V prvních hodinách se zaměříme na jednotlivé směry politické antropologie tak, jak se vyvíjely do 60. let. V tomto období spočíval hlavní zájem antropologů v odhalování strukturálních faktorů řádu u společností bez centrální politické autority. Ačkoliv je pro antropologii v tomto období charakteristické formulování alternativních a lokálních mechanismů politického uspořádání, teoretická východiska jsou odlišná. V druhé části kurzu se budeme zabývat současnými tématy politické antropologie, které se objevují po přehodnocení pojetí moci v antropologii, většinou inspirovaného mysliteli mimo obor (zejm. Foucault) - to se do té doby omezovalo na její donucovací povahu. Tento obrat otevřel před antropologií zcela nové oblasti bádání a oživil v jednu chvíli skomírající subdisciplínu. V popředí zájmu už není politika jako taková (tzn. socio-politické struktury, jako jsou rodové linie nebo různé politické systémy jako náčelnictví a "big man?", ale političnost ve smyslu uplatnění moci za účelem dosažení obecních nebo i partikulárních cílů. V jistém ohledu je možné takto chápanou političnost vidět v každé lidské činnosti, v níž se aktéři o něco snaží: političnost je tak aspektem diskursivní i nediskurzivní intervence do společenského uspořádání.

1.
Od politiky k političnu I.: historické proměny
politické antropologie

2.
Od politiky k političnu II.: historické proměny
politické antropologie

3.
Antropologie politických systémů: funkcionalismus vs.
proces

4.
Antropologie státu

5.
Post-strukturalismus a moc

6.
Ritualizace politiky

7.
Dominance a rezistence

8.
Politika identit: Etnicita a nacionalismus

9.
Rasismus, nerovnost a kultura

10. Násilí
a politika (genocida, etnické čistky, symbolické násilí)

11. Lokální
projevy globálních procesů