Abstrakt
Autor v článku zkoumá tříleté období (1963-1966), kdy kancléř Ludwig Erhard stál v čele vlády ve Spolkové republice Německo. Pokouší se přitom již na začátku Erhardovy vlády hledat důvody, které nakonec vedly k jeho pádu.
Zabývá se proto mimo jiné vztahem k Erharda k jeho předchůdci Konradu Adenauerovi, nevynechává ani popis vztahů mezi Francií a Spolkovou republikou. Zvláštní pozornost je věnována Erhardovým vztahů se Spojenými státy.
Právě neúspěch v jednání s Američany ohledně německých závazků přispěl k negativnímu obrazu, s kterým Erhard z kancléřství odcházel. Erhard přitom na rozdíl od Adenauera měl v Američany velkou důvěru. Řadil se do tzv. atlantického křídla německé politiky, které právě kladlo důraz na spolupráci s USA.
Na druhém názorovém pólu pak stálo takzvané gaullistické křídlo, které naopak mělo blízko k Francii. Autor proto Erhardovu vládu zkoumá i z toho pohledu, jak v této době rozdělená politická scéna ve Spolkové republice fungovala.