Přednáška navazuje na předmět Teorie japonského jazyka a. Podrobně pokrývá základní otázky fungování japonské věty:

modalitu, větnou funkční perspektivu a typologii vět a souvětí. Vychází z akademické mluvnice současné japonštiny, jejíž

hluboký deskriptivní záběr doplňuje explanační silou kognitivní gramatiky Ronalda Langackera.

1) Systém modality v japonštině. Funkční modalita - typy, jejich prostředky a rozdíly mezi nimi.

2) Deontická modalita v japonštině - typy, jejich prostředky a rozdíly mezi nimi.

3) Epistemická modalita v japonštině - typy, jejich prostředky a rozdíly mezi nimi.

4) Explanační a komunikační modalita - typy, jejich prostředky a rozdíly mezi nimi.

5) Vytýkání – funkce, vytýkané jednotky, prostředky vytýkání. Skupiny vytýkacích partikulí prostředků dle významu

(kumulativní, komparativní, vymezující, extrémní vymezení, hodnotící, aproximační).

6) Téma v japonštině. Možnosti tematizace, prostředky tematizace. Rozlišení užití WA x GA.

7) Souvětí v japonštině. Klasifikace typů souvětí. Souvětí s obsahovou větou (podmětné, předmětné, jmen. přísudkové,

citační, tázací).

8) Souvětí v japonštině. Souvětí s podmínkovou větou.

9) Souvětí v japonštině. Souvětí s časovou větou.

10) Souvětí v japonštině. Souvětí s účelovou a způsobovou větou.

11) Souvětí v japonštině. Souřadné souvětí.

12) Prostředky vyjádření zdvořilosti v japonštině (jazykové prostředky reflektující ohledy na společenské a situační

rozdíly).