Sylabus kurzu:

1. (4.10.) Jazyk: Jak funguje, jak se utváří pojmy, k čemu jazyk potřebujeme, jak ovlivňuje naše poznání. Jak se od od Platóna, přes Augustina, F. Bacona, Hegela, F. Nietzsche aj. dostaneme k moderní sémiotice, analytické filozofii a postmoderně

Četba: Havel: ukázka z proslovu o moci slova

2. (11.10.) Výchova / vzdělávání a politika: výchova vladaře, státnické umění, areté a její učitelnost, humanita, učení demokracie

Četba:Platón: ukazka z Ústavy VI

3. (18.10.) Etika a politika: Co je spravedlnost, jaká je lidská přirozenost? Co je přirozené právo? Vztah státníka k mravnosti? Od Platóna, Aristotela, stoiky, až po Machiavelliho, Lockea, Hobbese, Rousseaua... "věčný mír"- Kant. Současná teorie spravedlnosti – problém legality a legitimity, interpretační komunity pro porozumění tomu, co je správné a spravedlivé, různé druhy spravedlnosti.

Četba: Kant: K věčnému míru, Comte: Kurz pozitivní filozofie (ukázka)

4. (25.10.) Etika 1: vztah etiky a poznání: co je pravda? pravda v morálním a amorálním smyslu. Vede poznání dobrého ke konání dobrého? Je poznávání toho, co je dobré a vzdělání vůbec přínosné pro morálku, nebo spíše poznání kazí charakter?

Četba: Nietzsche: Pravda a lež ve smyslu nikoliv morálním

5. (1.11.) Výchova: metody přemýšlení a výuky: od Sókrata, Platóna, Aristotela přes skepsi, stoickou výchovu formou určité terapie, scholastické formy argumentace, středověký vztah vědění a víry až po karteziánskou metodu skepse, Komenského teorie výchovy, liberální výchova (Locke), vliv matematiky a přírodních věd v novověku, solitéři (Rousseau, Nietzsche...), pragmatická teorie výchovy, 'Masarykův důraz na význam vzdělání pro demokracii. Jak můžeme učit a co je cílem školství, vzdělání? Role humanitněvědných a přírodovědných oborů ve vzdělávání, k čemu vlastně je vzdělání? Vzdělávání k občanství.

Četba: Rousseau: Rozprava o vědách a umění

6. (8.11.) Poznání 1: smyslové a racionální poznání: jaké přináší omyly, co to znamená apriorní a aposteriorní poznání, střetávání empirismu a racionalismu: od Platóna přes helénistické skeptiky, Descartesa, Kanta, empiristy atd. Co je pravda? Jak můžeme poznávat svět? A jak se na poznání dívá dnešní věda, nebo skeptikové současnosti. Odlišnost přírodovědných a humanitních věd z hlediska metodologie vědy (Kuhn, Weber, Luhmann aj.)

Četba:Todorov: O dobytí Ameriky - ukázka

7. (15.11.) Poznání 2: Co vůbec může být předmětem našeho poznání? jevy, věci o sobě ideální obsahy mysli... matematika a přírodní vědy, jednota v podstatě světa (arché - pralátka, logos,číslo aj.), Můžeme rozeznat, co je pravda, co lež, co fikce?

Četba: ukázka z přednášek W. Jamese (Pragmatismus)

8. (22.11.) Etika 2: Co je dobro? různé koncepce - blaženost, dobré jednání, cíl jednání, úmysl, kategorický imperativ apod. ‚Je možné hovořit o univerzální lidské morálce, nebo je morálka vždy relativní , nebo dokonce subjektivní?

Četba: Machiavelli: Vladař

9. (29.11.) Politika: Jaké je ideální uspořádání společnosti? Koncepce státního řádu, utopické myšlení, koncepce demokracie a její kritika od Aristotela až po Masaryka. Problém humanity a naopak banálního zla ve vztahu k totalitním režimům. Kritika politické praxe a role filosofů od Sókrata až po 19. stol., včetně Nietzscheho či Masaryka, současná kritika od filozofů postmoderny (Foucault), systémovou teorii (Luhmann) nebo kritickou teorii (Adorno, Habermas). Reflexe otázky viny (Jaspers, Arendt) apod.

Četba: ukázka z knihy A. Tocquevillea: Demokracie v Americe a K. Jasperse: Otázka viny

10. (6.12.) Paměť a její meze: význam paměti pro poznávání: poznání jako rozpomínání - Platón, Augustinus), problém zapomínání a nepamatování. Osvobozující role zapomnění. Paměť individuální a paměť kolektivní, kulturní. Čas a identita

Četba: ukázka z knihy M. Halbwachse: Kolektivní paměť

11. (13.12.) Dějiny: Co to jsou dějiny, koncepce dějin a dějinnosti. Vztah historiografie a umění od Platóna, Aristotela, středověk (J. da Fiore), Hegela až po Comtea, Diltheye, Nietzscheho a Masaryka nebo Patočku či Gadamera

Četba: kapitola z Aristotelovy Poetiky a z Nietzscheho Nečasových úvah

12. (20.12.) Česká filozofie 20. století: Masaryk, Patočka, Havel – pravda, demokracie, humanita, péče o duši

Četba: Masarykův projev O demokracii a Patočka: