Absolvent ovládá metodiku akademické práce a orientuje se v základních obdobích dějin filosofie (antika, patristika a scholastika, novověk, filosofie 19. a 20. století) i ve filosofii soudobé (analytická tradice, kontinentální filosofie). Samozřejmostí je dobrá znalost dvou světových jazyků a znalost jednoho klasického jazyka (latiny, příp. řečtiny) na úrovni umožňující práci s filosofickými texty.

Absolvent je vědomostně a metodicky vybaven k tomu, aby využíval znalosti myšlenkové tradice ke kritickému hodnocení a formulování základních otázek a odpovědí, má rozvinuté schopnosti abstrakce, analytického přístupu k řešení komplexních problémů, efektivního vyhodnocování textů, jasného formulování v ústním i písemném projevu.