1. sezení (18. 2.)

Úvodním textem bude vlastní primární pramen, Spor Hora a Sutecha podle papyru Chester Beatty I. Číst ho budeme v anglickém překladu, který bude dostupný ve dvou exemplářích: mém, který se přísněji drží egyptského originálu a Miriam Lichtheimové, která jej uchopuje více tvůrčím způsobem. Lichtheimové překlad též poskytuje krátké uvedení do dějin a dalšíc specifik textu.

Na první hodinu si překlad nastudujte a připravte si odpovědi na následující otázky:

1. Pokuste se děj v krátkosti shrnout. Jak byste jej žánrově určili?

2. Jak byste text strukturovali? Jaké zlomové body v textu nacházíte?

3. Kterou postavu nebo postavy byste označili za protagonisty a proč?

4. Jak se postavy pohybují v prostoru?

5. Které postavy drží moc a jak se realizuje? Jakým způsobem se mění mocenské rozložení s postupem děje?

6. Jaký význam mají příbuzenské vztahy? Zkuste si vytvořit rodokmen aktérů.

7. V čem spočívá božská podstata postav? Odpovídá vašim očekáváním?

8. Čemu na textu (ne)rozumíte?

2. sezení (25. 2.)

Myslím, že otázky na první hodinu jsme vlastně probrali, bylo by ale dobré se důkladněji podívat na problematiku pohybu postav v prostoru, kterou jsme ke konci sezení jen rámcově rozvrhli. Pokuste se s ohledem na to, jak jsme si stihli některé epizody vyložit, vytvořit prostorové schéma Sporu a narýsovat některé hraniční body, které se vyjevují. Snažte se využít interpretační principy řádu, chaosu a vangennepovského pojetí přechodu, se kterými jsme pracovali.

Dále budeme číst strukturalistický výklad Sporu Hora a Sutecha od Roberta Odena. Text je zajímavý tím, že je jednou z mála takových interpretací v egyptologickém bádání, zároveň ovšem i tím, že není příliš povedený. Poslouží tak velice dobře jako výchozí bod pro náš vlastní výklad, který se bude moci kontrastivně opřít o nedostatky Odenovy práce. Mimo to ovšem článek poskytuje celkem solidní shrnutí Sporu a základní nárys symbolického aparátu, s nímž mýtus pracuje a který obsahuje některé zajímavé skutečnosti, které nebyly na prvním setkání zmíněny.

K textu si zpracujte následující otázky:

1. Shrňte interpretační tradice, které Oden zmiňuje a jeho výtky vůči nim.

2. V čem spočívá Odenova metoda a jak se vztahuje k Levi-Straussově strukturalismu?

3. Jaké opozice v mýtu nachází? Lze je v něm všechny skutečně dohledat?

4. Jaký je podle Odena smysl mýtu a jako roli v něm hrají jednotlivé symbolické prvky?

5. Jaké jsou nedostatky Odenovy interpretace? V čem vyplývají z povahy užité strukturalistické metody a kde je na vině spíše její špatná aplikace?

6. Pokuste se vytvořit vlastní strukturální výklad Sporu. Zkuste se pozitivně vypořádat s Odenovou interpretací a využijte poznatků z minulého sezení.

Pro případné zájemce a ty, kdo se s Levi-Straussovou metodou ještě nesetkali, přikládám jako její příklad Levi-Straussův Asdiwalův příběh. Jeho výhodou je, že metodu ilustruje na relativně malém prostoru a zároveň klade důraz na prostorovou a rodinnou stránku věci, čímž je Sporu tematicky blízký. Je nicméně nutné říci, že způsob tázání Asdiwalova příběhu je do značné míry určen povahou materiálu, který zpracovává a nelze tak jeho metodu na Spor jednoduše mechanicky převést.

K nahlédnutí poskytuji též Wenteho odpověď na Odenův článek, která na necelých třech stránkách poskytuje celkem příkladnou tradičně egyptologickou reakci. Četba není povinná, ale text je velice krátký a prezentuje některé způsoby kritiky Odena, které se nabízejí.

3. sezení (3. 3.)

Vzhledem k tomu, jak se minulá hodina ubírala, bude zřejmě nejlépe se důkladněji podívat na problematiku přechodového rituálu. Na začátek si tak přečteme článek Victora Tunera Betwixt and Between, který s důrazem na liminální fázi vysvětluje Van Gennepovo pojetí a ukazuje symbolický systém, v němž se přechod odehrává. Množství zmíněných bodů není zcela relevantní pro zkoumání Sporu, pokuste se na něj nicméně aplikovat obecné pojetí liminality, které článek líčí. Promyslete též, jakým způsobem lze převádět rituální pojetí přechodu na mytický narativ, jako je Spor, a jakým způsobem nakládá mýtus s problematikou liminality jinak. K textu si připravte následující otázky:

1. Popište trojdílné schéma přechodového rituálu a shrňte autorovo pojetí sociální reality, v níž k přechodům dochází.

2. Jaká je situace iniciovaného ze strukturálního hlediska a jakými symboly bývá popisována?

3. V jakém vztahu je liminální stav iniciovaného a nečistota tabuizovaných předmětů?

4. Jak se v liminálním stádiu realizuje moc? Jaký vztah zakládá mezi iniciovanými a jaký význam pro celek rituálu má specifická mocenská pozice iniciovaných?

5. Jakou funkci mají v přechodovém rituálu masky a příšery? Co mají společného s mysterijními posvátnými objekty?

6. Jakým způsobem lze liminálno rituálně užívat jako nástroj společenské obnovy?

Druhý článek je Mother's Brother in Ancient Egypt od Edmunda Leache. Ten se velice specificky strukturalistickým způsobem pokouší, podobně jako Oden, uchopit příbuzenskou problematiku Sporu, užívá nicméně výrazně odlišného pojmového aparátu a je silněji ukotven v antropologické tradici. Připravte si k němu následující otázky:

1. V jakém smyslu je Matka Boží Boží dcerou i manželkou a jak se tato skutečnost má k pozičnímu charakteru egyptského královského úřadu?

2. Jakou roli hrají Hor, Sutech a Usir v krizi následnictví a kosmologii obecně?

3. V čem spočívá joking relationship a jak se má ke vztahu Hora, Sutecha a Esety? Jakou roli zde má humor?

4. Jakým způsobem joking relationship interaguje s Esetinou dynamickou rolí?

5. Pokuste se shrnout argumentační strukturu článku v několika větách. Snažte se vyhnout detailům a vykázat klíčové body.

Pro zájemce přikládám i článek Radcliffea-Browna, který solidně problematiku joking relationships shrnuje a ilustruje na množství příkladů.