Je obecně známo, že jazyky, které jsou na určitém území po staletí užívány jako prostředek komunikace, mají tendenci se navzájem ovlivňovat. Tyto jazyky jsou si časem typologicky podobnější, než kdyby se vyvíjely nezávisle na sobě.
Proto se lingvisté ? srov. zejména četné studie ? již delší dobu zabývají analýzou geografické vazby typologických vlastností jazyků. Příspěvek se zabývá možnostmi česko-německé jazykové interference v areálu východomoravského Horňácka na rovině lexikální, a to zejména artikulačními, morfologickými a semantickými zvlaštnostmi výpůjček.