrén); prostředky tematického uspořádání (motiv, klimax, antiklimax, antiteze, kontrast, paradox, paralelismus, parenteze, digrese, asociace, aposiopese, elipsa, envoi, pointa); grafické uspořádání básně (kaligram, konkrétní báseň; palindrom), stabilní formy veršového uspořádání (sonet, věnec sonetů, rondel, akrostich, pásmo); Obrazné pojmenování metaforického typu (metafora, metonymie, personifikace, synekdocha, synestézie, oxymóron) a symbolického typu (alegorie, symbol); další prostředky fungující od roviny konkrétních tropů (epiteton, přirovnání, eufemismus, litotés, pleonasmus, neologismus) až po rovinu textovou (hyperbola, ironie, sarkasmus)
8) Drama jako text a jako představení (dramatické žánry, komplementární prvky realizace, typy řeči v dramatu, autorské poznámky a jejich transpozice, dramatická postava a prostor)