1. Cesta k Deklaraci slovenského národa.

2. Hospodářské, sociální a politické předpoklady zrodu autonomistického hnutí a jeho politické reprezentace (cesta A. Hlinky na mírovou konferenci).

3. Aktivizace maďarské iredenty (Vojtěch Tuka ve Slovenské ĺudové straně).

4. Stylizace Slovenské ĺudové strany do role obhájce práv slovenského národa (návrhy zákonů o autonomním postavení Slovenska v Československu).

5. Formování radikálního proudu v ĺudové straně („Rodobrana“ – její ideové zdroje a sociální ukotvení).

6. Licitace s národními, sociálními a církevními požadavky ve druhé polovině 20. let a prohra maďarské iredenty (Tukova aféra).

7. Akcelerace „boje proti pražskému centralismu“ za hospodářské krize a snahy o koncentraci „národních sil“.

8. Československá vláda a hospodářské problémy Slovenska.

9. Fenomén mladé generace (časopis Nástup) a generační spor uvnitř ĺudové strany.

10. Hledání konsenzu v otázce postavení Slovenka v souvislosti s volbou prezidenta (1935).

11. Rozpornost strategie i cílů „umírněného“ a „radikálního“ proudu v ĺudové straně (radikalizace národnostní otázky, zahraniční vlivy a kontakty).

12. Podivné vítězství – autonomie Slovenska s autoritativním režimem a klerikálně nacionální ideologií.