19.2.
Sherry B. Ortner, "Is Female to Male as Nature Is to Culture?", in M. Z. Rosaldo, and L. Lamphere, Woman, Culture, and Society, Stanford: Stanford University Press, 1974, s. 67–87.
Otázky:

1) Jaké tři úrovně problému kulturní podřízenosti žen Ortner rozeznává, kterému z nich se bude věnovat a proč? Dokážete pro jednotlivé úrovně přijít s nějakými vlastními příklady? Doplňující otázky: Souhlasíte s tvrzením Ortner, že je to antropologická konstanta? Dalo by se na to dívat i tak, že ženský empowerment se odehrává v jiných oblastech, než ten mužský (tj. že ženy vlastně kulturně v druhořadých pozicích nejsou, resp. že v nich jsou jen z hlediska mužské perspektivy a že je nějaká jiná perspektiva, jež z nich činí výsostně empowered společenské aktérky)?
2) Jakému typu antropologického materiálu je třeba věnovat pozornost pro vyhodnocení statusu žen v rámci dané společnosti?
3) Jakým způsobem ilustruje Ortner svou pozici na příkladu společenského uspořádání Vraního národa?
4) Jak se staví k otázce genetického determinismu a na základě jaké úvahy zakládá dichotomii kultura × příroda? Obhájila, podle Vás, univerzalistický charakter těchto kategorií?
5) V čem spočívá její mírná úprava paradigmatu muži = kultura, ženy = příroda a jaké tři argumenty pro potvrzení tohoto modelu Ortner v lidských společenstvích rozeznává?
6) Proč bývá mužské zabíjení hodnoceno z kulturního hlediska výše než ženské rození a jak je možné, že toto rozdělení ženy v lidských společenstvích přijímají? Doplňující otázka: Dala by se ona „intermediální“ role ženy, o níž Ortner hovoří, kulturně předefinovat tak, aby nebyla zdrojem ponížení, ale naopak zdrojem empowermentu? Tvrzení k diskuzi: lidská kultura by měla slavit ženy, jež se rozhodnou nemít děti, stejným způsobem, jako vojáky, kteří obětují své životy v boji (např. analogicky k pomníkům „Neznámého vojína“ by se stavěly pomníky „Neznámé nerodičky“). (Ne)souhlasíte s tím? Proč (ne)?
7) Jakým způsobem vytváří asociace ženských kulturních rolí s přírodou paradoxní argumentační kruh (zejména ve vztahu k péči o děti)? Doplňující otázka: Dá se z něho vystoupit?
8) Jakým způsobem je asociace žen s přírodou provázána s dichotomií rodina (soukromý) × společnost (veřejný) a jak se zde opět projevuje ona paradoxní ženská „intermedialita“? Jak do tohoto konceptu zapadá příklad s vařením?
9) Jakým způsobem podle Ortner (západní) společenský symbolický systém asociuje ženské psychické ustrojení s přírodou? Přesvědčila Vás o univerzální platnosti tohoto postupu? Jakým způsobem je společenská struktura ohrožena blízkostí matky a dítěte?
10) V jakém smyslu vysvětluje, podle Ortner, ženský „intermediální“ status: a) větší míru nejrůznějších rituálních omezení, jež symbolické systémy na ženy uvalují; b) silnou polarizaci ženských rolí; případy, kdy je genderová asociace obrácená (muži=příroda, ženy=kultura)?

úkol [nahrajte do SIS přes >"Studijní mezivýsledky"]: krátká reflexe (do 25.2. do 8:00) problematických pozic Ortner (1974) + porovnání s její vlastní reflexí téhož textu z roku 2010

26.2.
a) Reflexe úkolu + Ortner, Sherry B. “So, Is Female to Male as Nature Is to Culture?”, in Making Gender: The Politics and Erotics of Culture, Boston: Beacon Press, 2010., s. 116–138
b) Marilyn Strathern, "An Awkward Relationship: The Case of Feminism and Anthropology", Signs 12.2 (January 1, 1987): 276–292.
Otázky:

1) V jakém smyslu je podle Strathern vztah feministických studií k ostatním vědeckým diskurzům rozpolcený („awkward“) paralelní tendencí zajistit autonomii na straně jedné a snahou o integraci na straně druhé?
2) Co je to tzv. „zlom paradigmatu“? Pokuste se nalézt nějaké příklady (ať už ve společenskovědních disciplínách anebo klidně i v přírodních vědách). Jaké dva základní body z této pozice podle S. vyplývají?
3) Na základě jaké úvahy S. podle Vás tvrdí, že antropologie je jakýmsi přirozeným vědeckým rámcem, v němž by se feministická perspektiva měla/mohla prosadit nejsnáze?
4) Proč i přes tuto schopnost ke změně vědeckého paradigmatu feministická perspektiva podle S. příliš neovlivnila strukturu akademie a kurikula?
5) V čem je podle S. feministická pozice, na rozdíl od jiných případů zlomů paradigmatu, nutně vždy radikální? Jakou dynamikou podle ní paradigmata procházejí pod tlakem jevů, jež z nich vybočují? Dokázali byste přijít s nějakým vlastním příkladem?
6) V jakém smyslu je podle S. současný rozvoj feministického myšlení naprosto nepodobný předchozím zlomům paradigmat? Proč podle S. nemůžeme v případě společenskovědních oborů vůbec mluvit o existenci paradigmat ve smyslu, v jakém se užívají ve vědách přírodovědných?
7) V jakém smyslu představuje feministický diskurz radikální podobu bytostně nehomogenního diskurzivního pole společenskovědních oborů (resp. antropologie)? Jakým způsobem je možné toto ilustrovat na odlišném způsobu chápání „badatelské zkušenosti“ ve výzkumu, resp. ve vztahu k „předmětu“ studia? Jak rozumíte tvrzení, že skutečný locus vědecké práce spočívá v jeho procesuálnosti?
8) Domníváte se, že je skrze žánrové experimentování možné zachovat procesuální charakter vědecké práce? Je možné zachovat pluralitu hlasů (antropologická perspektiva) anebo je to principielně nemožné (feministická perspektiva)?
9) V čem podle S. spočívá vzájemné parodování antropologických a feministických pozic? Jak to následně vede k rozpoznání souborů předpokladů, jež jsou v určitém smyslu analogické přírodovědeckým paradigmatům? Co je jejich základem a proč se v tomto smyslu nemůže antropologie s feminismem potkat? Není to celé depresivní?

5.3.
a) Lila Abu-Lughod, “Writing Against Culture”, in R. G. Fox (ed.), Recapturing Anthropology: Working in the Present, Santa Fe: School of American Research Press, 1991, s. 137–162.

1) V čem je podle Abu-Lughod pozice Strathern nekritická vůči antropologii v textu, který jsme četli minulou hodinu?
2) V čem je standardní antropologická praxe studia „cizích“ společností metodologicky zcela zásadní a v čem je to problematické? Máte vlastní zkušenost s tím, že Vám blízkost určitému tématu činila potíže při akademické práci? Může být taková blízkost naopak, podle Vás, výhodou?
3) Jakým způsobem promýšlení tohoto problému ovlivnilo feminismus a jaké „hlasy“ se do této debaty zapojovaly?
4) Co Abu-Lughod míní tím, že feministická pozice je ve vztahu k otázce definice „vlastního já“ (self) „v zajetí v meziprostoru systému diferencí“ (caught at the intersection of systems of difference)?
5) V jakém smyslu hraje analytický termín „kultury“ v celém problému ústřední roli? Jak se odlišuje od „rasy“ a v čem, naopak, fungují oba termíny podobně?
6) Jaký je podle Abu-Lughod mechanismus fungování „orientalismu“? V čem jsou některé typy reakcí na něj (např. Ghándí, kulturní feminismus) neadekvátní?
7) Abu-Lughod tvrdí, že kulturní teorie kladou přílišný důraz na koherenci systémů. Souhlasíte s ní? Dokázali byste dát nějaký vlastní příklad, kdy jste na tento princip natrafili, ať už v rámci studia anebo ve vlastním životě?
8) V jakých třech oblastech je, podle Abbu-Lughod, potřeba „proti kultuře“ vystupovat?
9) Jaké hlavní problémy nastávají během procesu generalizace a jak je možné se s nimi skrze feministicky etnografické psaní vyrovnávat?

Úkol navíc: z pozice „halfie“ se pokuste na základě charakteristiky feministické etnografie navrhnout výzkumnou otázku, jež by podle Vás bylo relevantní zkoumat v průběhu této pandemie v české společnosti.

12.3.
a) doprobrání textu Lila Abu-Lughod, “Writing Against Culture”, in R. G. Fox (ed.), Recapturing Anthropology: Working in the Present, Santa Fe: School of American Research Press, 1991, s. 137–162.

b) Ellen Lewin and Leni M. Silverstein, “Introduction: Anthropologies and Feminisms, Mapping Our Intellectual Journey”, in L. Ellen and L. M. Silverstein (eds.), Mapping Feminist Anthropology in the Twenty-First Century, New Brunswick: Rutgers University Press, , s. 6-37.

1) V rámci jakých myšlenkových proudů se nejprve začala rozvíjet feministická antropologie?
2) Jak se různé pohledy jednotlivých proudů feminismu promítaly do zaměření feministické antropologie?
3) Jaký má feministická antropologie vztah k vědeckému přístupu „hlasu Boha“ a proč?
4) K jaké částečné slepotě může vést feministickou antropologii zaměření na vzdor žen vůči patriarchátu?
5) Co znamená v kontextu feministické antropologie falešné vědomí? Máte sami z vlastního života zku