4. Základní charakteristika předmětu

Předmět seznamuje s teoretickými i praktickými aspekty sociální politiky - teorií "welfare state", s rozborem 2 dílčích sociálních politik v ČR a v EU, dále se sociální dimenzí fungování Evropské unie.

5. Cíle předmětu

Student by měl být na konci studia schopen porozumět procesům vedoucím ke vzniku sociálního státu, znát základní typologie sociálního státu a rozumět podstatě tzv. krize sociálního státu. Teoretickou perspektivu sociálního státu by měl být schopen aplikovat při porozumění praktickému fungování dílčích politik v ČR, příp. v EU. Dále by měl rozumět problematice, postupům formování a realizace sociální politiky na úrovni jednotlivých členských zemí EU a Evropské unie jako celku. Kromě toho by měl disponovat základními vědomostmi o metodách studia sociálních politik a sociálního státu.

6. Výuka bude rozdělena do tří bloků:

1.) Blok I.

Seznámení se s obsahem kurzu, nároky a požadavky na splnění studijních povinností,

Sociální stát: hlavní aktéři, funkce, typy a rozpory.

· Definice sociálního státu.

· Historie institucionální reakce: zrod a rozvoj sociálního státu.

· Teorie: hybné síly, vlivní aktéři a činitelé, strukturální/funkční pohled.

· Typologie, režimy/modely, rozsah činnosti/oblasti sociální politiky.

· Krize sociálního státu a pokusy o jeho transformaci

2.) Blok II.

Vybrané oblasti sociální politiky v České republice v kontextu evropských trendů.

· Rodinná politika u nás a v Evropě.

· Důchodová reforma u nás a v Evropě.

3) Blok III.

Reforma sociálního státu v ČR.

Evropská unie jako aktér tvorby sociální politiky.

· Formování sociálního státu v ČR.

· Historie zapojení EU do řešení otázek sociální politiky; politické, právní a institucionální aspekty jejího vlivu.

· Programový rozměr tvorby politiky EU: Lisabonská strategie, otevřená metoda koordinace, společná memoranda o začleňování, národní akční plány sociálního začleňování.

7. Splnění studijních povinností

· Odevzdání seminární práce..

· Písemný test.

Miniesej (o rozsahu cca 2 normostrany, písmo Calibri 12, řádkování 1.5):

Téma bude vždy zadáno na přednášce a vyvěšeno v Moodle. Studenti za včasné odevzdání všech esejů získají max. 10 bodů.

Seminární práce (o rozsahu min 15 str., max. 20 str., písmo Calibri 12, řádkování 1.5):

Téma seminární práce by se mělo dotýkat analýzy vybraného sociálně-politického problému, příp. vývoje oblasti sociální politiky v ČR, jiných zemi EU, teoretických konceptů, atp. Seminární práce musí obsahovat širší evropský kontext, tj. srovnání, příklady dobré praxe, způsoby řešení analyzovaného problému v evropských zemích. Vzhledem k evropskému kontextu je nutné, aby studenti čerpali také z cizojazyčné literatury (požaduje se min. jedna cizojazyčná publikace).

Požadovaná struktura seminární práce:

Název, autor, předmět, akademický rok

Shrnutí

Obsah

Úvod

Vymezení poznávacího problému. (V čem seminární práce přispívá k lepšímu pochopení problematiky. Rekapitulace dosavadní úrovně poznání (s odkazy na příslušné autory a prameny.)

Výzkumné cíle a výzkumné otázky.

Teoretická východiska

Postup a výsledky zkoumání (možno dále strukturovat)

Závěr (včetně kritického zhodnocení dosažených výsledků a doporučení dalšího směru zkoumání)

Použité prameny

8. Způsob hodnocení

Celkové hodnocení bude provedeno podle klíče:

Aktivity	Body
Seminární práce	30
Písemná zkouška	30
Celkem	60

Body (celkem)	Známka
55 a více	A
49 - 54	B
43 - 48	C
37 - 42	D
31 – 36	E
30 a méně	neprospěl

9. Výzkumná a studijní etika

Vzhledem k tradici Karlovy univerzity a povaze vyučovaných předmětů bude kladen velký důraz na etické a odpovědné jednání všech studentů a studentek.

Za výrazné porušení etiky se přitom považuje zejména:

a) plagiátorství - tj. použití cizích vět, dat či myšlenek (nebo částí vlastní práce předložené v jiném předmětu) bez přesného uvedení zdroje;

b) manipulace s daty a informacemi (např. jejich úprava či arbitrární vytvoření);

c) podvody jakéhokoli druhu.

Porušení pravidel (např. jakékoli případy plagiátorství) se bude striktně řešit dle disciplinárního řádu FSV UK (dostupný na http://www.fsv.cuni.cz/FSV-220.html

a http://www.fsv.cuni.cz/FSV-637.html).

Seminární práce projdou kontrolou antiplagiátorského programu, který FSV využívá. Z toho důvodu je zasílejte na uvedenou adresu: olvy.fsvcuni@analysis.urkund.com

10. Základní literatura

F.G.Castles, S. Leibfried, J. Lewis, H. Obinger, Ch. Pierson: The Oxford Handbook of the Welfare State. Oxford University Press, 2010, bude upřesněno.

Esping-Andersen: Social Foundations of Postindustrial Economies. Oxford University Press 1999, pp. 147-169

G. Esping-Andersen (eds.): Welfare States in Transition. National Adaptations in Global Economies. Sage 1997, pp. 32-65, 66-87

Esping-Andersen, G. The Three Worlds of Welfare Capitalism 1990. Princeton: P. Univ.Press, s. 9-38. In Sociologický časopis, 1991, č. 5. (s.. 545-567).

Golinowska, S., Žukowski, M. (2009) Chapter III: European social policy (supranational).In Golinowska, St., Hengstenberg, P., Zukowski, M. (eds.) Diversity and Commonality in European Social Policies. The Forging of a European Social Model. Warsaw: Wydawnicztwo Naukowe Scholar and Friedrich Ebert Stiftung.

Keller, J. Soumrak sociálního státu. 2006 Praha: Sociologické nakladatelství Slon

Potůček, M. Welfare State Transformations in Central and Eastern Europe. In: Hayashi, T. - Ogushi, A. (eds.) Post-Communist Transformations: The Countries of Central and Eastern Europe and Russia in Comparative Perspective. Slavic Eurasian Studies No. 21, Slavic Research Centre, Hokkaido University, Sapporo 2009. (p. 99-144) http://www.martinpotucek.cz/

Večeřa, M. Sociální stát. Východiska, přístupy. 1996. Praha, Sociologické nakladatelství Slon.